CVVM: Rozdělení Československa bylo podle poloviny veřejnosti správné

foto Tehdejší předseda HZDS a slovenský premiér Vladimír Mečiar (vlevo) hovoří v zahradě brněnské vily Tugendhat s tehdejším českým premiérem a předsedou ODS Václavem Klausem během jednání o rozdělení federace, 26. srpna 1992.

Praha - Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.

Současné rozložení názorů ve společnosti se podle analytiků zásadně neliší od výsledků předchozích průzkumů z let 2012 a 2017. Snížil se nicméně počet nerozhodnutých. Nyní na otázku týkající se správnosti rozdělení Československa neumí odpovědět 11 procent dotázaných, před deseti i pěti lety jich bylo 18 procent.

Rozdělení Československa, ze kterého vznikly 1. ledna 1993 samostatná Česká a Slovenská republika, je ve srovnání s jinými historickými událostmi polistopadové historie podle CVVM nicméně vnímáno relativně nejhůře.

Nejlépe vnímají oslovení lidé listopadovou revoluci 1989, kterou v průzkumu CVVM kladně hodnotilo 60 procent respondentů. Vstup Česka do NATO bylo pozitivní událostí v očích 58 procent oslovených, vstup do EU pro 48 procent občanů. Rozdělení Československa hodnotí pozitivně 31 procent účastníků průzkumu.

Podle bezmála poloviny českých občanů jsou současné vztahy mezi Čechy a Slováky stejné jako před rozdělením společného státu, více než čtvrtina je považuje za lepší a 14 procent za horší. V aktuálním výzkumu vzrostl podíl lidí, kteří hodnotí vztahy jako lepší, oproti roku 2017 o šest procentních bodů. Od výsledku zaznamenaného v roce 2012 se však významně neliší.

Průzkum zjišťoval i schopnost porozumět jazyku druhého národa. "Subjektivní pocit porozumění slovenštině je u českých občanů velmi vysoký," uvedli analytici CVVM. Víc než tři pětiny (61 procent) dotázaných uvedly, že rozumí bez problémů, a další více než třetina rozumí jen s menšími obtížemi. Oproti letům 2012 a 2017 se už tak vysoký podíl bezproblémového porozumění slovenštině o dalších šest procentních bodů zvýšil.

Klíčovým rozlišujícím faktorem při vnímání slovenštiny je věk. V nejmladší kategorii 15 až 19 let deklaruje bezproblémové porozumění pouze 25 procent lidí, přičemž v kategorii 65 a více let je to 79 procent. "Naopak větší obtíže, nebo že nerozumí vůbec, připouští 18 procent lidí z nejmladší věkové skupiny, zatímco mezi dotázanými od 55 let výše se nikdo takový v šetření neobjevil," konstatovali autoři průzkumu.

Průzkum se uskutečnil od 8. září do 8. listopadu 2022 na vzorku 821 respondentů od 15 let.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 11.05.2025 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je neděle 11. května 2025

Očekáváme v 09:00 15°C

Celá předpověď