První kolo prezidentských voleb by počátkem ledna podle agentury Median vyhrál generál Petr Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před bývalým premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová by skončila třetí se ziskem 21 procent, v porovnání s prosincovým modelem si znatelně pohoršila. Výsledky průzkumu z 5. až 9. ledna dnes agentura zveřejnila na on-line tiskové konferenci. Čtvrtina voličů si podle Medianu stále není jistá, koho bude volit.
Pavel i Nerudová by podle průzkumu porazili Babiše ve druhém kole se ziskem tří pětin hlasů. Pavel by vyhrál finále nad Babišem se ziskem 59 procent hlasů, Nerudová se ziskem 60 procent hlasů. Osm procent voličů by v obou případech bylo nerozhodnutých. Případný duel mezi Pavlem a Nerudovou by podle Medianu vyhrál generál se ziskem 56 procent hlasů při 17 procentech nerozhodnutých.
Bývalá rektorka Nerudová se v porovnání s prosincovým volebním modelem agentury propadla o 6,5 procentního bodu. Babiš i Pavel si naopak od prosince mírně polepšili. Na čtvrté místo poskočil poslanec SPD Jaroslav Bašta, který by získal sedm procent hlasů, což je od prosince nárůst na dvojnásobek. Senátor Pavel Fischer by získal šest procent hlasů, další senátor Marek Hilšer čtyři procenta. Shodně 2,5 procenta hlasů by měli podnikatel Karel Diviš a odborový předák Josef Středula, který však nyní z voleb odstoupil. Outsiderem voleb zůstává bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, který by měl počátkem ledna podporu 0,5 procenta voličů.
Pouze polovina z tisícovky dotázaných si podle Medianu byla jistá tím, že půjde volit konkrétního adepta na prezidentský úřad. Dalších 26 procent volit chce, ale ještě neví jistě, koho bude volit. Desetina si je jistá svým favoritem, ale nikoliv účastí. Nejpevněji jsou rozhodnuti Babišovi a Pavlovi voliči, jichž je více než polovina. Pavel podle agentury posílil od prosince své volební jádro na Babišových 18,5 procenta voličů. Generálův volební potenciál činil 31 procent. V případě expremiéra to bylo 29 procent, u někdejší rektorky 23 procent.
Související

Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb

Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , Andrej Babiš , Petr Pavel , Danuše Nerudová , Volby
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek