Ke společné podpoře Ukrajiny a dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce se dnes patrně přihlásí lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. V historicky třetí společné deklaraci, jejíž dojednání se kvůli rozdílným představám členských zemí zpozdilo o řadu měsíců, se oba bloky vymezí vůči ruské hrozbě a rostoucímu čínskému vlivu v otázce globální bezpečnosti.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel dnes jménem aliance a unie podepíšou text, který má navázat na dosud poslední společné prohlášení z roku 2018 a uvést spolupráci obou demokratických bloků do kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Podle návrhů uniklých již v prosinci do médií by měla deklarace vyjádřit podporu Ukrajině a jejímu právu určit si vlastní osud. Vyzve také Rusko k ukončení bojů a stažení vojsk z celého území napadeného státu.

V samotné otázce posílení spolupráce NATO a EU není podle diplomatů text nijak průlomový. Jeho schválení předcházely spory o to, zda má unie více sázet na kooperaci s aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie.

Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací.