První kolo prezidentské volby přineslo hladký postup dvou kandidátů, Andreje Babiše a Petra Pavla, mezi nimiž voliči za dva týdny vyberou nástupce Miloše Zemana. Volby přinesly několik dílčích překvapení. Jako jedno z nich se může jevit i rétorika, kterou Babiš bezprostředně po skončení prvního kola zaútočil na svého soupeře. Předseda hnutí ANO, který je ve veřejné debatě opakovaně napadán za své předlistopadové členství v komunistické straně a spolupráci se Státní bezpečností, totiž zahrál na stejnou strunu a Pavla nazval „komunistickým rozvědčíkem“. Ve skutečnosti není Babišův postup tak bizarní, jak se na první pohled může zdát.
První kolo letošní volby přineslo mimořádně vysokou účast přes 68 %. Od voleb do poslanecké sněmovny v roce 1998 se v tuzemsku k urnám nikdy nedostavil větší počet oprávněných voličů. Některého z kandidátů zjevně podpořili i ti, kteří se jinak hlasování neúčastní. Pro Andreje Babiše to před druhým kolem znamená velký problém a značně se snižuje jeho šance stát se hlavou České republiky.
Volby se proměnily v jednoznačnou záležitost dvou mužů. Babiš a Pavel získali podobný počet hlasů, rozdíl mezi nimi činí nižší desítky tisíc. Oba si vedli lépe, než naznačovaly průzkumy. Povolební situace v jednom ohledu kopíruje dění před pěti lety – do druhého kola postoupivšímu kandidátovi, který je označován jako „demokratický“ (i když mnohem výstižnější charakteristika by patrně zněla kandidát městských a sociálně lépe situovaných voličů), rychle vyjadřují podporu jeho podobně orientovaní uchazeči o prezidentský úřad, kteří do druhého kola nepostoupili. Prostá matematika – součet jejich hlasů – naznačuje, že tento kandidát, v aktuálním případě Pavel, by měl v příštích pěti letech zasednout na Pražském hradě.
Nakolik jsou takové zjednodušené počty zrádné, se dobře ukázalo v lednu 2018. O Miloši Zemanovi se tehdy soudilo, že nemá šanci oslovit větší část voličů, kteří podpořili některého z kandidátů, pro něž prezidentské ambice skončily v prvním kole. Zemanovi a jeho týmu se však i díky vyhrocené kampani plné lží a jitření nejprimitivnějších emocí podařilo zvýšit účast a k urnám dostat ty, kteří běžně nevolí. Díky těmto hlasům Zeman těsně porazil Jiřího Drahoše, kterého mohutně podporovali i někteří z těch, kteří se o prezidentský úřad ucházeli i v letošním roce a v prvním kole opět neuspěli.
S ohledem na letošní volební účast v prvním kole, která překonala i úctyhodnou účast ve druhém kole volby před pěti lety, zopakuje Babiš tento Zemanův recept stěží. Rezervoár oprávněných voličů, které je možné dodatečně mobilizovat, je nyní zkrátka výrazně menší. Zeman měl také na rozdíl od Babiše před druhým kolem náskok na protikandidáta téměř 12 %, tudíž mu k urnám stačilo dovést menší množství svátečních voličů.
Babiš a jeho tým čtou situaci velmi dobře. Proto se patrně uchýlí k opačné taktice než Zeman před pěti lety a sobotní projev šéfa hnutí ANO to zřetelně naznačil. Aby Babiš ve druhém kole uspěl, musí účast naopak snížit. Přesněji řečeno, musí odradit od hlasování část voličů, kteří v prvním kole podpořili některého z kandidátů, kteří se v kampani proti Babišovi tvrdě vymezovali a následně promptně vyzvali své příznivce k volbě Pavla. Patrně neexistuje lepší způsob, jak toho dosáhnout, než akcentováním Pavlovy předlistopadové minulosti.
Pavel se kvůli svému členství v KSČ, kariéře v armádě socialistického Československa i účasti v kurzu Zpravodajské správy generálního štábu – jehož absolventi mohli v budoucnu vykonávat i práci vojenských zpravodajců ve prospěch Varšavské smlouvy – dostával již před prvním kolem voleb pod palbu kritiky. Část ryze antikomunisticky smýšlejících voličů, pro něž by patrně dlouholetý funkcionář post-studenoválečné Severoatlantické aliance a dnes striktně prozápadní Pavel představoval přirozeného favorita, nedokázala jeho předlistopadový životopis ignorovat a podpořili jiného z uchazečů.
Babiš, taktéž předlistopadový člen KSČ a evidovaný spolupracovník Státní bezpečnosti, je pro tyto lidi pochopitelně taktéž nevolitelný. Jelikož se může sotva úspěšně ucházet o jejich hlasy ve druhém kole, jeho největší šancí je, aby zůstali doma. Nejsnazší cestou je pro něj vytvořit dojem, že o prezidentský úřad se ucházejí „estébák Bureš“ a „komunistický rozvědčík Pávek“, z nichž ani jednoho nemůže morálně zásadový, případně pravicový volič podpořit. Tento narativ, který již před prvním kolem šířila část novinářů a aktivistů (v některých případech se navenek zaštiťujících odbornou autoritou), pochopitelně neodradí ty voliče, kteří již Babiše podpořili. Předlistopadová minulost kandidátů pro ně totiž není téma.
Dá se tedy předpokládat, že nadcházející dva týdny bude veřejná debata za přispění Babišova týmu silně zaměřena na kariéru obou uchazečů o Hrad před rokem 1989. Povede to mimo jiné k tomu, že uvedená otázka upozadí daleko důležitější diskuzi o aktuálních názorech, politické a hodnotové orientaci i pozadí Andreje Babiše a Petra Pavla. Navíc bude probírána agresivní, emotivní a faktograficky pokřivenou formou, tudíž nikterak nepřispěje k pochopení v mnohém rozporuplné předlistopadové diktatury a formování jejích elit, ale naopak posílí stereotypní černobílé výklady.
V současném rozložení sil Andrej Babiš ve druhém kole nemůže Petra Pavla porazit. Výsledek klání „estébák Bureš“ versus „komunistický rozvědčík Pávek“ by ale bylo těžké takto jednoznačně předjímat.
Autor je historik.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , Andrej Babiš , Petr Pavel
Aktuálně se děje
před 26 minutami
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
před 1 hodinou
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
před 2 hodinami
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
před 4 hodinami
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
před 4 hodinami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 5 hodinami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 6 hodinami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 6 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 7 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 8 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 8 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 8 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 9 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 9 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 10 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 10 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 10 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 11 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 11 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 11 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák