Berlín - Rozhodnutí poskytnout německé tanky Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi je správné a Ukrajina se i v budoucnu dočká z Berlína další podpory. Dnes to poslancům Spolkového sněmu řekl kancléř Olaf Scholz. Zároveň vyzval obyvatele své země, aby se kvůli německé podpoře Ukrajiny nebáli a důvěřovali vládě, neboť Berlín jedná v přísné shodě se spojenci. Vláda tak podle Scholze učiní vše, aby předešla zavlečení Severoatlantické aliance do války s Ruskem.
Kancléř poslancům řekl, že dnes telefonicky jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o politické, humanitární i vojenské podpoře. Zelenskyj Scholzovi poděkoval za slíbené tanky Leopard 2 a za souhlas Berlína ostatním zemím tyto německé tanky Ukrajině předat.
Na úvod projevu Scholz ocenil Německo za to, jak pro mnohé nečekaně dobře překonalo hospodářské a energetické problémy způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. "Před rokem by si jen málokdo pomyslel, že to bez ruského plynu zvládneme," řekl kancléř a připomenul, že Německo v posledních třech týdnech dokončilo už tři plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Také hospodářské problémy podle kancléře dobře zvládlo.
"Ukázali jsme, co v nás je," řekl Scholz. Nyní je podle něj třeba, aby se toto úsilí a nové německé tempo přeneslo i do ochrany klimatu a přechodu k čistým energetickým zdrojům.
Rusko podle kancléře svou útočnou a imperiální válkou proti Ukrajině zcela změnilo bezpečnostní principy, které v Evropě platily od druhé světové války. "To, že hranice nelze měnit silou," řekl kancléř a dodal, že ruská invaze se stala dějinným obratem. Proto je podle kancléře nutné Ukrajině pomáhat, a to i vojensky.
Dnešní rozhodnutí dodat Ukrajině tanky Leopard 2 považuje Scholz za správné, Berlín podle něj k tomuto rozhodnutí dospěl v přísné shodě se spojenci. Takto chce postupovat i nadále, protože to je cesta, jak předejít zavlečení NATO do války s Ruskem.
Tanky Leopard 2 jsou podle Scholze silné zbraňové systémy, proto i v této souvislosti mají mnozí Němci obavy z dalšího vývoje. "Těmto spoluobčanům bych chtěl říct, aby mi důvěřovali, aby důvěřovali vládě. Budeme nadále jednat tak, abychom rizikům pro Německo předešli," dodal kancléř.
Opoziční konzervativní unie CDU/CSU s tanky pro Ukrajinu souhlasí a opakovaně k takovému kroku kancléře vyzývala. Nyní mu ale v debatě vyčetla pomalé rozhodování, kvůli kterému Německo před spojenci ztrácí respekt. Scholz kritiku odmítl, neboť Německo podle něj postupuje tak rychle, jak to jen hledání společného postoje mezi spojenci umožňuje.
Na pomalost upozornila i poslankyně Agnieszka Bruggerová za vládní Zelené, která pochází z Polska. Scholz zopakoval, že Německo nebude jednat samo. "Nyní se společně s ostatními pokusíme sestavit první prapor tanků," odpověděl. Německo prozatím poskytne 14 leopardů, další přidají ostatní státy, mimo jiné Polsko, které na Berlín vyvíjelo největší tlak.
Ostře proti kancléřovi vystoupil poslanec protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který má český původ. "Právě jste hodil přes palubu základy německé poválečné politiky," řekl. Během svého vystoupení čelil hlasitému nesouhlasu několika poslanců, takže musela zasáhnout šéfka parlamentu Bärbel Basová. Kancléře se Bystroň nakonec zeptal, jaké jsou vlastně válečné cíle a čeho chce na Ukrajině dosáhnout. "Vím, jaké jsou cíle Ruska. Chce se zmocnit území," odpověděl kancléř a dodal, že Kyjev bude mít podporu Německa, dokud to bude nutné.
V odpovědích na dotazy se kancléř věnoval také spojenectví s USA, které označil za jedno z nejužších. Řekl, že Berlín a Washington spojují i díky prezidentovi Joeu Bidenovi mimořádně silné vazby. Skvělými spojenci nazval i Británii či Francii.
Po jednání v parlamentu se Scholz vrátil do kancléřství, kde přijal islandskou premiérku Katrín Jakobsdóttirovou. Tématu leopardů se věnoval i na následné společné tiskové konferenci, kdy řekl, že náklady za dodávky z Německa ponese Německo. Řekl také, že další zbrojní pomoc by se mohla týkat posílení dělostřelectva a protivzdušné obrany. Právě zlepšení protivzdušné obrany Ukrajiny spojenci minulý týden označili na jednání na americké základně Ramstein v Německu za prioritu.
V reakci na rozhodnutí o tancích čelily některé vládní či bankovní weby útokům hackerů. Ti využili metodu takzvaného distribuovaného odmítnutí služby (DDoS), při níž útočníci záplavou požadavků zahltí cílové servery, které se pak pod náporem zhroutí. Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky (BSI) uvedl, že útok měl jen malý dopad.
