Není pravda, že euro rovná se inflace. Přesto ta historka opět ožila

28. 1. 2023

Naše (neúspěšná) cesta k euru trvá už skoro dvacet let. A jen zásadní změna v našem přístupu umožní, aby se naše země, která byla mezi „novými“ členskými státy nejlépe připravená a která by také díky struktuře ekonomiky měla ze zavedení eura veliký prospěch, nečekala déle než čtvrt století. Mimochodem, Slovinsko to zvládlo za tři roky, Slovensko za pět let a Chorvatsko za 10 let.

Odstup naší země od eura je ve velké míře způsoben tím, že se daří vykreslovat euro jako „zlo“. Články o naštvání Chorvatů kvůli růstu cen, který údajně euro přineslo, se k tomu perfektně hodí. Přechod na euro přitom zažilo již mnoho zemí. Na jejich zkušenosti lze stavět. Nic nového nejsou ani „zaručené zprávy“, že průvodním jevem přijetí eura je vysoká inflace. Je proto dobré nahlédnout do mnoha studií, které se tímto tématem zabývají. Vede to k rozlišení dvou rozdílných pojmů. Prvním je skutečná, daty změřená inflace. Rozsáhlá studie z roku 2009 (autorů z ředitelství ECFIN Evropské komise) ve svém úvodu popisuje data, která přineslo samotné „první“ zavedení hotovostního eura. Růst inflace způsobený tímto faktorem se pohyboval od nuly v Portugalsku po nejvyšší hodnotu 0,27 procenta ve Finsku. Jde tedy o hodnoty minimální. Což odpovídá i datům zjištěným v případě dalších zemí. Na webu českého ministerstva financí se lze dočíst, že dopad zavedení eura na růst cen v případě Slovenska byl též nejvýše 0,2 procenta. Což lze těžko prezentovat jako problém.

Zcela odlišná je ale obtížně měřitelná „vnímaná inflace“ spojená s přijetím eura. Mnoho studií, které tento fenomén popisují, se shoduje, že vnímání inflace je opravdu při přijetí eura velké. Důvody jsou někdy „faktické“, kdy často při přijetí eura „vyskočí“ ceny například některých služeb nebo v malých obchodech. Tyto nárůsty část lidí rychle zaznamená, na rozdíl od případů, kde zavedení eura ceny sníží. Právě asymetrické vnímání – tedy zaznamenání růstu cen, nikoliv poklesu – a důraz řady médií právě na „excesy“ stojí za tím, že průzkumy ukazují (na rozdíl od reálných dat), že inflace při přijetí eura je citelná, přestože fakticky cenová hladina nijak citelně neposkočí.

Chorvatsko přijímá euro v neobvyklé si tuaci. Poprvé od vzniku společné evropské měny panuje v části unie velmi vysoká inflace. Konkrétně v Chorvatsku je poslední hodnota 12,7 procenta (HICP v prosinci), přičemž ceny potravin tam rostou skoro o 20 procent. Navíc v řadě zemí – někde nahoru, jinde dolů – ovlivní lednovou inflaci vládní politiky proti energetické krizi. Jakkoliv by byl za normálních okolností blud o vysoké „euroinflaci“ vyvrácen během několika týdnů prostým zveřejněním statistických dat, v současnosti bude možná ve veřejném prostoru chvíli žít.

V tržní ekonomice se může většina cen měnit ze dne na den. I bez eura. Mě osobně v prvních dnech roku 2023 zaskočilo zdražení vstupu do bazénu o třetinu. Také jsem si všiml skoro dvojnásobné ceny bonbonů proti kašli (proti obvyklé ceně loni) v obchodě, kde jsem je kupoval. Pokud „váš malý pekař“ využije zavedení eura k navýšení ceny, takřka jistě by to dříve či později udělal i bez něj.

Mimoto data ukazují, že inflace v Česku před razantním promítnutím „úsporného tarifu“ do cen byla „jen“ 16,8 procenta. Průměrná inflace v eurozóně měla hodnotu 9,2 procenta. Pouze čtyři země měly v prosinci inflaci vyšší než my. Byly to všechny pobaltské státy (malé ekonomiky ovlivněné válkou na Ukrajině) a Maďarsko. Představa, že eurozóna je území, kde se na rozdíl od naší země inflaci daří, tedy poněkud kulhá.

Mimochodem, od odpůrců eura zaznívá i argument, že naše nezávislá měnová politika zajišťuje nižší inflaci, proti hypotetickému pobytu v eurozóně, hlavně dlouhodobě. Ale i tento argument kulhá. V porovnání s námi podobným Slovenskem u nás proti roku 2015 vzrostly ceny o 38,1 procenta, zatímco na Slovensku „jen“ o 31,3 procenta. A Slovensko mělo nižší celkovou inflaci i od samotného zavedení eura. Včetně statisticky neviditelného vzrůstu cen při přechodu na euro, který na Slovensku proběhl 1. ledna 2009. Tedy před 14 lety.

Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09

Zdroj: Hospodářské noviny, 25. 1. 2023

Štítky
Osobnosti: Luděk Niedermayer
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme