Kyjev/Moskva - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí BBC vyloučil, že by se v rámci případné mírové dohody s Ruskem Kyjev vzdal jakéhokoli ukrajinského území. Varoval přitom, že postoupení území Moskvě by znamenalo, že by se Rusko mohlo "neustále vracet". Očekávaná ruská ofenziva na Ukrajině podle něj už začala.
"Ruské útoky už přicházejí z několika směrů," uvedl. Ukrajinští obránci podle něj dokáží odolávat ruskému postupu, dokud sami nebudou schopni zahájit protiofenzivu. Zopakoval zároveň výzvy k větší vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu. "Moderní zbraně samozřejmě urychlují mír. Zbraně jsou jediný jazyk, kterému Rusko rozumí," řekl Zelenskyj.
Západní státy postupně poskytují Kyjevu stále silnější zbraně, aby se země mohla ruské vojenské agresi bránit. Kyjev je však stále více frustrován tempem, jakým západní zbraně přicházejí, píše BBC. Očekává se, že potrvá týdny, než na bojiště dorazí bojové tanky, které minulý měsíc Ukrajině přislíbila řada západních zemí.
Zelenskyj současně okomentoval čtvrteční slova běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že se Bělorusko zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů, pokud bude samo napadeno. "Doufám, že se (Bělorusko) do (války) nezapojí. Pokud ano, budeme bojovat a přežijeme," uvedl ukrajinský prezident a dodal, že umožnit Rusku zaútočit na Ukrajinu znovu z běloruského území by byla "obrovská chyba".
Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla.
Zelenskyj zároveň uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní záruky. "Jakékoliv územní kompromisy by nás jako stát oslabily," uvedl a poznamenal, že nejde o kompromis jako takový. "Proč bychom se ho měli bát? Každý den máme v životě miliony kompromisů. Otázka je, s kým? S (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem? Ne. Protože tady není důvěra. Dialog s ním? Ne. Není tady důvěra," dodal.
Ruské síly neuspěly s útoky a přišly o další stovky vojáků, tvrdí Kyjev
Ukrajinské síly za uplynulý den odrazily ruské útoky u 16 obcí a z bojů vyřadily dalších 800 ruských vojáků; celkově Rusko od začátku války ztratilo 141.260 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Reálný vojenský úspěch Rusům stále uniká a sotva ovládnou východoukrajinský Bachmut do 24. února, tedy prvního výročí rozpoutání války proti Ukrajině, míní experti amerického Institutu pro studium války (ISW).
"Hlavní úsilí nepřítel soustředil na útočné operace ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarsk," uvádí ukrajinské velení. Mezi místy, kde ruské útoky neuspěly, zmiňuje obce v Chersonské oblasti na jihu země a v Donbasu na východě, včetně Bachmutu a Vuhledaru.
Analytici ISW upozorňují, že podle ukrajinských představitelů je cílem ruských vojsk dobýt Bachmut před 24. únorem, kdy uplyne první výročí rozpoutání války. To by ale vyžadovalo výrazně rychlejší postup, než jaké bylo tempo v posledních měsících. Bližší realitě se expertům zdá pragmatický odhad šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že jeho bojovníci obklíčí Bachmut do března či dubna.
Ruská vojska však postup u Bachmutu zřejmě neurychlí a sotva dosáhnou svého cíle do 24. února, míní ISW. Institut odhadl, že Kreml by mohl k výročí války podniknout další vlnu vzdušných a raketových útoků zaměřených na civilní objekty po celé Ukrajině, protože skutečné vojenské úspěchy se ruským silám na Ukrajině stále vyhýbají.
Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu upozornila na vysoký podíl zabitých vojáků v celkových ruských ztrátách ve válce proti Ukrajině. Ozbrojené síly a Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) žoldnéřská skupina pravděpodobně od začátku války přišly o 175.000 až 200.000 lidí, včetně přibližně 40.000 až 60.000 zabitých. Ruské ztráty znatelně vzrostly od loňského září, kdy Moskva vyhlásila "částečnou" mobilizaci.
"Podle moderních měřítek tato čísla představují vysoký poměr zabitých v porovnání s počtem zraněných. Skoro určitě to souvisí s mimořádně primitivním stavem zdravotnické péče u většiny (ruských) ozbrojených sil," usoudili britští zpravodajci. Většinu ruských ztrát má podle nich nejspíše na svědomí ukrajinské dělostřelectvo. A mezi trestanci, naverbovanými do Wagnerovy skupiny, úroveň ztrát dosahuje až 50 procent.
Tvrzení stran o způsobených ztrátách obvykle ve válečném konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Při ruském ostřelování Bachmutu zemřelo pět místních obyvatel, uvedl úřad
Při ruském ostřelování východoukrajinského města Bachmut zemřelo v jeho obytné části pět místních obyvatel, dalších devět lidí utrpělo zranění. Podle agentury Reuters to oznámila ukrajinská generální prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako potenciální válečný zločin. Ukrajinští obránci a ruská invazní armáda svádí o Bachmut, jenž se nachází v Doněcké oblasti, tvrdé boje.
"Střely okupantů opět zasáhly obytnou část města," stojí v prohlášení prokuratury, podle níž Rusové ve čtvrtek ostřelovali Bachmut z děl a raketometů Grad. Podle ukrajinských úřadů přitom připravili o život tři muže a dvě ženy. Moskva na obvinění zatím nereagovala, podotkl Reuters. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně v podmínkách války nezávisle potvrdit.
Bachmut je jedním ze současných ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který před téměř rokem rozpoutala Moskva svou invazí do sousední země. Bachmut, jenž se Rusové snaží dobýt už měsíce, je neustále pod palbou, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v souvislosti se smrtí pěti civilistů uvedla, že je nutné, aby všichni zbývající obyvatelé město opustili. Pokud tam zůstanou, tak podle ní ohrozí sebe a také zkomplikují situaci pro ukrajinské vojáky a záchranáře. "Abych byla upřímná, tak jsem velmi překvapena, co tam stále dělá 6000 civilistů," napsala na telegramu, kde zároveň obyvatele města vyzvala k evakuaci. Před válkou žilo v Bachmutu kolem 70.000 lidí.
Rusové sestřelili dron nad elektrárnou v Sevastopolu, tvrdí gubernátor
Ruská protivzdušná obrana na anektovaném Krymu dnes ráno sestřelila ukrajinské bezpilotní letadlo snažící se zaútočit na elektrárnu v Sevastopolu, uvedl na svém webu list Kommersant. "Elektrárna nebyla poškozena, funguje normálně," napsal bez dalších podrobností na sociálních sítích gubernátor Michajl Razvožajev.
Paroplynovou elektrárnu o výkonu téměř 500 MW v Sevastopolu postavili Rusové na anektovaném území, k síti ji připojili na konci roku 2018. Oficiálně ji uvedli do provozu na páté výročí anexe Krymu v březnu 2019.
Rusko od října podniká cílené útoky proti ukrajinské energetice. Podle ukrajinského velení se daří většinu ruských střel s plochou dráhou letu a dronů sestřelit a způsobené škody se energetici snaží co nejrychleji napravovat.
V Kyjevě dnes opět vyjely tramvaje a trolejbusy, bez kterých se ukrajinské hlavní město muselo obejít po 56 dnů kvůli výpadkům proudu. Aktuálně na 46 linkách jezdí 286 trolejbusů a na 32 linkách 195 tramvají, což podle radnice znamená, že se dopravní krizi podařilo překonat. Od 23. prosince, kdy byly tramvaje a trolejbusy odstaveny, tyto linky obsluhovaly autobusy.
Rusko mění taktiku vzdušných útoků, řekl prezidentský poradce
Rusko mění taktiku vzdušných útoků, aby oklamalo ukrajinskou protivzdušnou obranu, přičemž používá střely bez výbušných hlavic a balóny, řekl v rozhovoru s agenturou AP poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Střely podle něj slouží jako návnady, které mají zahltit ukrajinský systém protivzdušné obrany tím, že představují velké množství cílů.
"Chtějí přetížit náš protivzdušný systém, aby získali další šanci zasáhnout zařízení infrastruktury," řekl Podoljak a dodal, že ukrajinská protivzdušná obrana se této výzvě přizpůsobuje. Podle prezidentského poradce se Rusko potýká s "vyčerpáním raket" a jejich nedostatek ho nutí ke změně taktiky. Míchá starší střely ze sovětské éry s "novými střelami, které mají určitou hodnotu", uvedl poradce šéfa prezidentské kanceláře.
Rusko loni v říjnu zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajinu a při masivních úderech vysílá na území svého souseda střely a útočné drony, kterými se snaží vyřadit dodávky elektřiny a další nezbytnou infrastrukturu. Ukrajinští a západní představitelé se přitom domnívají, že se invazní armáda potýká se stále větším nedostatkem střel.
Britské ministerstvo obrany v listopadu uvedlo, že Rusko zřejmě odstraňuje jaderné hlavice ze starých řízených střel a následně tyto střely odpaluje na Ukrajinu jako slepé. "Rusko téměř jistě doufá, že takové rakety budou fungovat jako návnady a odlákají pozornost ukrajinské protivzdušné obrany," uvedl resort. Moskva problémy s dodávkami zbraní nepřiznala.
Ruské síly ve čtvrtek vypálily na Ukrajinu 36 střel a ukrajinské baterie protivzdušné obrany sestřelily 16 z nich - což je nižší ukrajinská úspěšnost než při některých předchozích ruských úderech, poznamenala AP. Čtvrteční ruský úder podle ukrajinských představitelů zasáhl cíle na řadě míst Ukrajiny, přičemž zahynula devětasedmdesátiletá žena.
Dalším novým prvkem ruské strategie je podle AP použití toho, co Podoljak nazval "zvláštními vzdušnými balóny", přičemž nechtěl zacházet do podrobností ohledně jejich předpokládaného účelu. Mohou však být určeny k případnému zmatení nebo poskytnutí zpravodajských informací o ukrajinské protivzdušné obraně, píše agentura.
Ukrajinské úřady ve středu oznámily, že nad Kyjevem zjistily asi šest nepřátelských balónů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení. "Nepřítel chce, abychom na tyto balóny, které nic nestojí, použili naši protivzdušnou obranu, jež chrání naše strategické objekty," uvedl mluvčí letectva Jurij Ihnat.
