Opozice neprosadila debatu o snížení červnové valorizace penzí

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová navrhla během projednávání programu schůze, aby poslanci diskutovali o (podle ní účelově) vyhlášeném stavu legislativní nouze ke schvalování důchodové novely. Lídr SPD Tomio Okamura zase chtěl, aby dolní komora zařadila bod o tom, že „vláda chce okrást důchodce“.

Stav legislativní nouze umožňuje rychlejší schvalování zákonů. Schillerová upozornila na to, že jej lze využít jen za mimořádných okolností, protože významně omezuje i práva opozice. Kabinet požádal o vyhlášení legislativní nouze kvůli hrozbě značných hospodářských škod, podle Schillerové ale Česko čelí jen „nekompetenci a diletantství vlády“.

„Stav legislativní nouze byl vyhlášen jenom proto, abyste nám zavřeli ústa,“ prohlásila Schillerová. Žádala předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) o zdůvodnění, proč k tomuto instrumentu přikročila.

Pekarová Adamová s poukazem na sněmovní právníky řekla, že na žádost kabinetu takto postupovat musela a neměla prostor pro zhodnocení. Podotkla, že dolní komora hlasováním rozhodne, zda bude návrh zákona v tomto režimu projednávat. Schillerová pak chtěla, aby poslanci hned hlasovali o zrušení legislativní nouze. „Pokládám tyto návrhy za nesmyslné,“ komentoval požadavek Schillerové šéf poslanců ODS Marek Benda.

Debatu o „krácení důchodů“ žádali i místopředsedové sněmovny za ANO Klára Dostálová a Karel Havlíček. „Vláda ví, že důchodci nevyjdou do ulic a nebudou protestovat,“ řekla Dostálová. Havlíček pokládá vládní návrh za neetický a za „podraz“.

Ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů se sněmovna sejde v úterý 28. února v 10 hodin. Mimořádnou schůzi v úterý svolala z podnětu koaličních poslanců Pekarová Adamová. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila obstrukce, schůze tak pravděpodobně potrvá několik dní a jsou možná i noční poslanecká jednání.

ANO i SPD chtějí blokovat schůzi

Hnutí ANO a SPD tak potvrdily, že na příští týden chystají obstrukce, jaké sněmovna v tomto volebním období ještě nezažila. „I kdybychom měli nocovat ve sněmovně několik dní, tak tomu budeme bránit,“ prohlásil šéf SPD Tomio Okamura. V případě přijetí novely ji chce hnutí napadnout u Ústavního soudu.

„Jde o hanebnost, kterou lze srovnat s krádeží za bílého dne,“ dodal Okamura, který navrhoval projednání i dalších mimořádných bodů. Požadoval, aby poslanci debatovali například o případném zvyšování daní, o zdražování a o dostupnosti bydlení.

„My jsme připraveni příští týden jednat tak dlouho, dokud ten zákon, který tady leží, neprosadíme,“ reagoval předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný.

„Ve chvíli, kdy jsme byli v opozici, také jsme samozřejmě obstrukce využívali. Na druhé straně není možné se smířit s tím, kdy je Poslanecká sněmovna zabetonovaná, kdy se nic neprojedná,“ konstatoval Rakušan.

Elektronizaci veřejných dražeb podpořili vládní i opoziční poslanci

Sněmovna podpořila vládní návrh zákona o veřejných dražbách, který je má zjednodušit a přizpůsobit elektronizaci. Předlohu, která je v zásadě totožná s návrhem bývalé vlády z roku 2020, podpořili i poslanci z opozičních hnutí ANO a SPD. Normu, proti níž opakovaně protestovala Komora dražebníků ČR, před dalším kolem schvalování projedná sněmovní ústavně-právní výbor.

„Zákon bere v úvahu, že většina dražeb probíhá elektronickou formou, a odstraňuje zbytečné a omezující požadavky kladené zastaralou legislativou,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Nová pravidla podle něj výrazně zrychlí a zjednoduší proces veřejných dražeb.

Norma počítá se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, což má zjednodušit proces povinného zveřejnění dražebních dokumentů. Náklady na vytvoření systému mají být 8,1 milionu korun. Roční náklady na provoz ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje na 500 tisíc korun. Celkové přínosy soukromému sektoru představují 28 milionů korun ročně.

Komora dražebníků vznik centrální evidence zpochybňuje s tím, že obdobný systém od roku 2000 provozuje Česká pošta. Stávající systém ale podle ministerstva už neodpovídá současným standardům. Nový systém by měl celý proces zautomatizovat a seznam dražebníků propojit se základními centrálními registry. 

Poslanci v prvním čtení podpořili řidičák na zkoušku nebo změnu bodového systému

Bodový systém pro řidiče se od příštího roku zřejmě změní a zjednoduší. Podle novely zákona o provozu na pozemních komunikacích budou existovat pouze tři skupiny trestných bodů, pokuty za některé závažné přestupky se zvýší a může vzniknout možnost řídit auto od 17 let pod dohledem mentora nebo si pořídit řidičský průkaz na zkoušku. Úpravu zákona v úterý v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna. Ministerstvu dopravy dává novela právo stanovit výjimku ze zákazu jízdy kamionů ve stanovenou dobu, která se týká hlavně víkendů.

Změna zákona podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) přinese větší bezpečnost na silnicích. Pro řidiče by měl být zákon i pravidla silničního provozu srozumitelnější než dosud. Bodový systém se podle ministra osvědčil a je důležitým nástrojem pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu.

Nynější systém trestných bodů chce Kupka zjednodušit z pěti sazeb na tři, tedy nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů. Za nasbíraných dvanáct trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud. U nejzávažnějších přestupků bude platit dvakrát a dost, u středně závažných přestupků pak třikrát a dost, popsal Kupka.

Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení návrh zákona, podle něhož bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat podobně jako pro roky 2020 a 2021 takzvanou kompenzační vyhlášku. Poskytovatelé péče by se ale mohli dohodnout se zdravotními pojišťovnami i jinak. Pokud by byly ztráty zdravotnických zařízení jen malé, ministerstvo by pravomoc k vydání vyhlášky nemuselo využít.

Poslanci podpořili i zpřísnění trestů za převaděčství a jednodušší podmínky pobytu a zaměstnávání vybraných skupin cizinců. Novela by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) měla umožnit účinnější postih organizované migrace. Až osm let vězení bude podle předlohy nově hrozit převaděčům, kteří při pašování migrantů vystaví větší počet osob nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Přerušení schůze do středy

Před 21. hodinou oznámila místopředsedkyně sněmovny Věra Kolářová (STAN), že se předsedové poslaneckých klubů dohodli na přerušení 53. schůze do středy 22. února. 

Ve středu se nejspíš na pořad jednání dostane i obnovení povinného lustračního osvědčení pro členy vlády a jejich náměstky. To by dokládali ještě před nástupem do funkce – držiteli potvrzuje, že v minulosti nebyl příslušníkem, nebo evidovaným spolupracovníkem někdejší komunistické Státní bezpečnosti. Takzvaný lustrační zákon se dříve na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě.

Lustrace budily pozornost při jmenování někdejší vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš totiž lustrační osvědčení nepředložil.