O stíhačky F-16 žádá Ukrajina dál marně. Polsko ale v nejbližších dnech pošle další tanky

17 minut
Události: Rok od ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že od jeho země zatím obdržela Ukrajina čtyři tanky Leopard 2 a další stroje budou následovat. Náměstek ministra obrany Jabloński upřesnil, že další dodávka se uskuteční v nejbližší době. „Doufáme, že to bude velmi brzy, že je to spíše otázka dnů než týdnů,“ řekl.

Celkem plánuje Polsko poslat do země, která se již rok a den brání ruské válečné agresi, čtrnáct leopardů, ale v příštích dnech zřejmě Ukrajina obdrží několik tanků PT-91 Twardy, což je modernizovaná licenčně vyráběná polská verze sovětských T-72.

Dodávku F-16 Biden vyloučil

V nejbližších dnech, ale ani týdnech naopak nemůže Kyjev očekávat, že by obdržel moderní západní stíhačky. Americký prezident Biden odmítl, že by připadala v úvahu dodávka amerických stíhaček F-16. „Prozatím to vylučuji,“ prohlásil s tím, že Ukrajina „nyní letouny F-16 nepotřebuje“.

Podle Bidena američtí vojáci poukazují, že neexistuje důvod, proč Kyjevu tento typ zbraní dodat. Poznamenal, že se v budoucnosti ukáže, jaké budou potřeby ukrajinské armády.

Ukrajina tvrdí, že západní leteckou techniku potřebuje. Hovořit se o tom začalo koncem ledna, o dodávkách se zmínil například mluvčí ukrajinského letectva v rozhovoru pro El Pais. Ten hovořil výslovně o F-16 s tím, že alternativou by mohly být i stroje Rafale francouzské výroby či švédské gripeny.

Také ukrajinský vojenský pilot, který létá pod přezdívkou Džus, řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že stávající migy nestačí. Ve srovnání s americkými letouny prý čistě jako stroje obstojí, jako zbraně už ale nikoliv. „Chápeme, že je to velmi drahé a technicky složité, všechen servis, obsluha, logistika a tak dále. Ale jedna letka, to je minimum. Právě teď je to naprosté minimum,“ řekl letec.

Biden je nicméně přesvědčen, že Spojené státy poskytují Ukrajině dost zbraní potřebných pro ofenzivu v jarních a letních měsících. „Potřebuje tanky, dělostřelectvo, protivzdušnou ochranu, a to včetně dalšího HIMARS,“ řekl. V pátek Bílý dům oznámil, že Spojené státy poskytnou Kyjevu další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů.

USA odmítají čínský návrh na příměří

Americký prezident také v rozhovoru pro ABC odmítl čínský dvanáctibodový návrh na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, který Peking představil v pátek v den ročního výročí začátku války. „Neviděl jsem v plánu nic, co by nasvědčovalo tomu, že obsahuje něco, co by bylo prospěšné někomu jinému než Rusku,“ podotkl. Upozornil, že „Putin tomu tleská, tak jak by to mohlo být dobré?“

Biden také Čínu varoval před dodávkami vojenské techniky Rusku s tím, že by jí pak hrozily ze strany Washingtonu tvrdé sankce. „Nepředpokládám, a zatím jsme to ani neviděli, větší iniciativu Číny v dodávkách zbraní Rusku,“ uvedl Biden.

Dvanáctibodový dokument vypracovaný čínskou diplomacií odmítl i Kyjev s tím, že by jen válku zmrazil. Moskva ho naopak považuje za spíše vyvážený.

Unijní sankce

Evropská unie v sobotu oficiálně schválila desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen jednotlivců a organizací, pro které platí omezení nakládat s majetkem a zákaz cest do Unie.

Kromě toho EU přijala další sankce i vůči ruské žoldnéřské Wagnerově skupině, které se týkají jedenácti jednotlivců a sedmi subjektů. Jsou mezi nimi i dva velitelé žoldnéřů, kteří se podíleli na bojích u východoukrajinského Soledaru, nebo velitel jednotek v Mali. 

„Budeme dál zvyšovat tlak na Rusko – a budeme to dělat tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Máme teď k dispozici vůbec nejdalekosáhlejší sankce, které pomáhají ztenčit válečný arzenál Ruska a těžce dopadají na jeho ekonomiku,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijetí sankcí přivítal, zároveň vyzval k dalšímu zvyšování tlaku na Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump podepsal výnos, který výrazně pozmění organizaci voleb

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který výrazně pozmění organizaci federálních voleb. Dokument zveřejněný na webu Bílého domu mimo jiné požaduje úřední doklad o občanství pro registraci voličů či hrozí právními kroky proti státům USA, které do sčítání zahrnou i hlasy dodané po volebním dni. Agentura AP očekává, že nařízení soudně napadnou mnohé organizace hájící stávající podobu volebních práv.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovenská vláda vyhlásila kvůli slintavce mimořádnou situaci

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Od bitvy u Remagenu uplynulo 80 let. Symbolem se stal tamní most

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.
před 9 hhodinami

Nejsilnější evropské země by měly přijmout vůdčí roli, míní Fiala

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.
před 16 hhodinami

V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.
před 17 hhodinami
Načítání...