Poslanci potvrdili trvání stavu legislativní nouze a začali jednat o nižší valorizaci penzí

Sněmovna se ve čtvrtek večer začala zabývat samotnou otázkou červnového růstu důchodů. Vládní většina se rozhodla neumožnit obecnou rozpravu k návrhu zákona. Debata se tak posunula rovnou do rozpravy podrobné, v níž můžou poslanci předkládat své pozměňovací návrhy. Opozici tento krok rozhořčil a klub ANO si poté vyžádal přestávku na poradu.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek řekl, že upuštění od obecné rozpravy je do jisté míry nestandardní postup. Jde ale podle něj o reakci na vyjádření opozice v tom smyslu, že pravým cílem rozpravy není diskutovat a sdělit návrhy, ale někoho zlomit. „A to už je za hranicí toho, jak má parlament fungovat,“ řekl.

„Vy jste zařízli obecnou rozpravu,“ vytkl vládní většině bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a obvinil ji, že zavádí totalitní praktiky. „Každý zákon by měl projít nějakou demokratickou diskusí,“ argumentoval. Koalice podle něho obešla parlament. „My tady máme novou totalitu,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš.

Návrh se bude projednávat urychleně

Stav legislativní nouze umožňuje navrhovanou novelu projednat urychleně jen ve dvou po sobě navazujících čteních, namísto obvyklých tří. Nebude se tedy konat první čtení a finální třetí kolo se bude moci uskutečnit hned po druhém čtení, v němž budou poslanci podávat k předloze pozměňovací návrhy. K hlasování se dolní komora propracovala po 58 hodinách od úterního zahájení jednání. Hned po potvrzení stavu legislativní nouze začali poslanci jednat o hlavním bodu schůze, tedy přímo o novele, která by snížila úroveň červnové valorizace důchodů.

Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný původně navrhl určení termínu pro hlasování o urychleném projednávání na 15:30, a to s poukazem na „košatící se“ diskusi a opakující se argumentaci. Opoziční poslanci k tomu podali více než dvacet protinávrhů. Nacher svůj požadavek zdůvodnil slovy, že se dostane na vystoupení významné části z šesti desítek řádně přihlášených poslanců. „Je to vypočteno tak, aby se umožnilo vystoupit řadovým poslancům,“ uvedl.

Nacherův protinávrh patřil mezi nejbližší ke koaličnímu návrhu. Jeho schválení rozhořčilo předsedu SPD Tomia Okamuru, který chtěl, aby sněmovna hlasovala o souhlasu se zkráceným projednáváním novely s vynecháním prvního čtení v neděli. Tázal se, zda existuje dohoda mezi ANO a koalicí. „Potvrzuje to, že hnutí SPD je tady podle všeho jedinou opoziční stranou,“ míní. 

Zástupci ANO se vůči Okamurově názoru ohradili, poukazovali na to, že pro dvacátou hodinu hlasovali i všichni přítomní poslanci SPD včetně Okamury. „Pane Okamuro, nebuďte demagog, tady žádná dohoda nebyla,“ prohlásil Robert Králíček (ANO). Poslanec STAN Josef Flek vzkázal Okamurovi, že „kdyby sobecky nevysosával čas ve sněmovně, dostalo by se i na druhou stranu v opozici“. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že opozice konečně dostala rozum a že je cílem vytvořit reprezentativní prostor pro představení názorů.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se domnívá, že koalice Nacherova protinávrhu zneužila a podpořila ho z racionálních důvodů, nikoli „z lásky k opozici“. „Za mě je to jasné. Teče vám do bot. Víte, že jste to přepískli, a snažíte se vylepšit si pozici u Ústavního soudu,“ uvedla.

Dlouhé debaty

Poslanci o vládní důchodové novele debatovali zatím s několika přestávkami přibližně 42 hodin, ve čtvrtek bez pauzy od sedmi hodin. Kromě hlasování o zkráceném projednání se poslancům podařilo schválit také to, že novelu budou projednávat ve stavu legislativní nouze. Program schůze schválili po sedmi hodinách.

Jednání protahují obstrukce opozice, která s vládním návrhem nesouhlasí, snaží se jeho schválení zabránit a v případě přijetí se chce obrátit na Ústavní soud. 

Schillerová dopoledne v obsáhlém vystoupení uvedla, že klub bojuje za tu část společnosti, která se již sama nedokáže bránit. Stát seniorům podle ní vrací jen to, co si během života odpracovali. Kriticky zhodnotila činnost a záměry kabinetu Petra Fialy (ODS) a obvinila koalici z nedemokratických metod při projednávání penzijní novely.  

Z poslanců SPD například Jiří Kobza uvedl, že snižování růstu penzí je „velmi nečestné a nesportovní“. Podle poslance je to spolu s růstem cen „smyčka, která se zadrhuje kolem krku důchodců.“ Jan Síla mluvil o návratu do padesátých let minulého století. Zdeněk Kettner si postěžoval na snižující se porodnost a podporu stejnopohlavních párů, což označil za projev „degenerace racionálního uvažování generace žijící v blahobytu“. Vladimíra Lesenská postup vlády považovala za protiústavní diletantství, Iveta Štefanová poukazovala na to, že nutnost letošní valorizace důchodů kvůli inflaci byla zřejmá již loni.

Sněmovna také po deváté hodině ráno omezila podle návrhu koalice řečnickou dobu. Poslanci až na řečníky s právem přednostního vystoupení mohou promluvit nejvýše dvakrát, a to vždy až pět minut. Schillerová s tím nesouhlasila. „Padají neustále nové argumenty, většinou na ně nedostáváme odpovědi,“ oponovala. Její návrh, aby řečníci mohli mluvit až hodinu a tento čas si mohli rovnoměrně rozdělit mezi dvě vystoupení, sněmovna odmítla.

Jedním z řečníků s přednostním právem je i Okamura, který přednesl od úterního zahájení sněmovního jednání zatím tři obstrukční projevy, dohromady trvaly více než 11,5 hodiny. V zatím posledním projevu obvinil vládu ze zadlužování země nebo z rozhazování peněz do zahraničí na úkor sociálně potřebných. „Jste lídry v zasílání peněz Ukrajině a Ukrajincům,“ prohlašoval a označil současný kabinet za nejhorší v historii země.

Radek Vondráček za klub ANO opět zpochybnil schvalování penzijní novely zkráceně ve stavu legislativní nouze i zdůvodnění takového postupu hrozbou značných hospodářských škod. Míní, že když je valorizace daná zákonem, o žádné škodě nemůže být řeč a vláda by tak mohla označit za škodu i důchody jako takové. K opatrnému a výjimečnému využívání legislativní nouze nabádal šéf poslanců SPD Radim Fiala. Míní, že předpoklady lednové inflace byly už dříve zřejmé a kabinet měl úpravu valorizace předložit už na podzim do řádného schvalování. „Byl by to od vlády férový postup a férová hra,“ uvedl.

Jurečka se bojí o udržitelnost budoucích důchodů

Ve sněmovně ve čtvrtek vystoupil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), jenž se ohradil vůči opozičním výtkám, že vláda mohla předložit úpravu ke snížení růstu důchodů dřív a že čekala až na dobu po volbě prezidenta. Mluví o ní prý už v řádu měsíců. Poslanci ANO v dosavadní sněmovní debatě několikrát poukazovali na to, že dřívější předložení nynější novely by mohlo výsledek volby ovlivnit.

Jurečka zopakoval, že mimořádná červnová valorizace podle nynějších pravidel by znamenala v příštích deseti letech rozpočtový výdaj dohromady skoro 600 miliard korun a tento dopad by už nebylo možné žádným způsobem omezit. Trvalý, zákonem daný výdaj, by prý ohrožoval udržitelnost důchodového systému v budoucnu. 

Vláda podle něj mimořádnou valorizaci důchodů letos očekávala, ale s dopady na rozpočet pro tento rok do 20 miliard korun. Že by měly být mnohem vyšší, přes 35 miliard korun, podle něho způsobil až skokový nárůst inflace mezi prosincem a lednem. Díky jednorázovému snížení červnové valorizace stát letos ušetří zhruba 20 miliard korun. Snížení výdajů v dalších deseti letech ministr odhadl na 316,4 miliardy korun.

Poslankyně ANO Margita Balaštíková v reakci řekla, že 400 tisíc důchodců je pod hranicí příjmové chudoby. „Většina lidí si nepřijde pro sociální dávky, které tak rádi rozhazujete,“ uvedla poslankyně hnutí ANO, které bylo kritizováno za štědrou sociální politiku a dotace při koronavirové krizi. Jaroslav Foldyna (SPD) ironicky poznamenal, že se kabinetu Petra Fialy (ODS) podařilo „snížit“ inflaci z konce Babišovy vlády z pěti procent na nynějších 15 procent.

Opoziční řečníci Jurečkovo zdůvodnění ohledně zvýšení celkového zatížení rozpočtu již dříve zpochybňovali. „Čím vzniká ta škoda? Tím, že vyplatíte to, co říká zákon?“ ptala se Berenika Peštová (ANO). Podle bývalého předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) není škodou to, že důchodci budou mít zhruba stejný reálný příjem v příštích deseti letech. Podle Lucie Šafránkové (SPD) je tvrzení o velkých hospodářských škodách, které by vyšší valorizací vznikly, vůči důchodcům urážlivé a je nepravdivé. Škody podle ní vzniknou, když parlament změnu zákona schválí, protože klesne jejich koupěschopná poptávka.