Prezident Miloš Zeman (uprostřed), šéf Lesní správy Lány Miloš Balák (vlevo), vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář (vpravo) Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý prezident Miloš Zeman už zřejmě cítil, že nemá co ztratit. Je to smutný obrázek na konec kariéry politika, který patřil k těm nejvýraznějším v naší zemi. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Zhodnotil tak Zemanovu žádost o podpis abolice pro pracovníky Hradu. Žádat o spolupodpis premiéra měl Zeman hned dvakrát, v rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
„Jsou to zprávy, které jsou vždy potvrzované na půl. Pokud se prezident skutečně opakovaně pokoušel u předsedy vlády získat spolupodpis pro abolice, tak to jen vypovídá o závěrečné fázi prezidentování Miloše Zemana, kdy už asi cítil, že nemá politicky co ztratit, a snažil se zabezpečit své lidi nebo je ochránit před případným postihem za věci, které mohli či nemuseli udělat. Je to smutný obrázek na konec kariéry politika, který patřil k těm nejvýraznějším v naší zemi za posledních 30 let,“ uvedl Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS.
Blažek v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že se Zemanem probíral některé milosti a abolice. Na dotaz serveru, zda se jednalo o abolice v kauzách šéfů lánské obory a prezidentské kanceláře, ministr řekl, že Zeman přemýšlel i o řešeních tohoto typu. „Ano, vedla se debata o řešení abolicí,“ uvedl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spor kvůli sociální nerovnosti. Aktivistka nazvala Kalouska zm*dem, ten si to nenechal líbit
Abolice může buď zastavit trestní stíhání, nebo nařídit, aby se stíhání v určitém případě ani nezahajovalo. „Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka (bývalého šéfa Lesní správy Lány pozn. red.) a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho,“ řekl Blažek. „Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil,“ doplnil.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. Blažek sdělil, že byl dohodnut s premiérem, že v případě žádosti o spolupodpis abolice z Hradu o tom bude jednat celá vláda.
„Mohu sdělit jen to, že jsme takto – vláda jako celek – rozhodovali dvakrát. Jednou v září loňského roku, podruhé nyní,“ uvedl ministr.
Zeman svou žádost popřel
Bývalý prezident v minulosti v rozhovoru s internetovou televizí XTV popřel, že by abolici pro své spolupracovníky požadoval. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání. Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat,“ řekl Zeman v lednu.
V případě abolice nicméně prezident může nařídit i to, aby se stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo. Podle informací severu Deník N Zeman znovu Fialu žádal o spolupodpis abolice začátkem března krátce před svým odchodem z funkce, a to v dotační kauze šéfa prezidentské kanceláře Mynáře a v dalším případě spojeném s Hradem.
Bývalého šéfa lánských lesů Baláka potrestal loni soud za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Loni v březnu Zeman udělil Balákovi milost. Letos v březnu, již po odchodu Zemana z postu hlavy státu, byl Balák pravomocně odsouzen v jiné kauze, kvůli těžbě kamene v Lánské oboře. Mynář je od jara 2021 stíhán kvůli šestimilionové dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou údajně získala Mynářova společnost Clever Management neoprávněně.
