Německo je připraveno nám naslouchat, řekl Pavel po návštěvě Berlína. Jednal s kancléřem i prezidentem

Schůzka se Scholzem uzavřela Pavlovu návštěvu Berlína. Spolkový kancléř podle Pavla slíbil, že Česku v případě nedostatečných dodávek energií vypomůže. Scholz rovněž podle českého prezidenta uvedl, že Německo je připraveno k dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Všemi úterními schůzkami se prolínalo téma Ukrajiny, poznamenal Pavel na večerní tiskové konferenci pro české novináře. „Kancléř řekl, že Německo je připraveno k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. Je připraveno poskytnout jí vše, co bude potřebovat k efektivní obraně,“ uvedl s tím, že je to jasný signál postoje Berlína.

Se Scholzem hovořil Pavel i o energetické krizi, která s ruskou agresí souvisí. „Německo nenechá Českou republiku padnout, pokud jde o dodávky energií,“ řekl prezident o Scholzově postoji k energetické solidaritě.

Již dopoledne jednal Pavel o možnosti povýšit česko-německý strategický dialog z ministerské úrovně na úroveň šéfů vlád. K tématu se vrátil odpoledne na schůzce s kancléřem. „Scholz reagoval pozitivně,“ řekl Pavel. Poznamenal, že Scholz o tom chce mluvit s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) na nadcházejícím summitu Evropské unie.

Oproti původnímu programu, na kterém měl jednání s experty opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku, se na českém velvyslanectví Pavel sešel s šéfem Mnichovské bezpečnostní konference Christophem Heusgenem. Hovořil s ním o ruské invazi na Ukrajině a také o roli Číny a otázce Tchaj-wanu. Na ambasádě jednal také se Steinmeierovým předchůdcem Joachimem Gauckem. 

Prezident varoval před nejednotou Západu

„Před dvaceti roky jsme si mysleli, že nás čeká zářivá budoucnost,“ řekl Pavel na úvod projevu v v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Západní státy podle českého prezidenta očekávaly usmíření někdejších nepřátel z dob studené války, podcenily tak mocenské ambice ruského vůdce Vladimira Putina. První známky tohoto podcenění vidí Pavel mimo jiné na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007, kdy Putin v projevu ohlásil záměr mocenského návratu Ruska.

Stejně tak jako Západ ale podcenil situaci i Putin, když podle Pavla očekával v případě invaze na Ukrajinu nejednotnost západních zemí a slabost ukrajinské armády, jako tomu bylo v roce 2014 v případě ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání proruského povstání na Donbase.

Odhodlání Ukrajiny bránit se ruskému vpádu označil Pavel za příklad, který by měl být pro Západ inspirací. „Ukrajina je nyní jednotná jako nikdy dříve,“ řekl. Podle prezidenta bude letošní rok rozhodující, neboť ani jedna ze stran konfliktu nebude mít kapacity pro další ofenzivy. Rychlé poskytnutí zbraní, které Kyjev potřebuje, je tak podle českého prezidenta i v zájmu Evropy.

Pavel důrazně varoval před rozkolem západních zemí a před tím, aby se Evropa snažila konkurovat Spojeným státům a dalším západním zemím. Země, které vyznávají západní hodnoty, by se místo toho měly soustředit na spolupráci a utužení jednoty, a to i vzhledem k rostoucímu vlivu Číny.

Steinmeier ocenil přátelské vztahy i spolupráci v NATO a EU

Českého prezidenta Petra Pavla v úterý dopoledne v Berlíně přijal jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier. Přijetím v prezidentském sídle na berlínském zámku Bellevue zahájil Pavel oficiální část návštěvy německé metropole, setkání obou hlav států je zároveň vrcholem této cesty. Pozdě odpoledne Pavla přijme také spolkový kancléř Olaf Scholz, toto setkání je ale označováno jako běžné bez oficialit.

Po příjezdu do zámku Bellevue Pavla a jeho ženu Evu Pavlovou přivítal Steinmeier společně s manželkou Elke Büdenbenderovou. Poté následovalo přijetí hlavy českého státu s vojenskými poctami. Státníci vyslechli hymny obou zemí a Pavel se následně zapsal do pamětní knihy.

Na společnou schůzku si prezidenti vyčlenili zhruba dvě hodiny, na které si naplánovali jednání mezi čtyřma očima a také debatu za účasti členů svých delegací.

Otevírá se okno příležitosti pro česko-německé vztahy, míní analytička

„Miloš Zeman nebyl příliš aktivním prezidentem v mezinárodních vztazích. Teď se otevírá okno příležitosti pro česko-německé vztahy,“ komentovala v pořadu Interview ČT24 Pavlovu cestu do Německa analytička Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pavel má podle ní dobré jméno v mezinárodní bezpečnostní politice.

Německo nyní podle Lizcové přehodnocuje své vztahy s Čínou, jejíž prezident v úterý zavítal do Moskvy. „Dlouhodobou zásadou německé politiky bylo sblížení pomocí obchodu. Byla představa, že pokud spolu budeme obchodovat, nebudeme spolu válčit,“ dodává Lizcová. Tato představa se podle jejích slov ukázala loni v únoru jako lichá.

Pro Německo byla Čína dlouhodobým obchodním partnerem, připomíná Lizcová. Berlín spolupracoval s Pekingem hlavně ve vývozu. „Německo si uvědomuje, že přesunulo výrobu klíčových komponent do Číny, teď přemýšlí, jak je dostat zpátky,“ říká.

V německé společnosti pak podle Lizcové převažuje názor, že by Německo mělo dále podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní. „Německá vláda chtěla vždy postupovat v souladu se spojenci. Současná vláda nemá jednotný postoj, část Němců je ale proti dodávkám bojových letounů,“ komentuje Lizcová.

Zastřešit dialog

Steinmeier na tiskové konferenci prohlásil, že Česko a Německo pojí velmi blízké přátelství. Jejich rozhovor prý ukázal, že vztahy mezi oběma zeměmi nejsou jen dvoustranné, ale spíše mnohostranné. „Obě země jsou pevně ukotveny v Evropské unii a NATO. S prezidentem Pavlem jsme se shodli na tom, že jde o přátelské a velmi úzké spojení. My oba jej v budoucnosti budeme pěstovat a pečovat o něj,“ uvedl německý prezident. Vzájemné vztahy podle něj nikdy nebyly tak dobré jako nyní.

Pavel zmínil, že česká ekonomika stejně jako zahraniční obchod je s německou velice úzce provázaná. Ocenil spolupráci ministrů i přeshraniční spolupráci zejména v době covidu. Dodal, že vztahy obou zemí jsou velice intenzivní, zároveň by chtěli pozvednout strategický dialog z úrovně ministr – ministr na mezivládní úroveň. „Zároveň jsme se s panem prezidentem bavili i o tom, že by bylo vhodné, abychom celý systém spolupráce zastřešili jako prezidenti tím, že se jednou za rok sejdeme a uděláme si na základě zpráv od našich vlád revizi toho, co se nám podařilo, nebo nepodařilo,“ uvedl Pavel.

Přátelské vztahy oba prezidenti přislíbili dále rozvíjet. I z tohoto důvodu pozval Pavel Steinmeiera ve druhé polovině roku do Prahy. Německý prezident sdělil, že bude hledat vhodný termín, výslovně ale cestu do české metropole neslíbil. Steinmeier naopak pozval Pavla k sobě na letní slavnosti, kterých by se český prezident chtěl zúčastnit.

Steinmeier: Rusko nabouralo mírový řád

Jedním z hlavních témat úterního jednání prezidentů byla ale ruská agrese na Ukrajině. „Nemůžeme couvnout před faktem, že Rusko svým útokem na Ukrajinu nabouralo mírový řád v Evropě, úplně ho zničilo,“ řekl Steinmeier a zmínil, že brutální a útočná válka na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva, postavila obě země před velkou výzvu. „Tuto výzvu zvládneme, protože jsme v NATO a EU jednotní a v té jednotě budeme pokračovat.“ 

Steinmeier připomněl, že Německo Ukrajinu podporuje finančně, humanitárně i vojensky. Vyzdvihl však také podporu ze strany České republiky, podotkl, že byla jednou z prvních zemí, která pomohla napadené Ukrajině. „Za to se vám patří poděkovat a vyslovit veliké uznání.“ Rovněž poděkoval za to, že Česko na Slovensku vede mnohonárodní bojové uskupení NATO, jehož součástí jsou také vojáci z Německa.  

Podle Pavla by „bylo velice nešťastné“, kdyby sebevědomí, které země ze středu a východu Evropy získaly svou aktivní podporou Ukrajiny po ruském útoku, vedlo do budoucna k soupeření mezi nimi a státy ze západu kontinentu. „To je přesně opak toho, co bychom měli dělat. Já vidím velký smysl v tom, abychom situaci, ve které teď jsme, využili k dalšímu upevnění jednoty v Evropě,“ zdůraznil český prezident. Jednotu demokratického světa bude podle něj totiž do budoucna vyžadovat nejen vztah k Rusku, ale také „globální soutěžení s Čínou“.

Český prezident míní, že Německo by „v nové kapitole evropských dějin“, která začala ruským útokem na sousední stát, mohlo sehrát rozhodující a iniciativní roli, třeba při poválečné obnově Ukrajiny. „Česká republika je připravena toto úsilí podpořit,“ poznamenal Pavel. 

Pavel navštívil Památník berlínské zdi

Pavel následně v německé metropoli navštívil Památník berlínské zdi, kde uctil památku nejméně 140 obětí, které si bariéra vyžádala. Zde jej doprovázel Axel Klausmeier, který vede nadaci pečující o toto pietní místo. Společně si také prohlédli takzvané Okno vzpomínky, kde jsou zobrazeny fotografie obětí berlínské zdi. Zde Pavel s manželkou Evou položili pietní věnec. Od Klausmeiera dostal Pavel katalog památníku s historií berlínské zdi, prezident mu na oplátku věnoval knihu o Pražském hradě.

Nedaleko od vzpomínkového místa se Pavel s první dámou setkali s krajany, někteří si s sebou přinesli i české vlajky. Spolu s Čechy přišli prezidenta pozdravit i Slováci, které zajímalo, jak Pavel ocenil příjezd slovenské prezidentky Zuzany Čaputové do svého volebního štábu v den zvolení. „Je to sympatická žena,“ řekl Pavel o slovenské prezidentce, se kterou chce dále rozvíjet vzájemné česko-slovenské vztahy.

Mezi krajany, kteří do památníku přišli, byli mimo jiné studenti, stážisté, ale také rodiny s dětmi. Od Čechů dostal Pavel obrázky malované dětmi a také leporelo, které vyrobili žáci české školy Rhein-Main z hesenského Neu-Isenburgu. Jeden z krajanů pak vyzval Pavla, aby jako hlava státu navázal výhradně na Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla, z ostatních si podle něj příklad vůbec brát nemá.

Bariéra, která Berlín rozdělovala, nebyla jen zeď, ale celé pásmo v šířce padesáti až šedesáti metrů. A právě to je v památníku v ulici Bernauer Strasse zachováno včetně signální stěny, cesty pro vozidla pohraničních hlídek a strážní věže. Uzavřené hraniční pásmo si Pavel prohlédl z vyhlídkové plošiny, která stojí v někdejší západní části města. 

Podle Vladimíra Handla z Institutu mezinárodních studií FSV UK byla spolupráce mezi Českem a Německem vždy dobrá. „Vstupujeme ale do trošku jiného období, protože naši minulí představitelé Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman představovali spíš populistickou linii české politiky. Oba dva byli zástupci a podporovatelé amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak během volby, tak potom se prohlásili za české Trumpy, kdežto v Německu Trump byl symbol nepřijatelnosti politické kultury a tato diference mezi námi hrála určitou roli,“ uvedl. 

Úterní návštěva českého prezidenta v Berlíně je první od listopadu 2019, kdy se v německé metropoli Pavlův předchůdce Miloš Zeman setkal se Steinmeierem u příležitosti oslav třicátého výročí pádu berlínské zdi. Spolu se Zemanem tehdy do německé metropole přijeli i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, kdy se Zeman setkal nejen se Steinmeierem, ale i tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Spolkový prezident byl naposledy v Česku v srpnu 2021.