A záruku poskytne také švýcarská centrální banka v hodnotě dalších 100 miliard franků. Celkem se tedy jedná o sumu 209 miliard franků, tedy 5 bilionů korun. Jak agentura srovnává, to je přibližně čtvrtina švýcarského HDP a také je to více, než evropské státy vydaly na obranu v roce 2021. Mimochodem, v roce 2008 samotná UBS byla vládou zachráněna částkou 60 miliard franků. Ve Švýcarsku už kvůli tomu propukly protesty, i když malého rozsahu.
Christoph Rechsteiner, partner v poradenské společnosti MME si stěžuje, že velcí hráči dostanou vše. „Zákon kvůli nim změní přes víkend,“ uvedl. Kromě finančních záruk totiž švýcarská vláda souhlasila, že změní legislativu, která obchází svolení držitelů akcií, a úřady také stornovaly dluhopisy Credit Suisse v hodnotě 16 miliard franků, aby se bance zvedl kapitál. Dle Rechsteiner to nakonec dopadne tak, že když všechno vyjde, UBS na tom obrovsky vydělá. „Dostali Credit Suisse za nic a vláda ručí za ztráty,“ posteskl si.
Finanční experti ovšem míní, že cena nakonec nebude tak vysoká, jak se uvádí, a nedělat nic by mohlo být mnohem, mnohem dražší. O sto miliard franků by vláda přišla jen v případě, že by zkrachoval celý kolos sdružených UBS a Credit Suisse.
Jak ovšem včera informoval ekonom Lukáš Kovanda: „Cena pojištění proti krachu poslední zbývající velké švýcarské banky, UBS, dnes dramaticky vyskočila. Stalo se tak po nouzovém a nuceném převzetí kolabující Credit Suisse. Z ní ještě může vypadnout dost ‚kostlivců‘ a investoři se obávají, že stáhnou dolů i UBS.“
Cena pojištění proti krachu poslední zbývající velké švýcarské banky, UBS, dnes dramaticky vyskočila. Stalo se tak po nouzovém a nuceném převzetí kolabující Credit Suisse. Z ní ještě může vypadnout dost "kostlivců" a investoři se obávají, že stáhnou dolů i UBS. pic.twitter.com/DX3ya3NWJl
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) March 20, 2023
V USA se v mezičase sejde porada Fedu (americké centrální banky). Dle agentury Reuters bude porada dvoudenní a na jejím konci by měl předseda Jerome Powell představit nové prognózy vývoje ekonomiky a také plán, zda se bude úroková míra zvyšovat. Rozhodování ovšem bude těžké, když má Fed zároveň snižovat inflaci a také udržovat finanční stabilitu. Už se ozývají hlasy, že by Fed dále neměl zvyšovat úrokovou míru.
Situaci v USA už komentoval Peter Schiff, investor, burzián a komentátor. Americká ministryně financí Janet Yellenová Američany ujišťovala, že americký bankovní systém je v pořádku a že jejich peníze „tam budou, když je budou potřebovat“. Schiff však v americký bankovní systém důvěru nemá. A pustil se do Yellenové, že její výrok je asi tak pravdivý, jako že „inflace je přechodná“.
Vyčetl Yellenové, že když byla předsedkyní Fedu, tak držela úrokovou míru na nule celé čtyři roky svého mandátu (2014-2018 – pozn.red.). To v ekonomice vytvořilo obrovskou bublinu a proto mají banky tolik dlouhodobých dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami. „Bankovní systém je teď domeček z karet. Míň v pořádku už být nemůže,“ uvedl s tím, že Yellenová je za současný stav z velké míry zodpovědná.
Fotogalerie: - Hladíkova Nová zelená úsporám
Schiff očekává, že se inflace zvýší, protože Fed se vrátil ke kvantitativnímu uvolňování, tj. nakupování vládních či jiných dluhopisů a tím uvolňuje peníze do oběhu. Nyní se peníze do oběhu uvolňují tím, že Fed slíbil ručit za vklady zkrachovalých bank. Což zákonitě zvedne ceny v obchodech.
„Když se prezident Biden snaží všem tvrdit, že neponesou cenu za vyplacení bank, tak lže. Zaplatí přes zvýšené ceny. A když říká, že každý účet v bance je nyní v bezpečí, tak není. Je ve větším nebezpečí než kdy dřív. Protože vaše úspory znehodnotí inflace. Takže i dkyž vám nezkrachuje banka a nepřijdete o peníze, tak stejně ztratí hodnotu,“ vysvětlil. Jako důvod krachu bank uvedl, že kvůli uměle sníženým úrokovým mírám musely banky extrémně riskovat, aby dosáhly zisku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mladý Ital
