Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching Zdroj: Getty Images
Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou. Prohlásil to v úterý podle tiskových agentur prezident Vladimir Putin poté, co v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl Putin. Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálného východu do Číny maxima – 15,5 miliardy metrů krychlových.
Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Nevstal při hymně, protože ho bolely nohy z posilovny. Za trest musí ruský politik na frontu
Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018 až 2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových, dodala.
Rusko podle Putina může odpovědět na čínskou rostoucí poptávku po energiích. Již nyní je podle jeho slov pro Čínu strategickým dodavatel ropy, zemního plynu, včetně zkapalněného plynu, uhlí a elektřiny.
Putin také uvedl, že jeho země připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které se po invazi na Ukrajinu rozhodly Rusko opustit.
Ruský prezident dále sdělil, že prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře 2. který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny, jsou dohodnuty. „Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu tohoto připravovaného plynovodu.
Moskva tuto myšlenku předložila již před mnoha lety, ale stala se naléhavější, když se Rusko obrátilo na Čínu, aby nahradilo Evropu jako svého hlavního odběratele plynu, poznamenal Reuters.
