3:0 na zápasy? Veděli jsme, že na to máme, říká Mišovic. Pomohl mu psycholog
Foto: Kateřina Kundertová
Čtvrtfinálová série Ligy juniorů mezi Technikou Brno a Piráty Chomutov slibovala těsnou a napínavou podívanou bez jasného favorita. Ačkoliv zápasy samotné jednoznačné nebyly, všechny nakonec vyhráli Severočeši, kteří tak do semifinále postoupili v nejkrátší možné době. O tom, jak série probíhala, se rozpovídal mladý útočník Dominik Mišovic.
Dominiku, ve čtvrtfinále jste porazili Techniku 3:0 na zápasy, čekal jste výhru v nejkratší možné době?
Popravdě to nečekal asi nikdo. Věděli jsme ale, že na to máme.
Co bylo klíčem k vítězství?
Týmovost. Druhý zápas v Brně jsme nazačali úplně nejlépe a ani ten průběh nebyl nejlepší. Hráli jsme ale jako jeden tým, tak to asi rozhodlo.
Zápasy samotné byly vyrovnané, jak hodnotíte soupeře?
Nemyslím si, že mají nějaký speciální systém, spíš to hrají na individuální hráče. Tak se to v play off ale uhrát nedá, musí se to urvat týmem, a to Technika nemá.
Co vám na hře Techniky dělalo největší potíže?
Erik Pospíšil. Ten vždy když se rozjel zpoza brány, tak dokázal projet celé hřiště. Ten nám dělal největší problémy, jinak tam ale asi nebylo nic určitého.
Hráli jste tedy přímo na něj?
Snažili jsme se hrát tu svoji hru, nehráli jsme na něj nějakou osobku. Spíš když třeba měli přesilovku, tak na něj byla zvýšená pozornost, že když se rozjížděl, tak si ho jeden hráč ihned najížděl, aby neměl prostor. Nehráli jsme ale speciálně na něj.
První dva zápasy vás soupeř přestřílel, co říkáte na výkon Josefa Sluky?
Je úžasný, v obou těch zápasech nám vychytal vítězství, bez něj bychom to asi nezvládli. Ty první dva zápasy chytal opravdu výborně a dobře chytal samozřejmě i ten třetí, klobouk dolů před ním.
Proč dostal přednost před Štěpánem Sukem a Filipem Tučkem?
To já ani nevím, o tom se bavili oni tři s trenérem brankářů a našimi trenéry. Asi chtěli do brány postavit někoho zkušenějšího, ale v čem byl ten klíč, nevím.
Ve třetím zápase jste měli střelecky navrch vy, přesto skončil nejtěsněji. Jak to poslední utkání hodnotíte?
Celou sezonu bojujeme s tím, že nemůžeme dát gól. I když jsme měli padesát střel za zápas, dali jsme jen málo gólů. Teď jsme měli štěstí, že nám tam v první třetině spadly hned tři, protože jsme tam neměli tak velké šance. Zahráli jsme to suprově týmově a výborně nás podržel brankář. Štěstíčko nám přálo.
Dostat se do vedení díky trestnému střílení v páté minutě neuškodí...
Ano, to se nám ulevilo. Samozřejmě když dáme v zápase první gól, tak z nás trochu opadne stres. Jaroslav Pospíšil to udělal skvěle. Byl to klíč k tomu, že jsme se uklidnili.
Vnímal jste sérii jako zvlášť vyhrocenou?
Vyhrocené to bylo, na konci zápasu se vždy něco stalo. I v průběhu zápasů tam byly nějaké pošťuchovačky, ale to si myslím, že k play off patří. Na konci série jsme si všichni podali ruce a všechno se uklidnilo.
„Na začátku sezony jsme si skvěle sedli s Ondřejem Príhodou, se kterým jsme vytvořili neskutečné duo. Polovinu sezony to byla nádhera. Pak přišla krize. To byla asi moje největší hokejová krize.“
Až do konce základní části nebylo jasné, na koho narazíte. Přáli jste si více Techniku, nebo Přerov?
Polovina týmu chtěla Techniku a polovina Přerov. Věřili jsme ale, že zvládneme oba soupeře. Nepřipravovali jsme se vyloženě na Techniku, nebo na Přerov, spíš jsme se soustředili na svoji hru. Myslím, že to dopadlo nejlépe, jak mohlo.
Vy jste patřil do kterého tábora?
Já sám nevím, spíš jsem si myslel, že lepší bude Přerov, protože s Technikou jsme dvakrát prohráli a nad Přerovem se nám podařilo jednou vyhrát. Osobně jsem si myslel, že Přerov bude pro nás lepší.
Jaké byly v kabině argumenty, proč je lepší hrát proti Technice, nebo Přerovu?
U Techniky jsme si mysleli, že nás podcení, že když nad námi dvakrát zvítězili, tak to bude pohoda. Přerov hraje nepříjemný hokej. Jsou velcí a hrají do těla. Betonují a vyhazují kotouče na brejky.
Foto: Kateřina Kundertová
Vám se podařilo bodovat v každém utkání, jaké z toho máte pocity?
Jsem rád, že jsem měl v každém zápase bod. Samozřejmě mě více těší, že jsme vyhráli 3:0 na zápasy, to mě u srdíčka zahřálo více. Jsem rád za takový osobní výkon, ale stále tam byl prostor bodovat ještě více. Ve třetím zápase jsem měl asi tři velké šance, které jsem spálil. Za body jsem ale rád a nejraději jsem za tu výhru 3:0 na zápasy.
Konec sezony vás z pohledu produktivity nezastihl ve velké formě, je to pro vás vzpruha do dalších zápasů?
Na začátku sezony jsme si skvěle sedli s Ondřejem Príhodou, se kterým jsme vytvořili neskutečné duo. Polovinu sezony to byla nádhera. Pak přišla krize. To byla asi moje největší hokejová krize, kterou jsem musel řešit i s panem Václavem Petrášem (sportovním psychologem, pozn. redakce), kterému patří velké díky. Díky němu jsem tu krizi přežil. Polovinu sezony skoro nebodovat mě hodně mrzelo, protože jsem věděl, že na to mám. Jsem rád, že teď už to tam tak nějak padá, a věřím, že to tak bude i nadále, a budu tak moci pomoct týmu.
„Věříme, že se současnou týmovou formou dokážeme hrát s každým. Přece jen i Motor jsme dokázali naší týmovostí porazit.“
Sebevědomí tedy máte plně zpět, nebo to ještě není úplně ono?
Tak z devadesáti procent je to zpátky. Samozřejmě tam ještě nějaká mezera je, ale pomalu se to vrací.
V prvním utkání jste dal vítěznou branku, jak padla?
Přesilovku jsme hráli více zdola. Věděli jsme, že Brno bude mít pokryté tři střelce nahoře. Dostal jsem nahrávku od Šimona Kloboučka a rozhlédl jsem se, jestli je někdo volný. Pomalu jsem jel, nikdo volný nebyl, a tak jsem zkusil vystřelit více nahoru. Štěstí mi přálo, krásně jsem to tam vymetl.
Další zápas hrajete v neděli, jaký budete mít do té doby program?
V úterý jsme měli volno, za což jsem rád, protože takhle jet zápasy za sebou byla docela síla. Přesný program ještě nevíme. Nyní hlavně čekáme, jaký soupeř nám tam padne.
Foto: Kateřina Kundertová
Ukázala vám série s Technikou, že potřebujete zapracovat na něčem konkrétním?
Řekl bych, že na disciplinovanosti. Potřebujeme potrénovat, abychom neměli tolik vyloučení, protože to nás trápilo celou sezonu. Naštěstí máme alespoň tu výhodu, že oslabení umíme hrát dobře. Disciplinovanost je náš hodně velký problém.
Máte to tak, že byste se hlavně rádi vyhnuli Motoru?
Asi určitě. Věříme ale, že se současnou týmovou formou dokážeme hrát s každým. Přece jen i Motor jsme dokázali naší týmovostí porazit. Poslední vzájemný zápas u nás jsme sice prohráli vysoko, pokazili jsme si to ale sami na začátku. Druhou a třetí třetinu jsme ale hráli svoji hru a dokázali jsme s nimi hrát vyrovnaně a druhou třetinu jsme dokonce vyhráli. Takže si myslím, že teď jsme připravení opravdu na kohokoliv.
Share on Facebook
