„Milion Ukrajinců, připravte se.“ Mezi řečí o Česku a Evropě. Překvapení

24.03.2023 4:37 | Reportáž

Světu je Západ lhostejný. Je to vidět jak na sdružení BRICS, tak na stavu klesající migrace, pro kterou se tento kontinent stává nezajímavý. A bude jen dále chudnout. To uvedl na besedě s necelou dvacítkou přítomných profesor Ivo Budil, kulturní antropolog z Metropolitní univerzity v Praze, bývalý plzeňský vysokoškolský pedagog. Navíc naši zemi podle jeho názoru zásadně změní a posune ji dále na východ – více než milion Ukrajinců, kteří se k nám přesouvají. Následná diskuse se vedla delší dobu než samotná přednáška.

„Milion Ukrajinců, připravte se.“ Mezi řečí o Česku a Evropě. Překvapení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Protest proti vpádu ruských vojsk na Ukrajinu

První otázka z publika se týkala Ukrajiny, jak změnila jeho názor.

Anketa

Má Marian Jurečka vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 31380 lidí

„V zásadě jsem to očekával. Dříve nebo později asertivita Západu, zvláště USA, která se už neopírá o reálné zdroje a sílu, tak dříve nebo později musí narazit. A to se na Ukrajině i v Afghánistánu stalo. Takže mne to nepřekvapilo a byl to trend, který jsem očekával. Je to jeden z příznaků velkého geopolitického přehodnocení, to znamená, že těžiště moci se vrací tam, kde bylo před opiovými válkami, to znamená zpět do Asie,“ konstatoval profesor Budil.

„Začínáme být nezajímaví a bude to jen horší“

„A jaký předpokládáte další vývoj migrace do Evropy?“ zeptala se žena středních let.

„Před několika lety jsme řešili migrační problém. Já si myslím, že Evropa bude chudnout. Pro řadu oblastí, které byly zdrojem migrace, přestane být atraktivní. Navíc už i oni nyní procházejí pozoruhodným hospodářským rozvojem. Migrace přestane být problém. Problémem bude chudoba. Na druhé straně na Ukrajině to vypadá, že velké počty Ukrajinců se budou nadále přesouvat do České republiky, už dnes je to 700 000 a bude to možná milion i víc. Pak je to velká výzva,“ konstatoval Budil. „Jsou to lidé, kteří přicházejí realizovat úspěšný život. A nejsou kulturně nekontabilní, takže české společnosti toto může pomoci, i když se můžeme připravit na to, že s sebou nesou svoji vlastní kulturně historickou stopu a paměť, která projde společností a charakter české společnosti se změní. Bude více nasáklá východoevropským prostředím než dříve.“

Anketa

Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?

2%
96%
hlasovalo: 48201 lidí
„Nečekám v Evropě nějaké dramatické změny. Ale například bude proměna francouzské, britské společnosti. Nikoliv už prostřednictvím migrace, ale demografického vývoje. Tyto společnosti budou jiné. Francie bude pořád připomínat středomořskou oblast, ale spíše z toho jižního Středomoří.“

„A jakou roli může hrát EU? Pozitivní nebo negativní?“ zněl další dotaz z auditoria.

„Mně připadá jako svatá říše římská národa německého, než ji Napoleon zrušil. Obávám se, že na reálný historický vývoj to už nebude. Doufám, že její rozpad bude pomalý a konsenzuální. Lidé, kteří chtějí setrvat v EU, jsou v jejích strukturách, tak nejsou žádní velcí válečníci. Ti nebudou umírat pro Evropskou unii. Nikdo nebude umírat pro EU, když se mohou přemístit do svých vil na Bahamách,“ konstatoval Budil.

„Objeví se nějaká silná osobnost a jak proběhne změna?“ To byla další otázka.

„Spojené státy tento systém vytvořily. Kdyby dějiny měly smysl, tak jej vytvoří Francie. Tam to vzniklo. Jenže Francouzi se zbavili Hugenotů, začátkem 18. století odmítli finanční reformy, zbavili se potenciálních kapitalistů, smysluplného finančního systému, a tím pádem ten merkantilismus tam vyústil do prázdna. Naproti tomu Američané, Benjamin Franklin zejména, začínali už s tím, že znali merkantilismus, britský finanční systém a v zásadě věděli, co je třeba ke kapitalismu, aby vznikl. Proto to překvapivě nevzniká ve Francii, v centru evropské civilizace, ale kdesi v divočině severní Ameriky. Říká se, že produktivnímu pojetí kapitalismu bylo nakloněno osm amerických prezidentů. Žádný z nich buď nedokončil své funkční období, nebo podlehl atentátu. Což je tedy zajímavá shoda okolností. Snaha mobilizace svých příznivců tedy hraje velkou roli,“ uvedl Budil.

„Jaký očekáváte další vývoj kolem Číny a Ruska?“

„Za cara Petra velikého se Západ stal pro Rusko civilizačním vzorem. Imitovali nás, ať již dobře, nebo špatně, a v zásadě si přáli být součástí Evropy. Líbila se jim Evropa od Atlantiku po Ural nebo dokonce od Atlantiku po Vladivostok. To se jim v zásadě líbilo. Když studujete vztahy mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem v 19. století, tak Rusko hodně pomohlo USA, třeba v době občanské války. Konfederace byla silně podporována Velkou  Británií, protože s ní byla ekonomicky provázána. Car Alexandr II. poslal ruskou válečnou flotilu k břehům USA a vzkázal Británii, že její případné aktivity s Francií a podpora Konfederace by byl důvod k vyhlášení války. Mohla to být jakási pomsta za krymskou válku. Možná není náhodou, že dva roky po skončení občanské války v USA Rusko prodává Americe Aljašku. Tam mohl být možná vliv na potenciální budování transkontinentální dráhy.“

Rusku jsme šumák

Rusko podle Ivo Budila nejdříve vidělo v USA určitého partnera a to přerušila bolševická revoluce. „Konstelace se začala trochu rýsovat během druhé světové války. Je tam samozřejmě problematická osobnost Stalina a otázka, do jaké míry měl Roosevelt Stalina pod kontrolou, co se týká jeho mocenských ambicí. Poté, co jsem četl různé záznamy jejich rozhovorů z Teheránu a jinde, tak si nemyslím, že by Roosevelt byl, jak se často líčí, takovou naivní, manipulovatelnou postavou, se kterou si Stalin dělal, co chtěl. Americký prezident byl velice ostřílený a tvrdý politik a domníval se, že tu situaci dokáže zvládnout.“

Anketa

Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?

94%
5%
hlasovalo: 49423 lidí
Pak začala studená válka, „ale i tam bylo, že západ a Sovětský svaz vystupují jako alternativa modernity a nikoliv její zavržení. Souboj o podobu moderní civilizace. Ale to, co se nyní děje, je v zásadě odklon od západního civilizačního modelu. Nyní, co rozvíjeli od Petra Velikého a co neopustil ani Stalin, tak je nyní opuštěno, Západ pro Rusko není civilizačním vzorem, není pro ně vůbec relevantní, co si tady o nich říkáme, to je jim úplně jedno. Nebude tam jednoznačná orientace na Čínu i z toho důvodu, že je tam ve hře více partnerů – Írán, Saúdská Arábie, Indie. Je tam více aktérů a Čína historicky se neprojevovala příliš expanzionisticky. My do toho čínského přístupu možná příliš projektujeme naše imperiální představy, které tam nemusí vůbec být,“ uvedl dále Budil.

Nebojme se draka

„Představa, že Čína bude kolonizovat Sibiř nebo se Rusko stane jejím surovinovým přívěškem, tak tomu moc nevěřím už z toho důvodu, že Číňané tíhnou k určitému ekosystému. To je jako kdybychom chtěli po Italech, aby kolonizovali Skandinávii. I to Mandžusko Čína nikdy nechtěla. Ona tíhne spíše k subtropické oblasti Čínského moře a kromě diaspor, které vznikaly na Filipínách, Malajsii, v Kalifornii, tak ty byly dány demograficky.

Čína má obrovské trauma z toho, co se dělo mezi opiovými válkami a druhou světovou válkou. Je tam civilizace, která byla dlouho přesvědčena o tom, že je ústřední civilizací světa a vládne světu. Když v roce 1793 anglický vyslanec Velké Británie, hlavní světové mocnosti, přijel vyjednávat o obchodních smlouvách do Pekingu, tak císař mu řekl – přijmu vás, ale ne v Pekingu, ale ve stanovém městě za hradbami, protože barbary přijímáme ve stanu a nikoliv v paláci.“

„Čína, tato pyšná, egocentrická civilizace byla v historii hrozně ponížena a už nikdy tak nechce žít a nevěřím, že by expandovala do Ruska nebo do jiného prostoru. To odporuje jejich mentalitě.“

Ach, zas ten Tchaj-wan

„A co Tchaj-wan?“ přiložil pod oheň další z nečetných přítomných.

„Tchaj-wan je Čína. V roce 1949 se tam uchýlil Čangajšek a Kuomintang a řekli – my jsme Čína. Ti, co jsou na kontinentu, to jsou uzurpátoři a to není ta správná Čína. Jsou dodnes Čínskou republikou. Dokonce Tchaj-wan byl v Radě bezpečnosti OSN jako zástupce Číny do začátku 70. let, kdy USA změnily politiku, uznaly kontinentální Čínu a vyhodily Tchaj-wan z Rady bezpečnosti OSN. Tchaj-wan je samozřejmě rozštěpen. Ti, kteří tvrdí, že Tchaj-wan je nezávislá republika, tak nemají podle mne většinu. Jednak je tam tradice Kuomintangu, která říká – jednou tu Čínu dobydeme, protože sem jsme vyhnáni do přechodného exilu. A pak jsou tam pragmatici, kteří hodně investují do Číny – ostatně Čína je hlavním obchodním partnerem Tchaj-wanu. Takže kapitálově a ekonomicky jsou tyto země velice úzce provázány. Ti, kteří argumentují tím, že na Číně vymohou status Hong Kongu, poměrně uspěli nyní ve volbách. Připojíme se a budeme mít určitou autonomii, protože to je ekonomicky výhodné. Může samozřejmě dojít k válce, ale Čína má čas a může čekat, až se to tam vyvine tak, že většina řekne – pojďme tady udělat takový další druhý Hong Kong.“

„A co BRICS?“ zněla závěrečná otázka diskuse.

„To už není pět států, které tvoří jádro. Nyní se už vytváří BRICS Plus, a pokud vím, tak zájem o vstup má Turecko, Írán, Saúdská Arábie, Egypt a údajně i Mexiko. A také Argentina. Takže tady vzniká nový svět, kde budou všichni kromě Západu.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Hygienické limity ve školách školkách byly tvrdě vyžadovaný !, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseTravolta65 , 24.03.2023 10:09:04
Příchodem Ukrajincům už ne a vše dovolené !Tak že dříve se děti do škol nedostali pro málo místa pro nějaké limity a právě se děti do škol nezapíší , protože je už obsazeno Ukrajinci !

|  11 |  0

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…