↗

Blažek tvrdí, že do vyšetřování brněnské bytové kauzy nezasahuje, pouze se informuje... Foto FB Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Střet zájmů Pavla Blažka (ODS) plní již několik týdnů mediální prostor v Česku. Důvodem je enormní zájem ze strany ministra spravedlnosti o informace z živé kauzy týkající se kupčení s brněnským městským majetkem. V ní podle médií figuruje sám jako prověřovaný spolu s dalšími spolustraníky a jemu blízkými lidmi.

Petr Fiala, premiér a předseda ODS, považuje věc za vyřešenou a spokojil se s Blažkovým vysvětlením. Zbytek vedení pětikoalice se rozhodlo takticky střet zájmů jejich vládního kolegy promlčet a zvolit „osvědčenou strategii“: vyčkat na přebití této kauzy jiným skandálem.

Střet zájmů jako Brno

Než se pustíme do výčtu důvodů, proč nechává současnou vládní koalici ve složení ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN tato kauza „ledově klidnou“, připomeňme, o co vlastně jde.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek disponuje pestrým politickým životopisem. Je dlouholetým vlivným členem a poslancem ODS. Dvanáct let působil jako zastupitel města Brna. Vedení resortu spravedlnosti poprvé zastával celý jeden rok ve vládě Petra Nečase (ODS), která padla v souvislosti s kauzou Nagyová. Blažek také pomohl vyřídit vstup do brněnské ODS pro Petra Fialu, který se posléze stal vůdčí osobností opozice i snahy o „rebranding“ pošramocené pověsti občanských demokratů a politiků obecně.

Posouváme se nyní do 30. listopadu 2021, kdy přinesli investigativní novináři z Hospodářských novin Adéla Jelínková a Lukáš Valášek (oba dnes působí v Seznam Zprávy) zásadní informaci týkající se Pavla Blažka. Ze šesti zdrojů jim bylo potvrzeno, že Blažek figuruje jako prověřovaný ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to v korupčním případu kupčení s majetkem města Brna.

Oznámení o Blažkově nominaci na post ministra spravedlnosti v nově se formujícím kabinetu „Změny“ Petra Fialy vzbudilo pochopitelnou vlnu nevole nejen u protikorupčních expertů. Po čtyřech letech s oligarchou Andrejem Babišem (ANO) u moci byl na obzoru opět střet zájmů člena vlády.

Varování občanské společnosti a médií nebyla vyslyšena a Pavel Blažek se stal 17. prosince 2021 ministrem spravedlnosti. Riziko střetu zájmů se hned v následujících měsících roku 2022 naplno projevilo.

Ministr se „zajímá“

Blažek se po svém jmenování pustil do zásadních změn na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Nejprve v jeho vedení skončil v březnu Ivo Ištván, který například v roce 2013 dozoroval již zmíněnou kauzu Nagyová. Na jeho místo byl dosazen nový vrchní státní zástupce Radim Daňhel.

Blažek při jmenování Daňhela s odkazem na analýzu požadoval změny ve fungování vrchního státního zastupitelství včetně změn personálních. Ministerstvo spravedlnosti nejprve údajnou analýzu odmítalo zveřejnit a až po několika zaslaných dotazech podle zákona o svobodném přístupu k informacím, se z analýzy nakonec vyklubala pouhá prezentace.

V posledních několika měsících tohoto roku se ministr Pavel Blažek na svém oficiálním twitterovém účtu začal věnovat kritice orgánů činných v trestním řízení a komentování probíhajících vyšetřování. Na tom by nutně nemuselo být nic špatného, že se šéf spravedlnosti zajímá o probíhající šetření, problém ale nastal ve chvíli, kdy svou pozornost napnul ke kauze kupčení s brněnským městským majetkem, jíž od 8. února věnoval takřka většinu svých tweetů.

Poté, co Seznam Zprávy přinesly sérii článků dokazujících, že si ministr spravedlnosti Blažek žádá o informace z živé kauzy, v níž figurují jeho blízcí i on sám, došlo k překročení hranice, za níž nesmí člen vlády v právním a demokratickém státě zajít.

Doposud ministr zažádal státní zastupitelství o informace celkem desetkrát. Dotazovaní alibisticky bagatelizuje slovy, že jako ministr musí vyhovět interpelacím poslanců, mimo jiné z ODS, kteří se ho tázat přece mají právo. Ministr se ale neváhá ptát také na informace osobního charakteru o dozorující státní zástupkyni Petře Lastovecké. Transparency International se proto obrátila otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu, aby Pavla Blažka odvolal.

Transparency International předsedovi vlády také připomněla jeho vyjádření z roku 2019 o střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše v souvislosti se jmenováním Marie Benešové (za ANO) do čela Ministerstva spravedlnosti: „Navržením Marie Benešové na funkci ministryně spravedlnosti krátce poté, co se objevila informace o tom, že premiér Babiš může stanout před soudem kvůli dotačnímu podvodu, zašly věci příliš daleko.“

Nynější Blažkovy kroky již dávno překročily stín Marie Benešové a bez nadsázky se jedná o otevřené a cílené útoky na nezávislost justice. Kde Benešová byla teoretickou hrozbou, Blažek už dávno rizikově koná.

Blažkovo tweetování

Ministr se ze střetu zájmů snaží velmi neohrabaně „vytweetovat“ a zamaskovat svůj enormní zájem o tuto konkrétní kauzu. Na Twitteru píše o systémové změně a o tom, že vše „vysvětluje“. Vybírá si ale jen jednu část příběhu, tu méně podstatnou, jež se mu hodí.

V tom mu zdárně sekunduje mluvčí ministerstva Vladimír Řepka, který neváhá vydat úsměvnou oficiální tiskovou zprávu proloženou výstřižky z Blažkova Twitteru. V příkrém kontrastu pak působí ministrovy podrážděné tweety, které útočí na zástupce médií, orgány činné v trestním řízení i na nevládní sektor.

Je třeba uvést Blažkovu reakci pro pořad Reportéři ČT k jeho online komunikaci, kde uvedl: „… a že jsem byl ojediněle i emotivní — zpětně vidím, že to nebylo moudré.“ Nepřipomíná Vám to někoho?

Je nasnadě otázka, zda se Pavel Blažek má vůbec pouštět do systémových změn. Ministerstvo spravedlnosti pod jeho vedením předložilo nekvalitní zákon o ochraně oznamovatelů. Navržená novela zákona o státním zastupitelství pak opomíjí například nezávislost nejvyššího státního zástupce — jistotu svého setrvání ve funkci tak má stále jen do dalšího zasedání kabinetu. Současná vláda na kvalitní protikorupční legislativu jednoduše rezignovala.

Taktické koaliční mlčení

Petr Fiala se mezitím spokojil s Blažkovým vysvětlením, že je vše v pořádku, a rozhodl se Transparency International na otevřený dopis neodpovědět. Pane premiére, dialog vlády s občanskou společností vypadá jinak.

Část evropských Pirátů požadovala od Blažka vysvětlení, zůstalo ale jen u mediální výzvy. Žádné další informace se ve veřejném prostoru neobjevily a přímé dotazy od naši protikorupční organizace směřované napříč koaličním spektrem opět nenalezly odpověď.

Shrňme si to, Petr Fiala, Markéta Adamová Pekarová, Ivan Bartoš, Marián Jurečka a Vít Rakušan, tedy celé vedení vládní koalice se rozhodlo i přes enormní zájem médií a výzvy občanské společnosti nekomunikovat a promlčet se kauzou střetu zájmů Pavla Blažka. Jak se tedy jejich postup liší od jimi kritizovaného Andreje Babiše? Na deklarovanou „Změnu“ a vyšší politickou integritu si tak budeme muset v České republice ještě nějakou dobu počkat.