Ulíznutý dobrodruh, to je Audi A4

Audi A4 allroad quattro v sobě vhodně kombinuje svět prémiové uhlazenosti s dobrodružstvím na prašných cestách.

Notnou dávku výjimečnosti objeví v tomto autě na první pohled jen málokdo. I Audi A4 ve verzi allroad si totiž drží vzhledově konzervativní linku ingolstadtské automobilky, a tak mu na jednu stranu věříte, že je už osm let staré a od faceliftu uběhly čtyři roky. Na stranu druhou však nelze neocenit stylistický um designérů Audi, protože tenhle kombík opravdu skoro nestárne. Pořád je příjemné se na něj dívat, přičemž oplastování a zvýšený podvozek (+ 23 mm) oné nadčasovosti výrazně pomáhají.

Léta jsou patrná i v interiéru, jenže také zde dochází k poněkud paradoxní situaci. Ono je totiž docela dobře, že je kabina taková, jaká je, a nakonec i zarytý příznivec digitálních kokpitů musí uznat, že z hlediska rychlosti a pohodlnosti obsluhy mají klasická a logicky rozmístěná tlačítka na palubní desce hodně do sebe. Stop-start se vypíná jedním stiskem, stejně tak si můžete pustit vyhřívání sedadel a teplotu nastavíte „postaru“ otočením ovladače. Pokud by měl někdo pocit, že mu chybí moderní technologie a obrazovky, i on si přijde na své. Dotykový displej má sice úhlopříčku pouze 10,1 palce, jenže i to je naprosto dostatečné. Jeho reakce jsou rychlé, grafika dobrá a ovládání logické.

Audi A4 nikdy nebylo přeborníkem v prostornosti, a tak je i tento kombík uvnitř spíš stísněnější, vzadu je méně místa hlavně na nohy a kufr o objemu 495 litrů sice stačí, ale od auta, jehož délka je přes 4,7 metru, bychom čekali víc. Avšak důvodem ke koupi takového vozu budou jiné přednosti než bezedný kufr.

A jízdní vlastnosti? To je oblast, v které umí Audi A4 allroad quattro chytit za srdce. Jeho podvozek (v našem případě s adaptivními tlumiči) je totiž naladěn do komfortna, takže je perfektně odhlučněn a nevyvede ho z míry kdejaká nerovnost, přitom je dostatečně tuhý a dává řidiči jistotu i při rychlé jízdě či v zatáčkovitých pasážích. Audi v modelové řadě A4 nabízí řadu sportovněji pojatých verzí, ale ani allroad, s nímž můžete v klidu vyrazit i na polní cestu, dynamičtější řidiče nezklame. Tím spíš, když má, stejně jako testovaný kus, pod kapotou klenot staré školy.

Typ karoserie i outdoorový charakter možná zůstane zachován také v budoucnu (spíš ho ale nahradí SUV), co ale určitě pod kapotou dlouho nevydrží, je šestiválcový třílitrový turbodiesel s výkonem 210 kW, jehož točivý moment vrcholí díky 48V mildhybridní technologii nečekanou hodnotou 620 Nm. Z hlediska dynamiky se tedy tohle auto může směle rovnat dlouhé řadě elektromobilů, na stovku zrychlí za 5,4 sekundy a maximálku má omezenou na 250 km/h. Při tom všem ale umí i v zimním období jezdit za 7,2 litru na 100 km, což mu zaručuje v kombinaci s 58litrovou nádrží solidní akční rádius. Při aktuálních cenách nafty vás tedy kilometr jízdy s tímto strojem bez kompromisů přijde zhruba na 2,50 Kč. A jsme si jisti, že v letním období a při troše snahy bude možné jezdit i kolem 6,5 litru na 100 km.

Šestiválec, který je ve verzi 50 TDI spojen nejen s osmistupňovým automatem s hydrodynamickým měničem (ostatní verze mají DSG), ale také s permanentním pohonem čtyř kol se samosvorným diferenciálem, má ve všech ohledech vyhovující charakteristiku – je tichý, kultivovaný, ale přitom připravený víceméně kdykoli pořádně zatáhnout. Jedině snad reakce převodovky na výraznější stlačení plynu by měla být spontánnější, ale to je v dnešní době průvodní jev skoro u každého auta.

Cenově se samozřejmě tento model kdovíjak nepodbízí a určitě najdete na trhu jiná zvýšená kombi, která nabídnou za méně peněz více prostoru. Jen málokterá ale nabídnou takhle parádní svezení, a tak nám nakonec základní cena testované verze, která atakuje 1,5 milionu korun, nepřipadá nijak zásadně nepatřičná. Dostáváte totiž za ni opravdu povedené auto.

Plusy:

Motor, nastavení podvozku, ergonomie a ovládání.

Minusy:

Horší prostornost, váhavější automat při kick-downu, zastaralejší design.