V Evropě dnes čelíme jednak energetické, jednak sociální krizi v důsledku rostoucích životních nákladů. Obě jsou způsobené závislostí Evropy na předraženém fosilním plynu. Co byste řekli, že v této situaci dělají lobbisté, finančníci a politici?

Scházejí se za zavřenými dveřmi, jako právě dnes ve Vídni, aby si pojistili, že tučné zisky potečou fosilnímu průmyslu i v budoucnu. Že miliony lidí budou dál počítat každou korunu, aby pokryly nezbytné životní náklady, je jim jedno.

Vstupenky na Evropskou plynárenskou konferenci stojí i více než 5000 eur a novináři na ní nejsou vítáni. Naštěstí se v ulicích scházejí také aktivisté za klimatickou a sociální spravedlnost, kteří mají o budoucnosti jiné představy — a plánují konferenci narušit masovou akcí občanské neposlušnosti.

Exkluzivní sdružení

Každoroční třídenní setkání pořádá takzvaná Energetická rada, která se sama označuje za „nejexkluzivnější energetické sdružení špiček ropného a plynárenského průmyslu na světě“. Na Evropské plynárenské konferenci se uzavírají smlouvy doslova za bouchání šampaňského: první zasedací den ve čtyři hodiny je na programu debata o zkapalněném zemním plynu u kulatého stolu se sklenkou v ruce. Finančníci a politici budou připíjet na zdraví Shellu, BP, RWE a OMV.

Kromě „prosazování dialogu mezi Evropou a jejími hlavními dodavateli plynu“ je cílem konference „diverzifikace nabídky“ a „zajištění plynu v energetickém mixu i v budoucnosti“. Ve snaze o „diverzifikaci“ dodavatelů po ruské invazi na Ukrajinu zahájily evropské vlády bezhlavou honbu za novými zdroji plynu a stejně zběsilou výstavbu plynárenské infrastruktury. Přitom podle nového výzkumu plánovaná kapacita evropských terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu do roku 2030 „dalece překročí“ poptávku.

Pondělní konferenční odpoledne má být zaměřeno výhradně na „urychlení rozvoje plynárenské infrastruktury“. Na jednom místě se setkají vrcholoví manažeři společností zabývajících se fosilním plynem, jako je TotalEnergies, a finančních institucí, jako jsou BlackRock a ING.

Konference se přitom koná bezprostředně po vydání nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která varuje, že probíhající desetiletí je naší „poslední šancí“ udržet globální teploty pod zvýšením o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.