Vitásková podala ústavní stížnost. Žádala odškodnění přes 48 milionů, od státu ale dostala 600 tisíc

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600 000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková u soudu v roce 2021

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková u soudu v roce 2021 | Zdroj: Profimedia

V paralelním sporu žádala Vitásková také 183,6 milionu korun jako náhradu škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné po dobu trestního stíhání. I v tomto případě Nejvyšší soud dovolání odmítl. Dané rozhodnutí zatím Vitásková ústavní stížností nezpochybnila, plyne z vyjádření mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi.

Vitásková čelila obžalobě v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny.

Vitásková neuspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu. Žádala odškodnění 46,8 milionu korun kvůli stíhání

Číst článek

Pro Vitáskovou kauza skončila zprošťujícím rozsudkem, proto žádala odškodnění za nezákonné stíhání.

V případě žaloby o 48,6 milionu korun odvolací soud podle Nejvyššího soudu přihlédl ke všem okolnostem a dospěl k přiměřené výši odškodného 600 000 korun.

Nejvyšší soud také uvedl, že Vitásková nepřípustně polemizovala se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a nepodařilo jí zpochybnit logické argumenty, na jejichž základě soudy určily výši odškodnění.

Vitásková byla předsedkyní Energetického regulačního úřadu v letech 2011 až 2017. Podle ní bylo obvinění vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu.

Obžalovaná byla z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru 2016 k 8,5 roku vězení. Odvolací soud ji osvobodil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme