Česko poprvé zaplatí pokutu Unii za chybějící legislativu. Nechrání whistleblowery
Zpoždění českých zákonodárců povede poprvé v historii k pokutě od Evropské unie. Česko zaplatí nejméně 54 milionů korun kvůli tomu, že zatím nepřijalo pravidla pro ochranu takzvaných whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce a dalšího protiprávního jednání. Potvrdilo to ministerstvo zahraničí. Lhůta pro začlenění evropské směrnice do právních systémů unijních zemí vypršela předloni v prosinci.
„Je obtížné být tím jedním člověkem, který nahlásí problém,“ říká Radiožurnálu ředitelka neziskové organizace Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová. S neetickým nebo přímo nezákonným jednáním se podle ní setkala v práci víc než třetina Čechů.
České úřady musí poprvé v historii zaplatit pokutu kvůli chybějící legislativě
Ukázal to průzkum mezi 2000 lidmi, který si organizace nechala vypracovat před třemi lety. Naprostá většina těch, kteří jsou v zaměstnání svědky protiprávního jednání, to ale nikomu nenahlásí. Často si totiž myslí, že tím nic nezmění.
„Tím, že jste v nerovném postavení, jste na tom zaměstnavateli závislí, teď navíc ty struktury bývají složité... Většinou to s sebou nese odvetná opatření. Ten pracovní kolektiv se rozbije, čelíte nějaké ostrakizaci, problémům v práci, nebo vám přímo sníží odměny, přeřadí vás na jinou práci, vyhodí ze zaměstnání,“ vysvětluje.
Před tím by měl takzvané whistlebowery chránit zákon. V Česku, podobně jako třeba v Německu, Polsku, Maďarsku, Lucembursku a Estonsku, ale zatím chybí. Vůbec poprvé v historii tak budou muset české úřady zaplatit kvůli chybějící legislativě pokutu.
Evropská komise žaluje Česko. Hrozí mu pokuta 50 milionů, plus 100 tisíc za každý den prodlení
Číst článek
„V momentě, kdy je žaloba podána k soudnímu dvoru, tak je prakticky jisté, že budeme platit částku, jakou Evropská komise navrhla,“ upozorňuje vrchní ředitel sekce právní na ministerstvu zahraničí Martin Smolek.
„Sankce vůči České republice činí 4900 euro za každý den prodlení. S tím, že to prodlení začalo dnem uplynutí lhůty pro transpozici, tedy dnem, kdy ta směrnice měla být v našem právním řádu. A to bylo 17. prosince 2021. Ten výpočet je pak velmi jednoduchý. 4900 eur krát 465 dní (k 28. 3. 2023 – pozn. red.), to je něco přes 2 290 000 eur, to znamená v přepočtu zhruba 54 milionů korun,“ dodává.
„Ale zdůrazňuji, že to je hypotetická částka, protože k dnešnímu dni nebyl vydán rozsudek a nebyla ani dokončena transpozice směrnice.“
Schválení zákonu
Verdikt očekává ministerstvo zahraničí do konce roku. V Poslanecké sněmovně zatím zákon prošel prvním čtením. Podle protikorupčních organizací Rekonstrukce státu nebo Transparency International ale mohl být už dávno schválený.
Vláda předložila zákon na ochranu whistleblowerů, odborníci ho ale kritizují jako nedostatečný
Číst článek
„Kdyby současná vláda chtěla schválit zákon co nejrychleji, měla možnost už krátce po svém jmenování. Protože i předešlá vláda připravila zákon, který byl z našeho pohledu mnohem lepší než ten současný. Umožnil projednávat i přestupky, zahrnoval i anonymní oznámení,“ je přesvědčený ředitel Transparency International Ondřej Kopečný.
Jenže s tím poslední návrh ministerstva spravedlnosti, které spadá pod ODS, nepočítá. Firmy nebo úřady by se tak nezabývaly oznámeními, která nejsou podepsaná, ani těmi, která upozorňují jenom na přestupky, a ne na potenciální trestné činy. Právě to protikorupční organizace kritizují.
Anonymní oznámení tvoří podle Rekonstrukce státu 58 procent všech oznámení a většinou se díky nim podaří odhalit závažnou trestnou činnost.
Podle poslance Karla Haase z ODS ale není důvod jít nad rámec evropské směrnice. „Co je za hrdinství na anonymním oznámení? Já si myslím, že v 21. století potřebuje Česká republika spíš lidi odvážné, schopné v jakémkoli oboru lidské činnosti veřejně argumentovat, lidově řečeno nést kůži na trh. To je první argument,“ říká.
Zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů Michálek
Číst článek
„Druhým argumentem je, že zahrnutím anonymních oznamovatelů se nelogicky jde proti jakékoli ochraně, která je vlastně středobodem toho zákona,“ dodává.
Naopak Piráti nebo hnutí STAN se přiklánějí spíš k tomu, aby ochranu anonymních oznamovatelů i rozšíření na přestupky zákon alespoň v nějaké formě obsahoval.
„Už jsme tak nějak vnitřně dohodnuti na tom, že budou zahrnuty i přestupky – nejenom ty trestné činy – tady do toho režimu, a podle všech indicií to vypadá, že jsme pro, aby i ty anonymní oznámení, co se týká veřejné správy, tam byly přidány také,“ říká poslankyně Hana Naiclerová ze Starostů.
Koaliční kluby o tom ale ještě definitivně nerozhodly. Zákon je teď v dolní komoře před druhým čtením. Jak ho poslanci nakonec pozmění a kdy ho schválí, tak zatím není jisté.
