Bělorusko vysvětluje souhlas s umístěním ruských jaderných zbraní ‚bezprecedentním‘ tlakem NATO
Bělorusko souhlasilo s rozmístěním ruských jaderných zbraní na svém území v reakci na tlak, kterým chtějí Spojené státy a jeho spojenci v NATO docílit změny politického a geopolitického směřování země. V úterý to uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva zahraničí v Minsku.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál.
Expert: Rusko dává najevo, že má Bělorusko na své straně. Jaderné zbraně může vypálit i ze svého území
Číst článek
Poukázal také na to, že Spojené státy mají rozmístěné jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.
„V posledních dvou a půl letech byla Běloruská republika vystavena bezprecedentnímu politickému, ekonomickému a informačnímu tlaku ze strany Spojených států, Británie a jejich spojenců v NATO, jakož i členských států Evropské unie,“ uvádí.
„Vzhledem k těmto okolnostem a z nich plynoucím oprávněným obavám a rizikům v oblasti národní bezpečnosti je Bělorusko nuceno reagovat posílením vlastních bezpečnostních a obranných schopností,“ pokračuje sdělení.
Minsk také podobně jako Moskva uvedl, že krok není v rozporu s mezinárodními dohodami o nešíření jaderných zbraní. Tvrdí také, že Bělorusko samo nebude mít nad zbraněmi kontrolu.
Rusko rozmístí v Bělorusku jaderné zbraně, řekl Putin. V zemi bude deset letadel schopných je nést
Číst článek
Minulý týden také oznámil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana.
Podle něj Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Západní země uvalily na Bělorusko sankce kvůli brutálnímu potlačení prodemokratických demonstrací v Bělorusku po volbách v srpnu 2020 a také v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, pro níž Bělorusko poskytlo své území.
