NATO nedokáže efektivně zastrašit nepřítele tak, jako v dobách studené války. Rusko začíná dělat své kroky uváženě a agresivně a Západ neodpovídá realisticky. Jde o důsledek jakéhosi zimního spánku mezi koncem studené války a anexí Krymu. Putinovi se ustupuje více, než by se mělo.
Před 73 lety vznikla Severoatlantická aliance. Výročí si připomíná vstupem zásadního nového člena, který může celou jeho podobu a praxi pozměnit. S Finskem se v NATO objeví vysoce moderní armáda s jednou z největších aktivních záloh na světě.
Dne 4. dubna 1949 se sešli vrcholní zástupci Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska, Velké Británie, Itálie, Dánska, Norska, Islandu, Kanady, Portugalska a Spojených států k podpisu Smlouvy o NATO.
Mírové řešení se špetkou zastrašování
NATO vzniklo na principech mírového řešení konfliktů, ve kterých se členské země nachází nebo se do nich potenciálně dostanou. Teprve poté má ona Smlouva články o kolektivní obraně a odstrašení.
Právě odstrašení bylo trnem v oku východního bloku v čele se Sovětským svazem. V západní Evropě vznikla obrovská vojenská síla ochotná se postavit za své členy. Pro Moskvu by tak přímá vojenská konfrontace mohla být zpočátku existence NATO neúnosná. Postupem času však SSSR vyvinul ohromný jaderný arsenál sdílený i napříč zeměmi budoucí Varšavské smlouvy, která vznikla roku 1955, což pro změnu vytvořilo tlak na západní alianci.
V 60. a 70. letech už NATO i Varšavská smlouva působily jako dvě hlavní světové vojenské síly, zejména coby prostředky přetahované mezi USA a SSSR. V pozadí se mezitím z hluboké krize vzpamatovávala Čína, se kterou postupem času navázal Washington lepší vztahy než Moskva. Vznikal nový světový řád za přičinění nezvládnuté diplomacie sovětských politiků a skvělého využívání soft-power ze strany těch amerických. Pod rozsudkem smrti SSSR se předem podepsal mimo jiné americký diplomat Henry Kissinger se svou legendární pingpongovou diplomacií.
Děsem pro SSSR byl také vznik Evropského společenství, do původní šestky Francie, Itálie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Západní Německo se přidala roku 1973 ještě Velká Británie. Kromě vojenské síly prostřednictvím evropské integrace propukl ekonomický rozkvět založený na hluboké spolupráci, další nebezpečná věc pro samotnou existenci Sovětského svazu.
Moskva selhávala na všech frontách. Nedokázala prosadit svůj vliv v úžinách Bospor a Dardanely mezi Černým a Středozemním mořem. NATO se tak v únoru 1952 rozšířilo o Turecko a v týž den vstoupily do struktur i Athény. Snahy o komunistické převraty v těchto zemích tak nadobro selhaly. Bolestnou tečkou byl vstup Západního Německa roku 1955 a jeho smíření s Francií – těžce odpracovaný a pro západní struktury velmi výhodný krok.
NATO tak kromě absolutní většiny oceánu okolo evropského kontinentu kontrolovalo i značnou část Středozemního moře a úžiny klíčové pro ruský námořní obchod. Úžiny Skagerrak a Kattegat obsluhovaly norské a dánské ozbrojené síly ještě ve spojení se Švédskem, které sice není členem NATO, ale chuť vzdorovat Moskvě rozhodně mělo. Sovětský svaz byl kontrolován ze všech stran. Situaci Moskvy nepomohlo ani Španělsko, které vstoupilo do NATO v roce 1982. Mělo pod kontrolou Gibraltarský průliv, ve spojení s Portugalskem to byla další, jen těžko prorazitelná vojenská síla.
Šíření demokracie nebo uplatňování moci?
Otázkou je, jestli Spojené státy využívají NATO jako prostředek uplatňování své moci ve světě nebo mu slouží jako obranný pakt, stejně jako ho vnímá většina evropských zemí. Například pro Francii a Velkou Británii bylo těžké přijmout USA jako rozhodující velmoc, protože se ještě uprostřed 20. století obě země nacházely v roli obrovských koloniálních mocností – po druhé světové válce však v bolestivém úpadku.
Další mocnosti a silné ekonomiky – zejména Itálie a Německo, USA přijaly coby hegemona a uvědomovaly si důležitost spolupráce s Washingtonem. Bez zapojení do západních struktur by pravděpodobně Řím propadl komunismu a rozpínání SSSR mohlo pohltit celé Německo, nejen menší východní část.
Dá se tedy říct, že spojenectví s USA pomohlo řadě zemí. Nebývale rostoucí moc jedné země dokázala zastrašit Moskvu od úspěšného vytvoření převratů. Američané tedy dosáhli svého – na jednom kontinentu nashromáždili desítky zemí ochotných bojovat za jejich zájmy. Nutno podotknout, že tyto zájmy měly základy na šíření demokracie, nikoliv brutálního režimu zabíjejícího své vlastní lidi.
Z velké části právě tato západní ideologie stála za rozpadem SSSR. Samotní sovětští občané uprostřed 80. let s perestrojkou a glasností Michaila Gorbačova vnímali západní hodnoty daleko méně negativně, než když hořela studená válka ve své nejvážnější podobě. Gorbačov neměl až takovou potřebu štvát celou společnost proti americké hegemonii a našlo se mnoho lidí toužících po demokratickém Rusku. Dnes to zní trochu jako sci-fi, ale značná část sovětské společnosti opravdu stála o demokratické státní zřízení.
Aliance usnula na vavřínech
Sovětský svaz se rozpadnul, vznikla řada nových zemí a západní struktury se pokoušely o navázání hlubší spolupráce s novou obrovskou demokracií na východě. Jenže jak se během let ukázalo, tak to, co zdánlivě směřovalo k prosperitě a volnosti, bylo zevnitř zkažené stejně jako vlastní předchůdce. Boris Jelcin se zpočátku zřejmě opravdu snažil o změny, Rusko mělo vzkvétat. Stačilo ale ochutnat moc – zejména během války v Čečensku – a ukázalo se, že slavné velké Rusko je ve skutečnosti mafiánský stát řízený zevnitř tajnými službami a jejich bývalým zaměstnancem roku Vladimirem Putinem.
NATO již během toho spalo na vavřínech a rozšiřovalo se o mladé demokratické země. Sice významným způsobem posílilo, avšak pozornost se ani tak nestáčela k rostoucí moci a agresivitě Moskvy, jako spíše k boji s terorismem a šíření demokracie v arabském světě. Běloruska se ujal diktátor Alexandr Lukašenko, na Ukrajině se střídali proruští prezidenti – nebo prezidenti neschopní Rusku vzdorovat. V evropské bezpečnosti se objevila velká zející díra, ze západních struktur vesměs ignorovaná.
Ohromný červený vykřičník Rusové vystavili Západu anexí Krymu. Po více než dvou desetiletích učinili něco, čeho jsou v moderním světě schopné pouze nedemokratické země. Putin vyhlásil otevřenou – zatím diplomatickou – válku Západu v čele s USA.
Od roku 2014 se tak Západ připravuje na nejhorší. Ano, teprve od tohoto roku. Zdaleka však ne s takovou intenzitou, jako za studené války. Z jaderných zbraní se pro něj stalo tabu a brzy to může mít fatální dopady. Role zastrašování je upozaděna, respektive pozměněna. Je náročné analyzovat, jestli Putina zastaví stíhačky v pobaltských zemích, zásobování Ukrajiny nebo rozšíření NATO o severské země.
Chybí základní prvek studené války. Kromě dohod o omezování jaderných zbraní existovaly způsoby, jak nepříteli zabránit v jejich distribuci do jiných zemí. Nyní bude mít k dispozici zbraně hromadného ničení Minsk – a to dokonce na západě svého teritoria. Aliance se pevně drží snahy o nezastrašení Ruska jedním z reálných a účinných způsobů – distribucí svých jaderných zbraní směrem k jeho hranicím. Je to kladná odpověď na požadavky nejhoršího ruského diktátora od dob Josifa Stalina – ruskou bezpečnost zachováme, evropská je v troskách.
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , NATO , historie , Rusko , Finsko , Sovětský svaz , USA (Spojené státy americké) , válka na Ukrajině , Krym , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
před 2 hodinami
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
před 2 hodinami
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
před 2 hodinami
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
před 3 hodinami
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
před 4 hodinami
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 5 hodinami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 5 hodinami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 5 hodinami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 6 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 6 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 7 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 8 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 9 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 9 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 10 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 10 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 11 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) se podívali do hlavy ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko podle nich předstírá zájem o mírová jednání, aby ovlivnilo přemýšlení západních spojenců Ukrajiny.
Zdroj: Lucie Podzimková