Vyhledávání
Zavřít
5. května vypuklo pražské povstání. V Praze i během nejprudších bojů vysílal svobodný rozhlas
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
5. květen je v našich kalendářích označen za významný den, protože si připomínáme květnové povstání českého lidu proti nacistické okupaci. Konec války byl v prvních květnových dnech roku 1945 už na dosah ruky, ovšem kdy přesně k německé kapitulaci dojde, to nemohl nikdo z tehdejších obyvatel Protektorátu Čechy a Morava tušit. Sovětská armáda se koncem dubna nacházela v Ostravě a od západu k nám mířily americké jednotky pod vedením generála Pattona, které ovšem nesměly přijet Praze na pomoc. Pojďme se na tento historický moment podívat s podcastem Youradio Talk Otvěny minulosti.
Domácí odboj spolu s exilovou vládou připravoval už od počátku 1945 celonárodní povstání proti německé nacistické moci. Centrem se stala 5. května Praha. Lidé frustrováni několikaletým životem v neustálém strachu a pod neustálým nátlakem s radostí přivítali oznámení vydané protektorátní vládou, které rušilo oficiální používání němčiny na úřadech a dvojjazyčné nápisy. Opět se mohly vyvěšovat československé vlajky. Lidé v ulicích svévolně strhávali německé cedule a v této neklidné atmosféře začalo docházet i k prvním potyčkám mezi německými vojáky a civilisty.
Důležitou roli sehrál v pražském povstání rozhlas. Ten začal 5. května vysílat, jak je v Čechách zvykem – vtipem. Hlasatel Zdeněk Mančál ráno přivítal posluchače slovy je právě “sechs hodin“. Od té chvíle už rozhlas vysílal výhradně česky. Pro národ, který šest let strádal pod nacistickou diktaturou, jde o obrovské povzbuzení a impuls.
Nacisté si strategický význam rozhlasového vysílání dobře uvědomovali a rychle se proto rozhořela bitva o rozhlas, která je dodnes jednou z nejvýraznějších symbolu pražského povstání.
Na Vinohradech a v blízkém okolí probíhaly prudké boje mezi jednotkami SS a povstalci, kteří přispěchali rozhlasákům na pomoc. Bojovalo se doslova o každý metr, místnost, patro. Povstalci postupně získali převahu a nacisté se stáhli do sklepa. Před pátou hodinou odpoledne hasiči rozvinuli hadice a na Němce se valily proudy vody. Povstalci, četníci a rozhlasáci zvítězili a Český rozhlas bez přerušení dál vysílal.
Němci se ale nevzdali. Proto povstalci v noci na 6. května postavili kolem budovy Rozhlasu barikády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci ztráceli osvobozená území a především stovky životů. Následujícího dne sice velitel německých jednotek generál Rudolf Toussain podepsal s Českou národní radou dohodu o kapitulaci, boje i tak dál pokračovaly.
První sovětské tanky vstoupily do Prahy 9. května ráno před třetí hodinou. V boji s německými jednotkami, které kryly ústup svých armád do amerického zajetí, zahynuly další stovky vojáků. Při povstání v Praze zahynulo na 1 700 Čechů asi 300 vlasovců a 1 000 Němců a 30 sovětských vojáků. Jen v hlavní budově Českého rozhlasu padlo 89 rozhlasáků, českých policistů a dalších povstalců. Díky jejich hrdinství se Praha za 2. světové války stala jediným osvobozeným městem, jehož svobodný rozhlas nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.