Rozhovor s generální ředitelkou Finanční správy Simonou Hornochovou
Zdroj: MF Dnes, 9.5.2023
Po nástupu Simony Hornochové do čela finanční správy čekají tento úřad zásadní změny. První vlaštovkou je v tomto ohledu zrušení 77 finančních úřadů. „Uzavírání není pouze o finančních úsporách, které z dlouhodobého hlediska samozřejmě přijdou. Není efektivní mít lidi roztroušené po celé republice,“ vysvětlila Hornochová v rozhovoru pro MF DNES.
Další krok směrem k větší efektivitě už bude běh na delší trať, který si vyžádá miliardové investice. Cílem je totiž nahradit stávající Automatizovaný daňový informační systém (ADIS) systémem úplně novým. Ředitelka finanční správy hovořila nejen o plánech ve funkci, ale také o přístupu k živnostníkům, kterým byla zřízena datová schránka, a mají tak povinnost podat skrze ni daňové přiznání. K těm, kteří tuto povinnost nesplnili, chce být nebývale benevolentní. Pozdní podání ale tolerovat nebude.
V červenci dojde k uzavření 77 úřadů. Cílem má být zefektivnění. V čem konkrétně spočívá?
Když se podíváte na skladbu územních pracovišť, které zavíráme, tak 56 z nich dnes funguje v režimu, kterému říkáme 2 + 2. Fungovala tak, že tam na dva dny v týdnu dojížděli dva pracovníci, aby v dané lokalitě strávili dva úřední dny a pak se zase stěhovali zpátky na své standardní pracoviště. Tenhle režim se zaváděl ve dvou vlnách v roce 2016 a 2020 v rámci první fáze optimalizace. Finanční správa na základě praktických poznatků vyhodnotila, že toto není způsob, jak dokážeme zabezpečit služby občanům v rozsahu, který potřebují.
Můžete to prosím rozvést?
Z povahy věci je v takovém režimu velmi obtížná zastupitelnost pracovníků. Nabízí se proto, aby v lokalitách byli pracovníci přítomni pouze během takzvaných daňových kampaní. Typicky když se podávají daňová přiznání k dani z nemovitých věcí nebo k dani z příjmů. Na místo přijdou specialisté na danou daň, kteří s sebou budou mít veškeré vybavení a s lidmi dané přiznání vyplní, vytisknou a podepsaný formulář si rovnou odvezou. Místo toho, abychom živili v podstatně kvalifikovanou podatelnu, tak cílíme na zajištění služeb s co největší odborností a do období, kdy je přítomnost pracovníků nejvíce potřeba.
Co těch zbývajících 21 zrušených úřadů?
Jde o řízená územní pracoviště z okresních finančních úřadů. Tam kolegové vyhodnotili, že pokud je na takovém pracovišti méně než třicet pracovníků, tak už to přestává dávat smysl opět kvůli obtížné zastupitelnosti, specializaci a pokrytí veškerých potřebných agend. Spektrum činností, které musí úřad dělat, je totiž opravdu velmi široké. Uzavírání tak není pouze o finančních úsporách, které z dlouhodobého hlediska samozřejmě přijdou. Není efektivní mít lidi roztroušené po celé republice.
Co dále jste při rušení brali v úvahu?
Dívali jsme se na dostupnost služeb na alternativních pracovištích finančních úřadů, nejenom vzdálenost, ale i dopravní dostupnost. Primárně jsme tedy chtěli zrušit ten omezený režim, ale kritérií bylo víc. Dívali jsme se také na nákladovost, velikost pracoviště, počet pracovníků a jejich umístitelnost v jiných lokalitách.
Propouštět zaměstnance tedy nebudete? Budou potřebovat nějakou rekvalifikaci?
Nebudeme, je samozřejmě na nich, zda nabídku přesunu na jiné pracoviště přijmou. Ze strany finanční správy ale všechny pracovníky potřebujeme a využijeme je na agendy, které je potřeba zajistit na pracovištích, na něž je posíláme.
Velmi často jde o zkušené pracovníky, kteří jsou součástí struktury okresních úřadů. Nedovedu si představit, že bychom měli důvod měnit jim náplň práce.
Místo zrušených pracovišť je v plánu zřídit telefonní linky. Jak to bude fungovat?
Existují standardní kontaktní telefonní linky pro jednotlivé úřady. Tohle bude služba navíc, kterou chceme zprovoznit v úředních dnech v obdobích zmiňovaných daňových kampaní, tedy v lednu a březnu. Bude to specializovaná linka, která umožní dovolat se specialistovi na konkrétní daň, která se v tom období zrovna řeší.
Kdo bude linky zajišťovat?
Službu bude zajišťovat místně příslušný finanční úřad, aby zároveň byl zajištěn přístup do spisů konkrétních daňových subjektů, kterých se dotaz týká. Tato služba doplní klasické linky úřadů. Nápad vzešel od ředitelů příslušných úřadů. Věřím, že všichni zvážili, jak tuto novou službu zvládneme zajistit.
Jak se o lince lidé dozvědí?
Telefonní čísla budou na webových stránkách. Zároveň budou v kancelářích starostů, aby i občané, kteří nemají přístup k internetu, tuto informaci dostali. Předpokládáme tedy intenzivní spolupráci se starosty.
Řadě starostů se uzavírání úřadů nelíbí, nemáte obavy, že z toho důvodu spolupráce nepůjde úplně dobře?
Věřím, že je v zájmu starostů zajistit svým spoluobčanům kvalitní služby. Zástupci Svazu měst a obcí projevili zájem uzavřít memorandum o tom, že budeme vzájemně spolupracovat na těch jednotlivých opatřeních. Jako myšlenka se mi to velmi líbí.
Jak se v čase proměnila práce finančních úřadů?
Aktuálně se nacházíme v přelomové době, kdy se velká část práce přesouvá do digitálního prostoru. Máme za sebou období zřizování povinných datových schránek pro všechny živnostníky. Díky elektronizaci získáváme data, která dříve nebyla k dispozici. Mnohem více pracujeme s daty i při detekci subjektů nebo případných systémových problémů pro zacílení kontrol, aby jejich efektivita byla vyšší.
Myslím si, že teď se opravdu nacházíme v době určitého kvalitativního zlomu i z toho pohledu, že finanční správa aktuálně funguje na informačním systému z devadesátých let. Upřímně řečeno vzhledem k tomu nejsme opravdové digitalizace úplně schopní. Dostali jsme proto asi před měsícem zelenou v tom, že začneme budovat nový informační systém, který skutečnou digitalizaci umožní.
Jaký je na tuto změnu stanovený rozpočet?
Samozřejmě se bavíme o investici v řádu miliard.
Jak konkrétně bude přechod na nový systém probíhat?
Nejprve je potřeba vybudovat určité základní prostředí, kam data potečou. Ta se budou dále zpracovávat, a na to by měla navazovat agenda už konkrétních daní nebo různých procesních postupů. Nějakou dobu budou muset oba systémy fungovat paralelně, protože v celé šíři daňové agendy není v lidských silách domyslet tak komplexní systém hned od začátku. Pilotním projektem bude daň z nemovitých věcí, věřím, že by mohl být spuštěn v lednu 2026.
Vnímáme, že lidem vadí, že musejí stále dokola vyplňovat do formulářů ta samá data. Chceme, aby to, co stát ví, bylo předvyplňováno automaticky.
Vaším cílem je také zlepšit pověst finanční správy, dát jí více lidskou tvář. Jak to bude vypadat v praxi?
Pod tím si každý představí něco jiného, ale já si myslím, že to zažíváme dnes a denně. Pokud někdo pracuje v určitém prostředí, po čase už nemusí chápat, jak to funguje jinde. Tak jako mně otevírají naši pracovníci oči v tom, co všechno musejí v rámci denních agend dělat, tak já se jim snažím ukázat, co musí dělat druhá strana. V tom duchu zmiňovaný lidský přístup chápu jako snahu o pochopení protistrany. Daně se mají vybírat správně a ideálně by měla být shoda na tom, co to správně znamená. Finanční správa má být korektní, důstojná, zároveň přísná, ale spravedlivá.
Ministr Vít Rakušan uvedl, že by některé služby finančních úřadů mohly být poskytovány skrze síť poboček pošty. Souhlasíte s ním?
Upřímně, taková myšlenka je pro mě trochu překvapivá, ale nevím, které služby měl pan ministr na mysli. Nicméně v okamžiku, kdy stát bude mít propojené systémy, tak si to dovedu představit. Na druhou stranu je potřeba podobný krok pečlivě vážit, protože finančních správa je z dobrého důvodu vázána povinnou mlčenlivostí. Pracuje totiž s osobními a poměrně citlivými údaji podnikatelských subjektů. Osobně bych se tomu nebránila, ale nemyslím si, že by v agendě finančních úřadů bylo moc činností, kterým by toto vyhovovalo.
Živnostníkům byla letos povinně zřízena datová schránka, s čímž se pojí povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Čas na podání byl až do 2. května. Jaký zvolíte postup vůči těm, kdo tuto povinnost nesplnili?
Zaujali jsme nebývale tolerantní přístup. Vydali jsme metodiku pro ty, kterým byla nově zřízena datová schránka, abychom jim pomohli s orientací v nové situaci, zároveň byly instruovány finanční úřady, aby tolerovaly vady ve způsobu nebo formátu podání, nevydávaly výzvy ani neudělovaly pokuty. Veřejnost jsme o této toleranci informovali až po termínu pro elektronická podání, abychom je nedemotivovali ve snaze se v systému zorientovat.
Pokutovat živnostníky tedy nebudete?
Nebudeme pokutovat vady ve způsobu podání nebo chybném formátu či struktuře. To si myslím, že by letos v souvislosti se zřízením datových schránek nebylo fér. Tolerance se ovšem netýká pozdního podání, protože v tomto ohledu k žádné změně nedošlo.
Kolik lidí vám mělo přiznání online podat?
Elektronicky podalo přiznání něco přes milion subjektů. Chybných podání, ať už v papírové podobě nebo chybném formátu, evidujeme vyšší stovky až tisíce na úřad.
Pomáhá digitalizace lépe odhalovat daňové úniky?
Struktura údajů, která se sleduje, je v principu stejná, jen jsou k dispozici v digitální podobě a nemusejí se ručně přepisovat do počítače. Elektronické přiznání tedy především zrychluje a zefektivňuje práci.
Jaká je šance, že na člověka přijde kontrola z „berňáku“?
Dnes už není možné takovou statistiku dovodit například z počtu subjektů, které spadají pod určité pracoviště. Dříve bylo poměrně běžnou praxí, že se firma stěhovala formálně do Prahy, protože tam měl jeden úřad na starost skoro tisíc subjektů, kdežto v menším městě jich měl třeba padesát, takže na ně dobře viděl. Dneska je ale práce mnohem více postavená na analytice, vyhodnocují se určité znaky, které mohou detekovat problém.
Je větší kontrola činnost, kterou chcete posílit?
Pro mě jsou data a analytika velmi důležitá, a tímto směrem se podle mého přesvědčení má ubírat budoucnost správy daní. Není to o tom, začít vybírat ze dne na den víc na daních. Chci pracovníkům zajistit maximální podporu v tom, aby kontroly bylo možné lépe zacílit a argumentace byla od počátku precizně podložená fakty. Pouhý tlak na výkon by nevedl k ničemu dobrému, měli jsme v minulosti příležitost vidět následky takového kroku, když se používaly silové nástroje tam, kde neměly.
Jak na tom jsme, co se týká daňových podvodů, v porovnání se světem?
V mezinárodním hodnocení si nestojíme vůbec špatně. Co se týká daňové mezery, která je navázána na výběr DPH, tak tam je vidět, jakým způsobem zafungoval přínos kontrolního hlášení. V době mého působení na MF ČR finanční správa poměrně intenzivně bojovala s určitými typy řetězových podvodů, které se pohybovaly v miliardách korun. Dnes tohle úplně vymizelo.
Jak z tohoto pohledu vnímáte zrušení Elektronické evidence tržeb EET?
Myslím si, že to byl dobrý nástroj pro kontrolu segmentu ekonomiky, který se složitě podchycuje standardními mechanismy, ale politická reprezentace se rozhodla, jak se rozhodla. Ve finále platí pravidlo, že osmdesát procent výběru daní dělá dvacet procent subjektů. Tady se pak bavíme o nějaké vnitřní rovnováze nebo spravedlnosti a o tom, že když fungování mimo systém zasáhne příliš velkou část určitého segmentu, tak ta další část se musí přizpůsobit, aby přežila. Jinak nebudou konkurenceschopní, koneckonců daň z přidané hodnoty je až 21 procent, a to hodně zasahuje do marže.
EET se snažila vyřešit problém, který z pohledu dnešního deficitu státního rozpočtu může být marginální. Bavíme se ale o nějaké celospolečenské shodě na tom, jak má stát uvnitř fungovat a vytvářet zdravé konkurenční prostředí. Nemyslím si, že dnes je doba na debaty o tom, jestli EET ano či ne. Politická reprezentace nějak rozhodla a finanční správa se tomu přizpůsobí.