10. května se stal Nelson Mandela prezidentem JAR. Dodnes je označován za Otce národa

10. května 2023·Koktejl·Lenka Skrzeczkova

Nelson Mandela. (Foto: Profimedia)

Byl označován za komunistického teroristu, přesto získal mezinárodní uznání pro svůj aktivismus. V afrických žalářích strávil 27 let, v prezidentském křesle pak jedno funkční období. Byl mediátorem mírových mezinárodních rozhovorů a zprostředkovatelem mezirasového usmíření ve své zemi. Nelson Mandela, držitel Nobelovy ceny za mír a symbol boje proti apartheidu, se stal 10. května 1994 prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. K této funkci ale vedla dlouhá a trnitá cesta. Pojďme se na ni podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Otec národa, jak bývá Mandela označován, se narodil 18. července 1918. Jeho původní křestní jméno je Rolihlahla, což znamená potížista. Jeho matka byla silnou věřící, a tak ho nechala v sedmi letech pokřtít, aby získal anglické jméno Nelson.

Ve škole se věnoval dějinám jihoafrických kmenů, historii a geografii. K tomu pak přidal studium antropologie, politiky a římského práva. Už v 1. ročníku univerzitního studia se projevila jeho revoltující povaha, když se zapojil do bojkotu univerzitní politiky, za což byl vyloučen. Stejný scénář se opakoval i při studiích práv v Johannesburgu, kvůli aktivitě v politice třikrát neuspěl u zkoušek a následně byl vyloučen.

Ve 40. letech se začalo projevovat jeho přátelství se členy Afrického národního kongresu i komunistické strany, která ho oslovila rovností ras v Evropě. Do partaje ale nevstoupil, protože mu vadilo programové odmítání náboženské víry, dál ale pokračoval v politickém aktivismu a zapojil se do opozice proti režimu, který potlačoval politická, sociální a ekonomická práva jihoafrické černé většiny. Po prvních protestech zažil i první zkušenost s vězením.

Mandelova nenásilná trpělivost, inspirována Gándím, skončila v březnu 1960, když byl svědkem masakru, při kterém policie zabila 69 demonstrantů. Připojil se ke Kopí národa, což byla ze zahraničí vedená ozbrojená odnož původního Afrického kongresu. Bojovníci skupiny prošli dokonce speciálním výcvikem v Československu. Inspiraci pro militantní hnutí našel Mandela u Fidela Castra i Mao Ce-tunga. Útoky mířící proti režimu se úplně nevyhnuly civilistům. Kvůli tomu Mandelova radikální organizace skončila na seznamu teroristických skupin. V červnu 1964 byl Mandela v monstr procesu odsouzen za sabotáž a plánování ozbrojeného převratu na doživotí.

Až v roce 1990 se dočkal milosti. Došlo k ní během vlády nového prezidenta Frederika de Klerka. Mandelu, který vyšel po 27 letech z vězení, vítaly v ulicích tisíce nadšených Jihoafričanů. Tou dobou bylo Mandelovi 72 let. Povolení činnosti se dočkal i Africký národní kongres a Mandela jej přetvořil v dominantní politickou stranu. V roce 1993 se s prezidentem de Klerkem dočkali Nobelovy ceny za mír. Následně se Mandela rozhodl zapojit do boje o post prezidenta Jihoafrické republiky. První demokratické volby se uskutečnily 27. dubna 1994 a zúčastnilo se jich okolo 20 milionů lidí. Mandela získal 62 procent hlasů a v květnu 1994 se stal vůbec prvním černošským prezidentem JAR. V nové roli pak stál u zrodu demokratické ústavy a zasadil se o nastartování hospodářské reformy. Do druhého funkčního období už ale nekandidoval. Stal se státníkem na odpočinku, který se věnoval charitě. 5. prosince 2013 v 95 letech zemřel na komplikace spojené s plicní infekcí.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články

Doporučujeme