Vyhledávání
Na letní teploty okolo 25°C si počkáme minimálně do druhé poloviny května, říká meteoroložka
Ilustrační foto (Zdroj: Depositphotos)
Květen nám zatím, co se týče jarních teplot, moc velkou radost nedělá. Musíme počítat s jarními mrazíky a s odpoledními teplotami okolo 18°C. A jak jsou na tom ledoví muži a další květnové pranostiky? A co klíšťata? Odpověď má meteoroložka Dagmar Honsová a Ondra Kubala v podcastu Modré z nebe, které si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.
Pankrác, Servác a Bonifác, tzv. ledoví muži dorazí na konci tohoto týdne. „Důležití byli hlavně v 19. století, kdy se začali objevovat v kronikách, protože naši předci se živili hlavně zemědělstvím, což už dnes moc neplatí. Ale přichází v době, kdy má většina z nás vysázené teplomilné rostliny a ledoví muži nás zrovna moc nepotěší a mohou pořádně pokazit celou úrodu,” říká meteoroložka. Z meteorologického hlediska nefunguje úplně slovo spoleh, proto by lidé neměli věřit tomu, že po ledových mužích už nás nečekají ranní mrazíky. „Když jsem se dívala na počasí na ledové muže za posledních 60 let, tak se objevovali pouze ze 3%. A to samé platí i co se týče tropických teplot na ledové muže. Největší pravděpodobnost na ledové muže jsou ale letní teploty,” dodává Honsová. Toto období se ukončuje 15. května, které často přináší velkou oblačnost a srážky.
Kromě ledových mužů jsou tu ale i další pranostiky. Třeba ´studený máj, ve stodole ráj´. „Jedna z nejznámějších pranostik a zatím to docela vychází. Začátek letošního května přinesl četné přízemní mrazíky a byla zima. V první polovině května budou teploty okolo 20°C dost ojedinělé a na první letní teplotu 25°C si počkáme minimálně do druhé poloviny května,” říká Honsová. Duben byl navíc relativně studený a velmi bohatý na srážky, ale hlavně velmi chudý na sluneční paprsky, takže naše tělo dostávalo málo provitaminu D a může se stát, že jsme stále ještě trochu unavení. S typickou jarní únavou to podle Honsové ale už nemá nic společného.
Horor v podobě klíšťat a břízy
S jarem ale přichází další velká nepříjemnost – klíšťata. „Bují nám vegetace, máme poměrně vlhko, příznivé teploty a aktivita klíšťat je na vysokých hodnotách. Na klíšťata pozor, nejen u zvířat, ale u lidí. Co se týče jejich aktivity, hodně záleží na teplotě vzduchu, na vlhkosti vzduchu a také na tom, jaká byla zima. Po teplotně výrazně nadprůměrné zimě a poté, co vegetační období začalo už v polovině února, tak se nemůžeme divit, že jejich aktivita dosahuje svého vrcholu. S klíšťaty se setkáme nejen v nižších, ale i horských oblastech. Půda nám vůbec nevymrzla, tudíž ani klíšťata,” přiznává meteoroložka.
V květnu ale nejvíce trpí alergici. „Nyní se předpovídá i tom, kolik máme pylových zrn v ovzduší. Může za to hodně počasí, ale i to, co nám zrovna květe. V květnu je to hlavně bříza. V dubnu bylo hodně srážek, takže těch pylových zrn nebylo tolik, ale jakmile přišlo hezké počasí, tak alergici trpěli,” říká na závěr meteoroložka Dagmar Honsová. Podcast Modré z nebe si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.