Vyhledávání
Zavřít
Patron všech sadistů: Kdo byl zvrhlý Markýz de Sade? Jeho život se točil kolem bičů, bolesti, vězení a pornografie
Markýz de Sade (Foto: Profimedia)
Na jednu stranu sadistický zvrhlík, na druhou stranu myslitel, který se rozhodl bojovat proti pokrytectví. Řeč je o Markýzovi de Sade, který se proslavil pro svá literární pornografická díla i pro svou otevřenost v sexuálních záležitostech, pro neustálou potřebu provokovat i pro svou zhýralost se sadistickými prvky. Je označován za největšího zvrhlíka literární historie i za jednoho z nejkontroverznějších postav v dějinách. Pojďte se s Frekvencí 1 podívat, kdo byl tento Markýz vlastně zač.
Narodil se v roce 1740 v Paříži. V deseti letech nastoupil na jezuitskou školu, kde v něm celkem brzy probudili nenávist ke katolické víře a udělali z něj ateistu. Během sedmileté války získával stále vyšší a vyšší hodnost. To ho ale nezajímalo. Jediné, co probouzelo jeho zájem a zvědavost byly nejrůznější sexuální praktiky, které testoval s lacinými markytánkami a potulnými prostitutkami.
Orgie s voskem a bičem
Na příkaz otce se musel oženit, aniž by o to stál či dotyčnou miloval. Padla mu sice do oka krásná a temperamentní Luisa. Kvůli penězům si však musí vzít její starší sestru. Pár měsíců po svatbě však vyplouvá na povrch první skandál mladého sadisty. Nejen, že si najal prostitutku, protože pro jeho chtíč mu opravdu bigotní křesťanka nestačila, ale také ji proti její vůli zbičoval. Byl uvězněn, ale jelikož se za něj zaručil sám král Ludvík XV., byl záhy propuštěn.
Takové hrátky a orgie nejsou v té době ve Francii nic neobvyklého. Ovšem v roce 1768 překročí Markýzovy choutky přes rámec běžné zábavy francouzské smetánky. Jedna pradlena si chtěla přivydělat, tak kývla na jeho nabídku. Ovšem nečekala, co se bude dít, když vstoupí do jeho ložnice. Podle pozdější výpovědi ji měl zhýralý aristokrat přivázat k posteli, zbičovat ji do krve a do ran lít horký vosk. Rodinou byla sice uplacena a žalobu stáhla, stejně si sadista odseděl 5 měsíců.
Za španělské mušky a sodomii trest smrti
V roce 1772 nastává další skandál, který ho málem stojí život. Se svým sluhou si v Marseille najmou několik žen, které jsou ochotné provádět s nimi nejrůznější praktiky. Dokonce si dopřávají přírodní jed kantharidin působící v malém množství jako afrodiziakum, dnes jej známe coby španělské mušky. Několik dívek však na příliš velkou dávku kolabují a markýz se svým spoluzvrhlíkem stanuli před soudem a byli odsouzeni za travičství a sodomii, což byl starší termín pro orální a anální sex. Hrozí jim trest smrti, ze kterého se ale dostanou a mizí do Itálie.
Pak následuje několik dalších zatčení, odsouzení, uprchnutí, osvobození. Roku 1783 si odpykává trest v Bastile a začíná psát své stěžejní dílo 120 dnů Sodomy, kde promítá svou zvrhlou sadistickou duši. Dílo popisuje čtyřměsíční násilné orgie spojené s méně i více představitelnými sexuálními praktikami prováděnými na obou pohlavích.
V době před revolucí vykřikuje z okna své cely buřičská hesla a je tak uklizen do psychiatrické léčebny. V roce 1790 po Velké francouzské revoluci je propuštěn a začíná nový život bez manželky a bez peněz. Stává se z něj soudce revolučního soudu a blýská se na lepší časy. Jenže to by se nesmělo jednat o Markýze de Sade. Opět je odsouzen k trestu smrti za pokus o uplatnění v Královské gardě a opět smrti o vlásek uniká.
Třináctiletá milenka v ústavu pro choromyslné
Poté, co nastoupil k moci Napoleon Bonaparte, se pro něj situace zlepšuje, ne ale na dlouho. Je souzen za svá literární díla Justina čili Prokletí ctnosti a Julietta aneb Zdar neřesti. Je do konce svého života zavřen v ústavu pro choromyslné, kde se věnuje psaní a milostnému vztahu s dcerou jednoho ze zaměstnanců, třináctiletou Madlenkou. Umírá na sklonku roku 1814 ve věku 74 let.
Pokud vás to ani po přečtení tohoto článku nenapadlo, zajímavostí je, že označení “sadista” nebo “sadismus” je právě nazváno podle Markýze de Sade. Označuje se tak člověk, kterému činí sexuální potěšení způsobovat druhým bolest.