Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

10 minut
Horizont ČT24: Útoky z Ukrajiny na pozice v Bělgorodské oblasti
Zdroj: ČT24

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zasáhly další izraelské útoky

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují i v sobotu. Írán časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti.
06:24Aktualizovánopřed 6 mminutami

V Minnesotě útočník zastřelil političku a jejího manžela

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.
17:12Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajina zasáhla chemický závod, Rusko udeřilo v Záporoží a Chersonu

Rusko v noci na sobotu vyslalo proti Ukrajině 58 bezpilotních letounů, Záporoží hlásí po úderech čtyři zraněné, Cherson pět. Ukrajinské drony zasáhly ruský chemický závod v Stavropolském kraji. Podle ukrajinských úřadů po útoku zastavil provoz. Továrna je podle agentury Ukrinform důležitou součástí ruského vojenského průmyslu, produkuje klíčové složky pro výrobu výbušnin a dělostřeleckých granátů.
12:47Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ambicí Izraele může být i změna režimu v Íránu, píší média

Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků ale naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu, píše agentura Reuters s odkazem na odborníky. Podobně situaci hodnotí i další světová média.
před 1 hhodinou

Izraelská palba zabila v Gaze u center s pomocí 15 lidí, tvrdí lékaři

Na cestě k centrům pro distribuci humanitární pomoci, která spravuje Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), v sobotu zemřelo patnáct lidí, tvrdí dle Reuters lékaři ze dvou nemocnic v centrální části Pásma. Podle nich lidi zabila palba izraelské armády, ta se k tomu nevyjádřila. Podle místních úřadů, které má pod kontrolou palestinské teroristické hnutí Hamás, v Pásmu v sobotu zahynulo při úderech izraelské armády 23 lidí. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.
před 3 hhodinami

Satelit vyfotil následky izraelských úderů na íránské základny

Satelity společnosti Planet Labs vyfotily íránské letecké a raketové základny u měst Kermánšáh a Tabríz, které se v pátek staly terčem izraelské operace Rising Lion (Vzpínající se lev). Základny podle dostupných informací disponují sklady raket země-země, jejich zničení tedy může omezit rozsah íránské odvety proti židovskému státu.
08:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet mrtvých po nehodě letadla v Indii vzrostl na nejméně 279

Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279, informují média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
07:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína tichou podporou hútíů zesílila zástupnou válku s USA

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.
před 12 hhodinami
Načítání...