Souhrn nejdůležitějších událostí
Víkendová vzpoura Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a odhaluje trhliny ve vedení Ruska, řekl ve vysílání televize CBS americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle francouzského prezidenta Macrona šlo o ukázku, jak je ruský tábor rozdělený.
Moskva mezitím v neděli zrušila všechna bezpečnostní a dopravní omezení, spojená s očekávaným vpádem Prigožinových mužů do města.
Zelenskyj po telefonátu s Bidenem vyzval ke globálnímu tlaku na Moskvu a v prohlášení dodal, že události odhalily slabost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Česko nebude nijak omezovat personál svého zastupitelského úřadu v Moskvě.
Vážení čtenáři a čtenářky, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny odhalila problémy vojenské moci Ruska, jehož politický systém ukázal svá křehká místa. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU musí podle něj za současné situace podporovat Ukrajinu více než kdy dříve.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dnes na Telegramu oznámil, že ve městě zrušil protiteroristický režim. Vyhlásil ho v sobotu v souvislosti s ozbrojenou vzpourou Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Podle agentury Reuters zároveň ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že situace v zemi je "stabilní".
Ukrajinské síly od začátku protiofenzivy osvobodily zhruba 130 čtverečních kilometrů území podél linie jižní fronty. Informovala o tom dnes náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, kterou citovala agentura Reuters.
"Situace na jihu se během posledního týdne podstatně nezměnila," dodala Maljarová. Z východní části fronty, která zahrnuje směry na Lyman, Bachmut, Avdijivku a Marjinku, bylo podle jejích informací během uplynulého týdne hlášeno asi 250 bojových střetů.
Šojgu při návštěvě oblasti konfliktu podle agentury RIA Novosti navštívil předsunuté kontrolní stanoviště a dal velitelům Západního vojenského okruhu rozkaz, aby "prováděli aktivní průzkum s cílem předem odhalit plány nepřítele".
Z prohlášení ministerstva obrany není jasné, kdy Šojgu tuto cestu podnikl ani kde přesně byl.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil ruské vojáky bojující na Ukrajině, uvedla dnes agentura TASS. Na místě podle ní uskutečnil inspekci.
Ruské úřady podle ruského exilového serveru Meduza s Prigožinem začaly vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil, že kvůli útoku ruské armády na jeho muže zahajuje "pochod za spravedlnost". Kreml původně doufal v "relativně mírové" řešení situace, ale s Prigožinem se nedokázal dohodnout, a nařídil proto ruským politikům, aby šéfa wagnerovců veřejně odsoudili. V sobotu dopoledne to pak v televizním projevu učinil i Putin, který Prigožina označil za zrádce.
Ozbrojená vzpoura wagnerovců si vyžádala životy 13 ruských pilotů, napsal server Meduza. Prigožin podle něj chtěl mluvit s Putinem, ten to odmítl.
Škody na silnicích během bleskové vzpoury nezpůsobili jen wagnerovci. Z míst podél trasy mezi Rostovem na Donu a Moskvou v sobotu přicházely záběry bagrů rozkopávajících vozovky zřejmě ve snaze vytvořit překážky pro konvoj žoldnéřů.
Rostovský starosta Alexej Logviněnko zase hlásil poničení vozovek těžkou vojenskou technikou. Z fotografií, které starosta publikoval, bylo patrné, že ulice poškodily tankové pásy. "Týmy začnou škody opravovat dnes," uvedl Logviněnko.
Vedení jednoho z okresů ve Voroněžské oblasti, kterým vede dálnice spojující Rostov na Donu s Moskvou, uvedlo, že při přesunu wagnerovců bylo poškozeno 19 domů.
Škody podle prohlášení na sociální síti Telegram vznikly v sobotu po "střetu, který se odehrál poblíž (vesnice) Jelizavetovky". Zdejší činitel specifikoval, že na místě se střetli wagnerovci s pravidelnou ruskou armádou.
Skoro dvacet poškozených domů a více než 10 000 metrů čtverečných poničených vozovek. Takové jsou podle agentury AFP první informace lokálních ruských úřadů o škodách vzniklých při víkendové vzpouře oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů proti ruské armádě.
Hlášení o škodách přišla v neděli z Voroněžské a Rostovské oblasti, kde v sobotu jednotky Wagnerovy soukromé vojenské společnosti operovaly.
Zelenskyj se před Bidenem spojil s kanadským premiérem Trudeauem, který na Twitteru slíbil Ukrajincům pokračující podporu. Na závěr přišel hovor mezi ukrajinským prezidentem a jeho polským protějškem Dudou, oznámil Zelenskyj.
Ukrajinská hlava státu přitom ve všech prohlášeních o dnešních hovorech zmínila summit NATO, který se uskuteční 11. a 12. července ve Vilniusu a bude věnován i další podpoře Ukrajiny v obraně proti ruské agresi vstupující do 17. měsíce. Kyjev na spojence tlačí, aby vytyčili "cestu" pro Ukrajinu do aliance, některé země včetně Spojených států ovšem takovýmto úvahám nejsou příliš otevřené. Bílý dům v komuniké o hovoru Bidena se Zelenským NATO nezmiňuje.
Americký prezident Joe Biden a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu dnes po telefonu hovořili o vývoji situace v Rusku, kde v sobotu postupovaly na Moskvu jednotky soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny, nakonec ale své tažení zastavily. Zelenskyj po telefonátu v příspěvku na Twitteru vyzval ke globálnímu tlaku na Moskvu a v prohlášení dodal, že události odhalily slabost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Telefonní konverzaci Bidena se Zelenským pak potvrdil i Bílý dům.
"Diskutovali jsme o průběhu ozbrojených střetů a procesech odehrávajících se v Rusku. Svět musí vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude obnoven mezinárodní pořádek," uvedl ukrajinský prezident na Twitteru. Hovor s Bidenem označil za "pozitivní a inspirativní".
Podle Bílého domu lídři obou zemí kromě situace v Rusku mluvili také o ukrajinské protiofenzivě. Americký prezident znovu potvrdil neochvějnou podporu Spojených států Ukrajině.
Vzpoura šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina ukazuje, jak je ruský tábor uvnitř rozdělený. V rozhovoru s deníkem La Provence to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že sobotní události v Rusku pečlivě sledoval a byl kvůli nim v kontaktu s francouzskými spojenci. Situace se podle něj bude dál vyvíjet.
"To vše nás nutí k velké ostražitosti a plně ospravedlňuje podporu, kterou poskytujeme Ukrajincům v jejich odporu," uvedl Macron s odkazem na francouzskou pomoc Kyjevu v boji proti ruské agresi.
Česko nebude nijak omezovat personál svého zastupitelského úřadu v Moskvě. Po nedělním mimořádném jednání krizového štábu ministerstva zahraničních věcí to novinářům řekl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Schůzku svolal kvůli víkendové vzpouře Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina. Ministr v té souvislosti uvedl, že v Rusku začal boj o nástupnictví po prezidentovi Vladimiru Putinovi. Protože nejde o demokracii, vedení se pravděpodobně změní silou, míní.
Lipavský svolal v sobotu na dnešních 18:00 krizový štáb vzhledem k tažení wagnerovců na Moskvu. Skupina ho však v sobotu večer ukončila po intervenci běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. "V sobotu večer události vypadaly daleko dramatičtěji než dnes, na druhou stranu se všichni shodují, že situace je extrémně volatilní, bezpečnostní prostředí se může kdykoliv zhoršit," řekl Lipavský.
Hlavním závěrem štábu, na jehož jednání přizval i zástupce prezidentské kanceláře a ministerstev obrany a vnitra, je to, že se nebude nijak omezovat nynější personál ambasády. "Platí, že všichni diplomaté a zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly," uvedl. Dodatečná bezpečnostní opatření Česko přijímat nebude.
Celkově ví ministerstvo asi o 60 českých občanech v Rusku. Poté, co v sobotu opakovaně Černínský palác důrazně varoval před cestami do Ruska, počet zaregistrovaných lidí v Rusku se snížil. Podle Lipavského zřejmě zemi opustili už dříve. "Zůstávají tam lidé, kteří se tak dobrovolně rozhodli a vědí, do čeho jdou," míní.
Řeka Dněpr se po záplavách způsobených protržením hráze Kachovské přehrady vrátila v Chersonu do svého koryta. Podle agentury Unian o tom dnes informovalo ukrajinské ministerstvo životního prostředí. Celkem hladina od zničení přehrady klesla o 5,35 metru.
Ze zničení přehrady, jejíž hráz se protrhla v noci na 6. června, se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, přehrada ale byla po měsíce okupována ruskými silami a například podle listu The New York Times důkazy naznačují, že stavba byla zničena zevnitř.
Záplavy způsobené zničením přehrady si na obou březích řeky Dněpr vyžádaly přes 50 obětí na životech, další lidi připravily o domovy a zničily zemědělskou půdu. Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec rovněž na počátku tohoto týdne uvedl, že povodně připravily milion lidí o pitnou vodu.
Podle dnešního vyjádření ukrajinského úřadu pro mimořádné situace zůstává v Chersonské oblasti pod vodou 19 sídel, z toho dvě na pravém břehu Dněpru, který má pod kontrolou Ukrajina, a 17 na levém břehu řeky, který okupuje Rusko.
Čína vyjádřila ruskému vedení podporu v jeho snaze "chránit stabilitu země" po povstání vedeném šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, které dodalo, že jde o ruské vnitřní záležitosti. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko je dnes v Pekingu na jednáních o "mezinárodních záležitostech". Podporu ruskému vedení v postupu vůči povstalcům vyjádřila i Severní Korea.
"Čínská strana vyjádřila podporu úsilí vedení Ruské federace o stabilizaci situace v zemi v souvislosti s událostmi z 24. června a potvrdila svůj zájem na posílení soudržnosti a další prosperity Ruska," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Rusko se dnes vzpamatovává po dramatickém dni, kdy v sobotu vzbouřené oddíly žoldnéřské Wagnerovy skupiny obsadily Rostov na Donu a vydaly se na tažení k Moskvě. Bojovníci z jednotek Jevgenije Prigožina dnes opustili kromě Rostova také Lipeckou oblast a stahovali se z Voroněžské. Sám jejich velitel, který se podle dohody zprostředkované běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem má přesunout do Běloruska, je neznámo kde. Analytici a komentátoři tvrdí, že vzpoura odhalila slabiny ruského vedení, podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena ještě konečné rozuzlení střetu nepřišlo.
Z Ruska dnes přicházejí pouze zprávy, které mají doložit, že situace je zcela pod kontrolou a všude panuje klid. Dálnice M4 vedoucí z Rostova na Donu do Moskvy je opět plně průjezdná, v Rostově podle ruských médií po odchodu wagnerovců panuje běžný provoz a opustili jej i bojovníci čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat, kteří měli ozbrojené povstání žoldnéřů potlačit. V Moskvě jsou stále vidět posílené policejní hlídky a v platnosti je tam dál režim protiteroristické operace, nic se nemění ani na nařízení, že pondělí bude mimořádně nepracovním dnem.
Ruské vedení se dnes k překotnému vývoji událostí nevyjádřilo, prezident Vladimir Putin mluvil pouze v rozhovoru poskytnutém ruské státní televizi Rossija 1, který byl ale natočen už ve středu. Řekl v něm, že speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, je pro něj nejvyšší prioritou.
Mlčí i šéf wagnerovců Prigožin, který byl naposledy viděn v sobotu večer, kdy autem opouštěl Rostov na Donu.