Řezno (Německo) - Začínající sudetoněmecký sjezd v bavorském Řezně je ve znamení jara ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl také, že věří, že současné pozitivní poměry mezi Čechy a sudetskými Němci se budou již jen trvale rozvíjet, což se v minulých letech ne vždy dařilo. Ocenil také českého prezidenta Petra Pavla, který Posseltovi a Sudetoněmeckému krajanskému sdružení (SL) před týdnem v bavorském Selbu poděkoval za podíl na zlepšování vzájemných vztahů.
"Začíná sjezd, který se nese ve znamení jara v česko-bavorských, česko-německých a obzvláště česko-sudetoněmeckých vztazích," řekl Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení. To zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.
Krátce před sjezdem navštívil Bavorsko vedle prezidenta Pavla také český premiér Petr Fiala, který bavorskému premiérovi Markusu Söderovi řekl, že česká vláda poprvé od roku 2017 opět vyšle na sudetoněmecké setkání svého zástupce. Do Řezna přijede ministr školství Mikuláš Bek, který v neděli k sudetským Němcům promluví na hlavním shromáždění.
Posselt prohlásil, že si Fialova rozhodnutí velmi cení. "Je to poprvé, co český premiér zcela veřejně a otevřeně před bavorskou vládou účast některého z ministrů oznámil," řekl Posselt. Jako první úřadující ministr se sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. To dnes připomněl i Posselt, který ale dodal, že takto otevřený charakter oznámení české vlády nastal až nyní.
"Věřím, že tentokrát zažíváme udržitelný rozvoj, který velmi vítám. Má to co dělat s odvahou českých politiků," odpověděl Posselt na otázku ČTK, co za současným obratem v česko-sudetoněmeckých vztazích vidí. Po pádu komunismu v někdejším Československu nastalo podle Posselta několik vln sbližování a následného ochlazování vztahů.
Sbližování zahájil tehdejší prezident Václav Havel, později přišel zvrat, za kterým podle Posselta stálo mnoho jmen, mimo jiné Havlův nástupce v prezidentské funkci Václav Klaus. "Pak nastal zase pozitivní vývoj. Chci zmínit rok 2011, kdy jsem s bavorským premiérem Horstem Seehoferem navštívil Česko, poté vystoupil premiér Petr Nečas v bavorském zemském sněmu, kde pronesl historický projev," řekl. Nečas v bavorském parlamentu v roce 2013 zopakoval pasáž z česko-německé deklarace, že Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. "Poté zase nastal zvrat, nebo bych spíše řekl, že to někde zamrzlo," poznamenal Posselt.
Vedle odvahy českých politiků vidí Posselt jako důležité pro vztahy Čechů a sudetských Němců to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení změnilo své stanovy. Vypustilo zmínku o tom, že bude usilovat o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Změna stanov podle Posselta nebyla jednoduchá, neboť ne všichni s tím souhlasili.
"Když člověk nenávidí, podporuje nacionalismus a populismus, tak to je vždy výraz zbabělosti. Podporovat mír a přistupovat k sobě jako rovný k rovnému, to vyžaduje odvahu. Odvahu i proti kritikům ve vlastním táboře," řekl Posselt.
"Jako sudetští Němci jsme vázáni ideou míru, sebeurčení, právy menšin. Zažili jsme, co nacionalismus a vyhnání mohou způsobit, přičemž jasně říkám, že jsme na tomto nacionalismu měli značný podíl," řekl Posselt. Šéf sudetských Němců se v minulosti opakovaně omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu, učinil tak mimo jiné v Terezíně nebo v památníku v Lidicích. "Na sjezdu to budu nadále ve všech formách opakovat," řekl.
Sjezd, který se v Řezně koná do neděle 28. května, má letos motto Osudové společenství Evropa. "Češi a sudetští Němci byli vždy osudovým společenstvím. Když se dobře dařilo Čechům, tak se dobře vedlo sudetským Němcům. Když se dařilo dobře sudetským Němcům, dařilo se Čechům. A když se někomu dobře nedařilo, tak na tom byl špatně i ten druhý," dodal.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Sudetští Němci podle jejich šéfa Posselta odmítají hraniční kontroly s ČR
Sudetští Němci odmítají znovuzavedení kontrol na hranicích s Českou republikou, což po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové požadují Sasko s Braniborskem. Dnes to v Řezně u příležitosti začínajícího sudetoněmeckého sjezdu prohlásil šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že je rád, že bavorský premiér Markus Söder se k saským a braniborským požadavkům nepřipojil. Sasko a Braniborsko chtějí kontroly také na hranicích s Polskem.
"My sudetští Němci jsme důrazně proti zavádění stacionárních kontrol na německo-českých hranicích, jak premiéři Saska a Braniborska bohužel žádají. Jsem rád, že Markus Söder se k nim nepřipojil," řekl Posselt. Český premiér Petr Fiala před zhruba dvěma týdny jednal v Bavorsku se Söderem, který mu řekl, že stacionární kontroly na pomezí s Českem Bavorsko nepožaduje. Söder to zdůvodnil mimo jiné tím, že Česko kvalitně chrání své hranice.
"Jsem rozhodně proti kontrolám. A na sudetoněmeckém sjezdu zdůrazníme, že my sudetští Němci nechceme mezi Bavorskem a Čechy v srdci Evropy žádné hraniční kontroly. To nepatří do Evropy, není to evropské, je to antievropské," dodal Posselt.
Faeserová, která o kontrolách rozhoduje, požadavky Braniborska a Saska odmítla a ve čtvrtek oznámila, že Německo kvůli ilegální migraci na tomto pomezí posílí policejní hlídky. Policisty doplní mobilní jednotky a policie bude intenzivněji provádět takzvané skryté namátkové kontroly.
Český ministr vnitra Vít Rakušan se dnes v Petrovicích na Ústecku setkal s Faeserovou, se kterou se shodl, že znovuzavedení kontrol je až krajním řešením. Německá ministryně uvedla, že otevřené hranice jsou důležité pro každodenní život občanů a nerada by to měnila. Proto Německo od znovuzavedení kontrol upustilo, dodala.
Tento měsíc se německý kancléř Olaf Scholz dohodl s premiéry spolkových zemí, že Německo může podle migrační situace zavádět dočasné kontroly na hranicích se svými sousedy po vzoru těch, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem. Tyto kontroly ale nejsou plošné po celé délce hranic s Rakouskem, ale jen na vybraných přechodech.
