Od smrti herečky Jany Březinové uplynulo třiadvacet let. Zemřela dva měsíce po svých šedesátých narozeninách. Jaké bylo soukromí nezapomenutelné umělkyně, která ztvárnila desítky filmových rolí a výraznou stopu zanechala rovněž na divadelní scéně?
Život herečky Jany Březinové, která oslňovala svým půvabem, milým hlasem a kultivovaným projevem, poznamenala obrovská rodinná tragédie. Když jí byl pouhý rok, přišla o svou maminku, která zemřela v koncentračním táboře. S tím, že ji nikdy nestačila pořádně poznat, se těžko vyrovnávala po celý svůj život.
Trpěla depresemi i labilitou. Matce se během života rozhodla nechat postavit pamětní desku na zdi Židovského hřbitova v pražských Strašnicích. „Těžko se mi popisuje něco, co jsem zažila jako roční dítě. Všechno, co zde mohu napsat, mi vyprávěli lidé, kteří dnes již většinou nežijí. Vím jenom, že úzkostné stavy, pocity lability, těžké deprese a projevy špatné komunikace, kterými trpím dodnes, jsou následkem zážitků, které se mi ukryly hluboko v podvědomí a celý život mi bránily se normálně projevovat jak v soukromém životě, tak v mé profesi,“ svěřila se kdysi v Divadelních novinách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč bývalá herecká hvězda Jorga Kotrbová, alias princezna Zlatovláska skončila s herectvím? Stala se z ní multimilionářka
Vinklář se kvůli ní rozvedl. Ona se vrátila ke svému muži
Její osudovou láskou byl herec a dabér Zdeněk Dušek. Zamilovali se do sebe během studií a měli spolu dceru. Během manželství museli překonat krizi a jak už to tak bývá, mohla za to nevěra. Jana udržovala milenecký poměr s kolegou Josefem Vinklářem, s nímž hrála v Národním divadle. Bylo to mezi nimi tak vážné, že se dokonce oba chtěli rozvést.
Po čase však opojení láskou z její strany vyprchalo a vrátila se ke svému muži, což Vinklář těžce nesl. „Opustil jsem pro ni rodinu, něco posvátného. Její rozhodnutí bylo svou rodinu udržet. Řekla jen: ,Já si to nemohu dovolit. Tečka.‘ Nu, říkám si, byl jsem možná potrestán za své hříchy,“ prozradil známý herec ve své životopisné knize.
Jana Březinová, která se narodila do rodiny krejčího, se u kolegů těšila velmi dobré pověsti. Byla známá jako poctivý, čestný a zásadový člověk. Podepsala Několik vět (dokument vypracovaný hnutím Charta 77; pozn. red.) i petici za propuštění Václava Havla v lednu 1989. Zemřela v roce 2000, osudnou se jí stala rakovina. Bylo ji pouhých šedesát let.
