Praha - Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na dnešní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.
Ohledně obranné smlouvy je podle Koudelky nutné rozlišovat mezi běžnou politickou debatou, která patří k demokracii, a dezinformačními útoky proruských aktérů, které směřují proti dohodě nebo proti lidem, kteří za ní stojí. "Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili," prohlásil Koudelka. Smlouvu, kterou podepsala minulý týden ve Spojených státech ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nyní čeká ratifikační proces v obou parlamentních komorách.
Pro ruské zpravodajské služby je podle Koudelky nyní obtížnější využívat jako zdroje informací obyvatele kvůli nízké přítomnosti ruských diplomatů v Česku, omezené činnosti ruských firem a ztížené možnosti cestování. Zvyšuje se podle něho význam technických operací a operací v kyberprostoru. "Rusové mohou monitorovat naši telefonickou komunikaci. Mají k tomu dostatečné technické prostředky umístěné v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze," varoval Koudelka.
Ve svém příspěvku opět mluvil také o dezinformacích, které mají cíleně snížit morální a psychologický duch veřejnosti v demokratických zemích a rozbít soudržnost a jednotu Severoatlantické aliance. Za psychologickou manipulací je pak podle Koudelky snaha snížit důvěru v demokratické instituce, zvolené politiky a ve stát. Do budoucna lze podle něho očekávat stále propracovanější šíření dezinformací. Bude spočívat ve zdokonalování a lepší dostupnosti technologií, zejména umělou inteligencí generovaného textu, upozornil.
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda poznamenal, že v informačním prostředí působí mnoho aktérů a není možné každou dezinformační kampaň či dezinformaci připsat státnímu aktérovi, přičemž najít důkaz je složité. "Prostředí internetu, elektronických sítí, je natolik komplikované, a způsoby, jak zakrýt původ informace, jsou natolik sofistikované, že se to ne vždy podaří," uvedl.
Rusko je podle šéfa civilní rozvědky nadále připraveno provádět zpravodajské operace v zahraničí včetně likvidačních. Zájmovými tématy jsou podle něho zisk peněz do státního rozpočtu, skrytý prodej energetických surovin a naopak nákup součástek pro vojenský průmysl. Čína se podle Posoldy zabývá rozsáhlých sběrem informací různými způsoby. "I v oblasti informačních operací je pro nás zdaleka nebezpečnější Ruská federace než Čína," řekl.
Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun poukazoval ve svém příspěvku na neexistenci státního informačního systému pro předávání utajovaných sdělení i na případy systematického sbírání údajů za využití zákona o svobodném přístupu k informacím. Nadnesl v této souvislosti téma možné změny vymezení trestného činu vyzvědačství.
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr varoval mimo jiné před tím, že s příchodem takzvaného kvantového výpočetního výkonu bude ohrožena bezpečnost komunikace všech, například občanů mezi sebou nebo třeba občanů s bankou. "Bude ohrožena bezpečnost komunikace každého z nás," řekl. Hrozí podle něj také prohlubování nezdravé závislosti v telekomunikacích na čínských dodavatelích. Upozornil, že v Čině má vstoupit k 1. červenci v platnost novela zákona o státní kontrašpionáži, která telekomunikačnímu sektoru diktuje větší povinnosti spolupráce se státem.
