Konec třicetiletého konfliktu? Z míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií může profitovat i Česko

Mír na dosah ruky. Třicetiletý krvavý konflikt o Náhorní Karabach může brzy oficiálně skončit. Arménie a Ázerbájdžán uznaly své hranice a jsou připraveny uzavřít mírovou dohodu. Profitovala by z ní i Evropská unie, a to především z hlediska dodávek plynu.

Ve středu moldavský Kišiněv přivítá padesátku nejvyšších evropských představitelů. V zemi tísnící se mezi válčící Ukrajinou a Evropskou unií se uskuteční druhý summit Evropského politického společenství. Pro malé Moldavsko je to šance zdůraznit své proevropské směřování. Pro dvě země, které se setkání rovněž zúčastní, to bude možnost udělat tečku za tři dekády trvajícím konfliktem.

Arménský premiér Nikol Pašinjan dal CNN Prima NEWS exkluzivní rozhovor:

Mezi hosty budou i válkou znesváření lídři dvou států –⁠ Arménie a Ázerbájdžánu. Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilhan Alijev se minulý týden v Moskvě dohodli na vzájemném uznání hranic. To bylo v dějinách obou států průlomové rozhodnutí.

ČTĚTE TAKÉ: Uznáme Karabach za součást Ázerbájdžánu, slibuje Arménie. Trvá ale na klíčové podmínce

Nyní se s napětím očekává, jestli se sblížení dočká logické kulminace –⁠ podepsání mírové dohody.

Předmětem sporu je Náhorní Karabach. Před vypuknutím konfliktu na sklonku 80. let Arméni v regionu, který byl součástí Ázerbájdžánské SSR, tvořili většinu. Po skončení války v roce 1994 a vzniku proarménské mezinárodně neuznané republiky v Náhorním Karabachu nezůstali prakticky žádní Ázerbájdžánci. Brutálním způsobem byli Armény vyhnáni.

K rozuzlení konfliktu došlo na podzim 2020. Během nové ozbrojené eskalace se Ázerbájdžánu podařilo obnovit kontrolu nad částí Náhorního Karabachu. Poražená Arménie musela novou realitu akceptovat. O míru obě strany začaly otevřeně hovořit až letos.

„Situace v Náhorním Karabachu je i nadále napjatá, protože vedení tohoto separatistického celku nechce usednout za jednací stůl. Čekáme na kroky, které povedou k reintegraci našeho území zpět v Ázerbájdžán. Vedení Náhorního Karabachu se jednání brání, a to se odráží i na mírovém procesu mezi Arménií a Ázerbájdžánem,“ říká pro CNN Prima NEWS Agil Rustamzade, renomovaný ázerbájdžánský vojenský expert.

Významné geopolitické vítězství EU

Jak podotýká, pokud mír nebude v dohledné době uzavřen, může dojít k novým ozbrojeným střetům v regionu.

V Kišiněvě je naplánováno pětistranné jednání arménského premiéra Pašinjana, ázerbájdžánského prezidenta Alijeva, předsedy Evropské rady Charlese Michela, německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Spekuluje se, že právě na ní, 1. června, by mohl být mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem podepsán. Přestože se Pašinjan zatím brání potvrdit, že na pozadí modré vlajky s hvězdami může být mírová smlouva stvrzena, pokud by k tomu došlo, Evropská unie by mohla oslavovat významné geopolitické vítězství.

Evropská unie má na míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem mimořádný zájem. Upevnila by svou pozici v regionu, který Moskva považuje za své hájemství. Je zde ale i ekonomický rozměr. Ázerbájdžán má potenciál stát se klíčovým energetickým partnerem EU, který může pomoci s vyvážením ztráty ruských fosilních paliv.

Strategické partnerství

„Podepsání mírové smlouvy umožní Arménii připojit se k přepravním projektům na jižním Kavkaze. Poslední desetiletí Arménie do těchto projektů zapojena nebyla. Spojnicí mezi Kaspickým a Černým mořem byly doposud jen Ázerbájdžán a Gruzie,“ vysvětluje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Farhad Mammadov, ředitel Centra pro výzkum jižního Kavkazu.

Jak zároveň expert podotýká, po uzavření míru existuje potenciál k uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem.

„Poté, co bude oficiálně stvrzen konec války a obnovena územní celistvost Ázerbájdžánu, vztahy mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem se mohou dostat na novou úroveň. To znamená, že v dohledné době může být podepsána dohoda o strategickém partnerství mezi Ázerbájdžánem a EU,“ dodává politolog.

Evropská unie se po ruském vpádu na Ukrajinu snaží vyrovnat s výrazným omezením dodávek plynu z Ruska. Ázerbájdžán je považován za vysoce perspektivního energetického partnera. Loni EU s touto kavkazskou zemí podepsala memorandum o navýšení dodávek plynu.

Více plynu do Česka

„Na základě tohoto memoranda budeme do roku 2027 vyvážet do Evropy ročně 20 miliard kubických metrů plynu. To je náš cíl,“ nechal se slyšet ázerbájdžánský prezident Alijev během březnové návštěvy Berlína. Přičemž dodal, že Česká republika je jednou z evropských zemí, které mají zájem o dodávky zemního plynu z Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžán vedle Turecka a Gruzie nyní dodává zemní plyn prostřednictvím plynovodu TAP do Řecka, Bulharska, Itálie a od letošního roku nově do Rumunska. V plánu má i dodávky plynu do Maďarska a Albánie.

Kancléř Scholz tehdy na tiskové konferenci s Alijevem energetickou spolupráci Ázerbájdžánu s Evropskou unií ocenil jako působivou. „Ázerbájdžánské energetické suroviny nemohou plně nahradit ruské, to je zcela jasné. Objemy dodávané Ázerbájdžánem na evropský trh jsou nižší a nevyrovnají se někdejším ruským dodávkám. Nicméně ázerbájdžánské dodávky umožní EU diverzifikovat zdroje surovin. Plyn je exportován nejnovější infrastrukturou. Plynovod TAP vede přes území Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka, Řecka, Albánie a Itálie a je na něj napojen interkonektor do Bulharska, Rumunska a dál do Maďarska,“ vysvětluje Farhad Mammadov.

To podle jeho slov vytváří vyhlídky na postupné zvyšování dodávek ázerbájdžánského plynu do Evropské unie, a tím i snížení ruského energetického tlaku na evropské země.

Tagy: