Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.
Senát schválil všechny tři kandidáty na ústavní soudce
9 minut
Události: Jmenování nových ústavních soudců
Pavel po schválení jeho nominantů Senátem uvedl, že nové ústavní soudce jmenuje v pondělí.
Prezident požádal Senát o souhlas s tím, aby se ústavními soudci stali někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Baxa, profesor ústavního práva Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Zemanová. Obsadí místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května. Senátní výbor pro lidská práva podpořil všechny tři adepty, ústavně-právní výbor pouze Wintra.
Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.
Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.
Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.
Josef Baxa
Výběr ústavních soudců označil prezident za velkou odpovědnost, protože soud chrání práva jednotlivců i demokratickou povahu politického systému. Silný a nezávislý Ústavní soud je podle něj nejlepší obranou proti autoritářům. Soudci nesmí být prodlouženou rukou konkrétních politických sil, vlivových skupin, podléhat tlaku veřejného mínění. Nesmí ale také podle Pavla podlehnout pýše z toho, že mají poslední slovo.
Souhlas Senátu přivítal také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců ÚS vítám. Bylo tak odvráceno riziko, že by po odchodu profesora Sládečka klesl počet soudců pod 12, což je podmínka pro přijímání nálezů v plenárních věcech,“ uvedl Rychetský.
9 minut
Projev Petra Pavla v Senátu k rozhodnutí o kandidátech na ústavní soudce
Baxa a Wintr ve svých krátkých projevech k senátorům slíbili ochranu ústavních hodnot a srozumitelnost v rozhodování, Zemanová naopak zdůraznila odpovědnost a pokoru. Dohromady hovořili přibližně dvacet minut.
„Nebudu nikdy mít pocit bezstarostnosti ze získané svobody, mám naopak velkou citlivost pro její omezování a jsem připraven ji kdykoli chránit,“ zdůraznil Baxa. Podle něj je povinností každého soudce být připraven srozumitelně vysvětlovat své postupy a důvody rozhodnutí. „Jde o předpoklad pro získání a udržení důvěry společnosti, protože soudy bez důvěry jsou zbytečné,“ je přesvědčený Baxa.
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Jan Wintr
Wintr označil svobodu za hlavní předpoklad důstojného lidského života. „Vždy jsem byl na omezování svobody velmi citlivý,“ uvedl. Ústavní soud, jako ochránce práv a svobod člověka a občana, má podle něj zasáhnout jen tehdy, „vykročí-li zákonodárce z ústavních mantinelů a nepřiměřeně omezí některé základní právo, případně nějaký jiný důležitý ústavní princip“.
Platy ústavních soudců nemohou být nedotknutelné
Zemanová podobně jako Baxa označila za důležité, aby soudy a soudci měli důvěru společnosti. „A tu je nemožné získat nebo udržet, pokud by soudnictví působilo dojmem uzavřené soustavy, odcizené občanům a žijícím si vlastním životem,“ konstatovala soudkyně, podle níž ani platy ústavních soudců nemohou být nedotknutelné.
22 minut
Projevy kandidátů na ústavní soudce v Senátu
Výzvu prezidenta ke zveřejnění případných výtek k jednotlivým kandidátům označila senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) za nehoráznost. Senátorka ODS a bývalá šéfka sněmovny Miroslava Němcová kontrovala, že senátoři by měli umět své rozhodnutí vysvětlit a unést za něj odpovědnost, za což se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Daniela Zemanová je soudkyní od roku 2001. Zprvu působila na liberecké pobočce ústeckého krajského soudu, ale od roku 2005 pracovala u Nejvyššího správního soudu. V letech 2006 až 2018 byla předsedkyní senátu a členkou volebního senátu, který rozhoduje o stížnostech na volby. Z Brna odešla do Prahy k městskému soudu, a potom se vrátila do Liberce v pozici místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Mezi lety 2014 a 2020 byla Daniela Zemanová prezidentkou Soudcovské unie. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.
Daniela Zemanová
Prezidentova výzva byla nerealizovatelná, míní Canov
„Vrcholné rozhodování patří plénu, takže jakkoliv rozhodne plénum, tak je to dobré,“ řekl v pořadu 90' ČT24 senátor a místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN+SLK) s tím, že volba pléna se s tou jeho osobní shodovala ve dvou případech ze tří. Canov byl proti zvolení Zemanové, a to z několika důvodů, především kvůli tomu, že jako jediná v této funkci v historii nemá titul doktora práv. Také mu mimo jiné vadila její nedostatečná publikační činnost.
Senátor a předseda výboru po vzdělávání a lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) v této souvislosti uvedl, že debata o titulech není dostatečně relevantní. „Ústava předepisuje nějaké vzdělání, praxi, věk a řekněme nějakou morální identitu, ale rozhodně nepředepisuje tituly. Já si myslím, že to není nic, čím bychom se měli trápit nebo zabývat,“ podotkl.
Canov také v souvislosti s Pavlovou výzvou, aby senátoři zdůvodnili své případné výtky ke kandidátům, kdyby nebyli zvoleni, uvedl, že je to prakticky nerealizovatelné při tajné volbě. „Je to tajná volba a každý senátor má právo hlasovat, jak uzná za vhodné, a není povinen to obhajovat,“ uvedl s tím, že naopak on své důvody řekl. Podle Růžičky to však realizovatelné a legitimní je.
„Obě dvě strany, které se na té volbě podílejí – Senát i prezident – mají stejný zájem na tom, aby ústavní soud byl obsazen kvalitními právníky, a jestliže mám nějaké výhrady, tak je úplně legitimní je říct,“ vysvětlil Růžička s tím, že rozumí, že volba je tajná, ale nepochybuje o tom, že kdyby si prezident promluvil se senátory, tak by se dané výhrady dozvěděl a bylo by to správně, protože nikdo nechce kandidáty žádným způsobem dehonestovat.
42 minut
90′ ČT24: Senát jmenoval nové ústavní soudce
Podle Justa titul není rozhodující
Také politolog Petr Just v pořadu zmínil, že debata týkající se titulu mu přijde absurdní. „Vysokoškolské vzdělání je dostatečné a nikde to není psáno, že by tam musel být ještě titul JUDr.“ Zmínil, že je potřeba řešit i jiné kvality, nikoliv pouze ‚fajfkovat‘ kritéria. Zdůraznil však, že jiné debaty týkající se ústavních soudců jsou legitimní a v pořádku.
Nečekal také, že kandidáti projdou tak výraznou většinou. „V konečném důsledku nejen kandidáti, ale hlavně i prezident Petr Pavel může být pro tuto chvíli spokojen.“ Podle něj má nyní prezident vodítko, jak postupovat při dalších nominacích.
Maxim Tomoszek z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v souvislosti s výběrem ústavních soudců zmínil, že samozřejmě rozhodují přísná kritéria – vzdělání, praxe, na druhou stranu Senát se podle něj snaží o vytvoření určitého balancu v politickém prostředí, „aby soudce ústavního soudu nevybíral jenom subjekt s jednou politickou orientací, ale tím, že se na tom spolupodílí prezident a Senát, tak aby bylo vyvážení více pohledů,“ dodal s tím, že je důležitá názorová pestrost.
