Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z Londýna odcházejí boháči

Londýn opouštějí jeho nejbohatší obyvatelé. Podle každoročního žebříčku týdeníku Sunday Times se počet miliardářů v Británii snížil za jediný rok o devět na 156. Počet nejmovitějších lidí na ostrovech klesá už třetí rok po sobě. Británie pro ně přestává být atraktivní třeba i kvůli brexitu, ale také daňovým změnám, které současná vláda zavedla.
před 2 mminutami

Odvolací soud dočasně obnovil cla uvalená Trumpem

Americký odvolací soud ve čtvrtek dočasně obnovil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, jež ve středu večer pozastavil americký federální soud pro mezinárodní obchod. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolací soud neuvedl žádné stanovisko ani odůvodnění, ale nařídil žalobcům, aby reagovali do 5. června, a Trumpově administrativě do 9. června.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael souhlasí s americkým návrhem na dočasné příměří v Pásmu Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Řidiče, jenž v Liverpoolu najel do davu, obvinili z těžkého ublížení na zdraví

Třiapadesátiletý muž, který v pondělí večer vjel v Liverpoolu automobilem do davu fanoušků slavících ligový titul místního fotbalového klubu a zranil téměř osmdesát lidí, byl ve čtvrtek obviněn z úmyslného těžkého ublížení na zdraví a dalších šesti závažných trestných činů. Informovala o tom podle agentury AP místní prokurátorka. Muži hrozí až doživotní vězení, pokud bude usvědčen.
před 8 hhodinami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie zakáže kouřit tam, kde můžou být děti

Francie od 1. července zakáže kouření na plážích, v parcích, v okolí škol a dalších venkovních veřejných prostorách, kde by se mohly nacházet děti. Informovala o tom podle agentury AFP francouzská ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil regionální deník Ouest-France. Za porušení zákazu podle ministryně bude hrozit pokuta ve výši 135 eur (přes 3360 korun).
před 8 hhodinami

Každá špionáž je odsouzeníhodná, řekl Koten ke zprávám o čínském kyberútoku

Každá špionáž je odsouzeníhodná, i ta čínská, podotkl poslanec SPD Radek Koten v Interview ČT24 k nedávnému oznámení vlády o kyberútoku Pekingu proti tuzemskému resortu zahraničí. V kritické infrastruktuře je podle něj třeba používat zařízení, která jsou „velmi dobře ošetřena a zabezpečena“ – a to bez ohledu na to, kdo je vyrábí. Na opakované upozornění moderátora Daniela Takáče, že tajné služby označují asijskou zemi za riziko, a dotazy, zda by nebylo namístě čínská zařízení z využití ve veřejném sektoru vyloučit, se Koten jasně nevyjádřil. Řekl, že zařízení je třeba „prozkoumat a buď jim udělit, či neudělit certifikaci“. Řeč se stočila i na migraci v Evropě a příslušné zákony či na vztahy mezi Prahou a Bratislavou.
před 9 hhodinami
Načítání...