Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na rekordní částku 271,4 miliardy korun

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl Stanjura. Vláda v květu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. „Ve druhé polovině roku bude nárůst deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun,“ podotkl. Podle něj deficit překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard. 

Příjmy rozpočtu

Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.

K příjmům rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty (DPH) do rozpočtu byl 141,6 miliardy, meziročně vzrostl o 7,3 procenta.

Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům.

Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Výdaje rozpočtu

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard, tedy o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta.

Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.

Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.

Kritika z opozice

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve vysílání ČT24 řekla, že vláda díky vysoké inflaci získala o 59 miliard korun více. „Přesto je to nejhorší květnový výsledek v novodobé historii České republiky. A to tady nemáme žádný lockdown, žádný pandemický propad hospodaření. Kdyby vláda nepozastavila zálohy na sociální služby o 4,4 miliardy či státním fondům o 4,8 miliardy, tak by už byla na celoročním limitu,“ komentovala. 

Schillerová ale odmítla připustit, že vláda udělala dobře, když se rozhodla zatáhnout za záchrannou brzdu a snížila červnovou mimořádnou valorizaci penzí. „Vláda především měla sestavit reálný rozpočet. Teď vládu dohání účetní triky ministra financí a podvody, kterých se tam dopustil,“ reagovala ostře. 

Stínová ministryně financí také uvedla, že jí vadí „trestuhodné čerpání evropských peněz“, připomněla, že peníze je nutné dočerpat letos. „Loni vláda nedočerpala díky své liknavosti 54 miliard korun, letos je na necelých 34 procentech plánu,“ připomněla. 

Letošní úspory

Stanjura uvedl, že navrhne úspory, které by měly začít platit už v letošním roce. Jednat o nich jsou ochotné všechny vládní strany. I tak ale bude podle zástupců koalice obtížné dodržet schválený rozpočet.

Ministr financí už několik týdnů kolegy připravoval na to, že se bude muset šetřit i letos. Podle informací ČT to členům vlády nejrazantněji zopakoval při jednání kabinetu minulý týden. „Pan ministr financí na každém jednání vlády říká, že ty úspory musíme umět generovat už v letošním roce. Na jednotlivých resortech už jsme to zadali,“ komentoval ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. 

Kabinet za prvních pět měsíců vyčerpal už víc než devadesát procent celého letošního plánovaného deficitu. „Ještě před pár měsíci i sám ministr financí říkal, že to určitě dodrží, takže teď je na ministerstvu financí představit kroky, které k tomu povedou,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Vláda jako celek musí říct, že v jednotlivých kapitolách se prostě budou vázat výdaje na letošní rok v nějakém procentu,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). 

Schillerová ale řekla, že i kdyby se to ministrovi financí podařilo, o čemž ale pochybuje, tak to rozpočet nezachrání. „Jenom na mimořádnou valorizaci, která se dnes (ve čtvrtek) začala vyplácet, potřebuje patnáct miliard, nemá je tam,“ uvedla.

Podaří se dodržet deficit?

Ani škrty v řádech desítek miliard korun ale podle některých vládních politiků zřejmě na dodržení deficitu stačit nebudou. „Zdá se, že ten původní cíl, ten schválený schodek, se asi nepodaří dodržet, proto je potřeba udělat opatření, abychom se tomu schválenému schodku alespoň přiblížili,“ řekl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. 

Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (za STAN) není možné dosáhnout deficitu 295 miliard korun, pokud se nic neudělá. Ale například šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka stále věří, že vláda může plánovaný schodek dodržet. Připouští však, že kabinet bude muset dělat úspory.

Někteří koaliční členové rozpočtového výboru dokonce hovoří o tom, že vláda by měla zvážit novelu letošního státního rozpočtu. Stanjura s tím ale zatím nepočítá. K novele státního rozpočtu vyzývají vládu i opoziční strany. „Původně (vláda) rozpočtovala, že skončí necelých 300 miliard, a máme necelých 300 miliard po pěti měsících letošního roku,“ komentoval místopředseda SPD Radim Fiala.