Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vláda chce zdanit prodeje firem. Hon na bohaté a kláda pod nohy, hodnotí experti

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
2. 6. 2023
 6 571

Součástí takzvaného konsolidačního balíčku, kterým chce vláda uzdravit veřejné finance, je i zrušení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů nad 40 milionů korun, které se týká fyzických osob. Jak se takový krok promítne do českého podnikatelského prostředí? A neztíží pozici začínajících startupů? V rámci pravidelných anket Očima expertů jsme se zeptali za vás.

Vláda chce zdanit prodeje firem. Hon na bohaté a kláda pod nohy, hodnotí experti
Stát chystá změny ve zdanění prodejů firem. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Kabinet Petra Fialy navrhnul zcela zrušit osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v případě, že tyto příjmy přesáhnou hranici 40 milionů korun. Příjem navíc nemá být osvobozen ani v případě, že bude splněn časový test, jako tomu bylo doposud.

Za současných podmínek platí, že pokud zakladatel prodává firmu, kterou budoval nebo (spolu)vlastnil aspoň tři roky v případě akciového podílu a pět let v případě společnosti s ručením omezeným, jeho příjem bude osvobozený od daně. To by se teď mělo změnit.

V konečném důsledku tak bude takový příjem zdaněn sazbou 23 %, protože prakticky vždy přesáhne 36násobek průměrné mzdy, což je v rámci ozdravného balíčku nová (snížená) hranice pro zavedení takzvané progresivní daně (dosud je tento limit stanoven na 48násobek průměrné roční mzdy). Upozornila na to poradenská společnost Grant Thornton, podle které ale zatím nejsou podrobnosti návrhu ještě přesně známé; například to, zda se vyšší daň bude platit jen z části nad limitem, nebo z celé částky.

Datové schránky
Shutterstock

Povinné datové schránky očima expertů. Pomoc podnikatelům, nebo šikana?

Datové schránky musí mít od letošního roku povinně všichni živnostníci, kteří mají IČO. Tato povinnost přitom platí i v případě, kdy už má podnikatel datovou schránku zřízenou jako soukromá osoba. V posledních dnech navíc systém datových schránek přinesl další potenciální problémy, například zveřejnění adres uživatelů. Je nastavený správně?

Vláda svůj návrh vysvětluje slovy, že se „původní záměr snížit administrativu malým akcionářům vytratil“ a že nyní „je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob“. Změnu těchto pravidel dlouhodobě prosazují zejména Piráti; už v roce 2020 předkládal tehdejší pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík podobný návrh, který počítal s hranicí 20 milionů korun.

Prakticky vzato by se taková změna dotkla především startupistů, jejichž nejčastějším cílem je rychle vybudovat firmu a následně ji výhodně prodat. I proto se oproti původnímu pirátskému návrhu zvýšil rozhodný limit, který byl zprvu kritizován jako příliš nízký. Ani současný návrh se ovšem s vlídným přijetím od startaupové komunity nesetkal.

„Nemáme žádnou podporu nebo daňové zvýhodnění jako třeba ve Velké Británii. Pokud toto odstraníme, bude to pro úspěšné další důvod přesunout své podnikání jinam. Nakonec to do rozpočtu nic moc nepřinese a pouze zkomplikuje život těm, kdo něco vydělávají,“ řekl webu E15.cz Petr Šíma, partner společnosti Depo Ventures, která se zaměřuje i na investice do startupů.

Změna se ovšem nedotkne jen jich. Pospíšit by si měly i firmy, které si například nejsou jisti správností své vlastnické struktury a chtějí s ní hýbat. Experti proto očekávají, že do konce roku přijdou překotné převody podílů, aby se vše stihlo ještě do zavedení nových pravidel. Od příštího roku pak také naroste počet prodejů velkých firem, které už nebudou realizovat fyzické osoby.

Je návrh na zrušení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů nad 40 milionů korun dobrý krok? Kolika firem v Česku se dotkne a jak velké problémy může znamenat pro podnikatelské prostředí? Neohrozí pozici startupů?

Jiří Jakoubek

Jiří Jakoubek

Grant Thornton Czech Republic, předseda představenstva

Souhlasíte s názorem?

-
+15
+

Z hlediska politického to jistě dobrý krok je. Hon na bohaté je u voličů stále oblíbená disciplína. Konstrukce omezení osvobození prahem 40 milionů se jeví jako úprava, která se bude týkat jen menšího počtu osob. Chápu, že tím se vládní úsporný balíček má stát prodatelný pro voliče pětikoalice, kteří si možná vzpomínají na ne zrovna kladná hodnocení velmi podobného pirátského návrhu z roku 2020. Z jiných úhlů pohledu lze tento krok pochopit jen těžko, protože zásadně narušuje právní jistotu akcionářů a společníků, kteří své majetkové poměry zorganizovali podle stávající právní úpravy platné už několik desítek let.

V současném návrhu novely zákona chybí jakékoli přechodné ustanovení, které by zajistilo, že zrušení osvobození se dotkne pouze nově nabytých podílů či alespoň plateb přijatých za prodej podílů uskutečněných až po nabytí účinnosti novely zákona. To tedy důvěře moc neprospěje. Je fakt, že v řadě zemí je obdobná daň zavedena. Její absence v českém daňovém systému tvořila poměrně zajímavou komparativní výhodu, o kterou se nyní připravíme. A konečně, nelze čekat, že se dotyční náhle nechají zdanit de facto 23 procenty. Případný prodej prostě nezrealizují přímo oni. S ohledem na výši limitu a navrhovanou retroaktivní účinnost této změny tedy nelze tento krok hodnotit pozitivně.

Domnívám se, že zveřejnění návrhu zažehne dva procesy. Jednak se spustí lavina překotných převodů podílů, jejímž cílem bude dosud jen v hlavách akcionářů se rodící transakce uskutečnit do konce roku. Lze také očekávat, že následné prodeje v řádech stamilionů už nebudou realizovat fyzické osoby.

Bohužel je nutné si přiznat, že celkový dopad je v podstatě nespočitatelný. Na jedné straně budou nějaké příjmy, ale výdaje ve smyslu nezrealizovaných převodů se v žádné statistice neobjeví. Pro podnikatelské prostředí to znamená úvahy o podobě a struktuře prodejů. Ty už pozorujeme nyní.

Samozřejmě je třeba počítat s dopady této změny i na vlastníky startupů. Je možné, že zakladatelé a jejich společníci mohou být vyšším zdaněním demotivováni. Z naší zkušenosti však plyne, že v případě mnoha startupů se zakladatelé zaměřují primárně na „svůj nápad“ a jeho okamžité byznysové zachycení a zhodnocení. Svůj vlastní finanční prospěch uvažují realizovat až v budoucnu, velmi často pak mimo Českou republiku. Vlastníci startupů a ostatně i všichni vlastníci akcií či podílů začnou s ohledem na navrhované změny jinak plánovat a měnit úvahy o majetkové struktuře.

Kateřina Novotná

Kateřina Novotná

Deloitte, partnerka v oddělení daňového poradenství

Souhlasíte s názorem?

-
+23
+

Vládní změna týkající se omezení osvobození u prodeje podílů a cenných papíru pro fyzické osoby zcela jistě vyvolá určitou reakci na trhu, protože se dotkne všech společností, které jsou vlastněné fyzickými osobami. Aktuálně schválená úprava by se totiž měla vztahovat i na prodeje podílů, které jejich majitelé už aktuálně drží. Ostří návrhu tupí ale skutečnost, že v případě podílů nabytých do konce roku 2023 je možné jako nabývací hodnotu použít tržní cenu stanovenou podle zákona o oceňování (ideálně znalcem), a to ke konci roku 2023. Což by prakticky znamenalo, že se bude zdaňovat pouze hodnota firmy vytvořená od roku 2024 dále.

Dá se tedy očekávat, že pokud bude ustanovení takto schváleno, čeká nás do konce roku velmi čilá aktivita na českém kapitálovém trhu. Jednoduše z toho důvodu, že pokud někdo už zvažoval prodej své firmy, tak je pravděpodobné, že se bude snažit transakci zvládnout ještě před koncem letošního roku. Protože potenciální prodávající a kupující budou potřebovat znát tržní cenu firmy ke konci roku 2023 pro účely uplatnění nabývací hodnoty, znamená to, že nás pravděpodobně v následujících měsících čeká větší zájem o ocenění.

Nemyslím si však, že by tato úprava byla primární motivací pro prodej nebo koupi firmy, spíše to akceleruje ty transakce, o kterých jejich účastníci už uvažovali. Naopak, do budoucna je možné, že to zásadně ovlivní uvažování investorů, do jakého aktiva vloží své peníze. Investice do společností už pro ně tím pádem nebudou tak atraktivní jako doposud. To by mohlo mít negativní vliv především na takzvané andělské investice, které jsou nejčastěji využívány jako zdroj financování startupů.

Adam Páleníček

Adam Páleníček

expert KPMG na fúze a akvizice

Souhlasíte s názorem?

-
+23
+

Za dobrý krok to nepovažuji. Podle mě už firmy odvádějí státu dost. Jeden a ten samý podnikatel je zdaněn hned několikrát – platí zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance, dále platí korporátní daň z příjmu (která se má taky zvedat) a když si chce vyplatit zisk, tak zase platí daň. A teď by měli být nově podnikatelé zdaněni i ve chvíli, kdy prodají svou firmu, aby zhodnotili své častokrát celoživotní úsilí.

Dle prvního strohého návrhu vlády to vypadalo, že se daň potenciálně bude dotýkat většiny firem, protože navržený limit 40 milionů je příliš nízký. Hravě by jej překročily i rodinné firmy, o kterých resort financí tvrdí, že je chce od daně uchránit. Jenže prodej typické české společnosti se obvykle pohybuje v rozmezí několika stovek milionů.

Otázkou ovšem zůstává, jak nakonec bude zdanění vypadat. Objevil se první návrh zákona, který uvádí možnost si proti prodejní ceně započíst hodnotu prodávané společnosti stanovenou znaleckým posudkem k 31. 12. 2023. To by v praxi znamenalo, že v příštím roce by pro ty, kteří mají splněn časový test, osvobození de facto platilo. Nicméně konečné znění zákona může vypadat úplně jinak. A i pokud by bylo schváleno v této verzi, pak jsou uchráněni prodávající v několika příštích letech, ale mladí a začínající podnikatelé ne.

Nejistota ohledně finální podoby zdanění vede řadu majitelů, kteří o prodeji svých firem uvažují, ke snaze vše urychlit, aby prodej stihli ještě před zavedením nové daně.

Martin Kešner

Martin Kešner

spoluzakladatel J&T Ventures

Souhlasíte s názorem?

-
+23
+

Z pohledu venture kapitálu a investic do technologických firem považuji návrh jako omezující krok, který může významně snížit atraktivitu startupů z pohledu andělských investorů. Jedná se o další negativní zprávu pro technologické podnikatele, v době, kdy stát není schopen dlouhodobě nastavit legislativu opčních programů pro klíčové zaměstnance firem (takzvaný ESOP) či víc zprůchodnit startupová víza pro talenty ze zemí mimo EU. Právě aktuální daňová úprava může odradit řadu stávajících či nových Angel investorů, kteří si budou hledat kvůli vyšší daňové zátěži jiná investiční aktiva s vyšším výnosem.

Z naší zkušenosti víme, že investice andělských investorů jsou v počátečních fázích zásadní pro další rozvoj a růst firem. To dokládají i úspěšné české firmy s miliardovými obraty jako Kiwi.com či FTMO, které v raném stádiu podpořili právě Business Angels. Samotné investování do startupů je velmi riziková záležitost, kde investoři očekávají nadprůměrný výnos, a to z prostého důvodu, že řada investic zkrátka zkrachuje a ty nejlepší investice musí zaplatit i ty všechny ztrátové.

Význam dopadu rizikového kapitálu dokládá i starší průzkum IHS Global Insight v USA, který spočítal, že rizikový kapitál představuje přibližně 0,02 % investovaného kapitálu v americké ekonomice a tvoří 11 % všech pracovních míst v USA a podílí se 21 % na HDP USA. Společnosti podporované rizikovým kapitálem hrají i v naší ekonomice stále důležitější roli. Rizikový kapitál je důležitou součástí inovačního ekosystému a významně pomáhá k růstu nejúspěšnějších společností na světě, což stojí za pozornost nejen z pohledu státu.

Martin Mašát

Martin Mašát

investiční stratég finanční skupiny Partners

Souhlasíte s názorem?

-
+22
+

Návrh na zrušení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nad 40 milionů jde naprosto proti zjednodušování celého systému, proti jeho efektivitě a razantně bude snižovat chuť podnikat. Z mého pohledu se jedná o populistický návrh, který má trestat podnikavé lidi, ale výsledkem bude akorát pachuť, nákladná administrativa a takřka nulové vybrané daně navíc.

Jedná se o přidání další výjimky, která způsobí znepřehlednění vlastnických struktur za účelem daňové optimalizace. Kdo by totiž chtěl přijít o čtvrtinu (23 %) hodnoty firmy jenom proto, že chce firmu předat dál? Je to hození klády pod nohy nových a malých firem, nebo – jak se moderněji říká – startupům.

Stačí, abyste měli nápad, kdy vyděláváte relativně nicotné čtyři miliony ročně, a při zhodnocení 10 % se jedná už o firmu v hodnotě 40 milionů. Jakmile vyděláte víc, už byste museli státu odevzdat 23 % z hodnoty prodeje tohoto projektu, a tedy devět milionů korun.

Nevidím jediný důvod, proč by podnikatel/investor po splnění daňového testu, a tedy podstoupení dlouhodobého rizika, kdy obětoval čas a vlastní peníze, měl významnou část výnosu odevzdat státu, který neinvestoval, nenesl riziko a neplatil daně.

Vladimír Pikora

Vladimír Pikora

hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group

Souhlasíte s názorem?

-
+21
+

Jestli se nepletu, tak tato vláda při svém nástupu k moci tvrdila, že bude podporovat kapitálový trh. Podle mě však dělá pravý opak. Začalo to tím, že torpédovala burzu, když ČEZ jako nejlepší akciový titul poslala dolů kvůli extra dani.

Kdo to zhodnotil nejlíp?

Nyní to pokračuje návrhem na zdanění příjmů z prodeje cenných papírů. Tím, že je zde limit 40 milionů, se to netýká drobných střadatelů, ale jen velkých hráčů.

Samostatnou kapitolou jsou startupy. Myslím, že výsledkem bude, že se firmy budou před prodejem dělit a následně budou skupovány jako jednotlivé firmy s hodnotou pod 40 milionů. Místo jedné firmy se tak bude prodávat firem deset. Osobně se vládě divím. Já bych se tímto směrem nevydával.

Tento krok bych čekal od levicové vlády. Myslím, že vláda by se neměla snažit všechny oškubat, aby pak mohla rozdávat dotace. Měla by raději vytvářet protržní prostředí, kde ekonomika roste a s tím logicky roste i inkaso jednotlivých daní. A to bohužel nepozorujeme. Počet OSVČ klesá.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+22
+

Představme si pana Nováka, muže středního věku. Za mladých let, kolem roku 2000, založil IT firmu. Díky tehdejšímu nástupu éry internetu, a hlavně díky svému úsilí, píli, odhodlání a odříkání dostal firmu rychle do zisku. Postupně začal dávat práci desítkám, ba stovkám vysoce kvalifikovaných lidí. Svým způsobem „vychoval“ řadu prvotřídních IT expertů. Po čtvrtstoletí každým rokem poctivě platil daň ze zisku. Zdanění napoprvé. Když si chtěl zdaněný zisk vyplatit, zaplatil státu další daň, příslušnou srážkovou. Zdanění napodruhé. Teď, když chce firmu prodat, zjišťuje, že jej „pravicová“ či „středopravicová“ vláda zamýšlí zdanit napotřetí. Firmu totiž budoval tak úspěšně, že její hodnota citelně předčí směšně nízkou částku 40 milionů korun.

Pan Novák volil „pravici“ i proto, že jej vylekal tři roky starý nápad Pirátů na to samé. Tedy na zdanění už dvakrát zdaněného. V deziluzi zjišťuje, že nynější vláda chce trestat za úspěch a za vytváření pracovních míst ještě třetím zdaněním. Asi aby peníze takto získané mohla v zájmu znovuzvolení rozdat různým „netáhlům“, neustále se rozšiřujícím řadám státních zaměstnanců, nebo je hodit do černé díry předražených zakázek na to či ono. To není pravice, jak si ji představoval. To je vlastně socialismus. Nemá už zase tak daleko k tomu, co jako dítě zažil před rokem 1989. Pan Novák se teď bude snažit svoji firmu překotně prodat, aby se třetí dani z téhož vyhnul. S překotností může udělat chyby, připouští. Co i proto radí svému synovi, podobně nadanému na IT jako on sám, který chce založit firmu v oblasti onlajnu? „Vypadni s ní z týhle země, založ si ten startup někde jinde, neudělej v tomhle stejnou chybu jako já.“

A takhle, prosím, Česko přichází o ty nejlepší mozky a nejaktivnější lidi, které tak rádi lákají třeba v USA. Nůžky v produktivitě a inovativnosti mezi USA a EU, včetně Česka, se tedy budou dále rozevírat. I kvůli zdánlivým maličkostem, jako je právě zrušení daňového osvobození při prodeji firmy s cenovkou nad 40 milionů. Hořkou tečkou je už jen to, že se tak má dít za vlády, jejíž premiér i ministr financí se hlásí k pravici.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
21
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketabyznysfirmyočima expertůpodnikánístart-upstartupy
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo