Vilnius/Praha - Pokud existuje jeden národ, který vstoupí do dějin tím, že změnil geopolitickou a bezpečnostní realitu v Evropě k lepšímu, budou to Ukrajinci, prohlásila dnes předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu. V litevské metropoli spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem podpořila Ukrajinu ve válce, kterou proti Kyjevu rozpoutalo Rusko, i ukrajinský vstup do Severoatlantické aliance. Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 musí být zrušen, vyzvala šéfka sněmovny v projevu, jehož písemnou formu má ČTK k dispozici.
Pekarová Adamová vyjádřila naději, že po Finsku rozšíří řady NATO také Švédsko, jehož vstup zatím neschválilo Turecko ani Maďarsko. Dveře by podle ní ale měly zůstat otevřené i ostatním. Konkrétně hovořila o Ukrajině.
"Pokud necháme Ukrajinu stát za dveřmi aliance, vytvoříme šedou zónu, prostor, na který bude Rusko brzy chtít znovu zaútočit," řekla Pekarová Adamová. Ukrajina by podle ní měla získat jasnou perspektivu svého členství v bloku. Odmítla zároveň, že by to znamenalo eskalaci vůči Rusku.
"Přiznejme si, že formální politické vztahy mezi NATO a Ruskem již neexistují," prohlásila Pekarová Adamová, podle níž musí být zrušen Zakládající akt NATO-Rusko, jenž upravuje vzájemné vztahy a bezpečnost mezi aliancí a Ruskou federací. "Musíme se zdržet návratu k běžným vztahům, protože ruská hrozba v blízké budoucnosti stěží úplně zmizí," dodala.
Vůči Rusku se vymezil i Vystrčil, podle něhož Moskva neohrožuje jen Ukrajinu, ale i další země jako Moldavsko, Gruzii či Bosnu a Hercegovinu. "Ukrajina se brání i za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat," uvedl předseda Senátu podle tiskové zprávy.
Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni 24. února; od té doby se invazní síly, které narazily na houževnatý ukrajinský odpor, stáhly z řady regionů a v posledních měsících se hovoří o chystané ukrajinské protiofenzívě s cílem dobýt zpět Ruskem okupované oblasti na jihu a východě země. Západ podporuje Kyjev mimo jiné dodávkami zbraní.
O možnosti přistoupení Ukrajiny k NATO se bude jednat na červencovém aliančním summitu právě ve Vilniusu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že s členstvím Ukrajiny členské státy souhlasí a Kyjev podporují v obraně proti ruské agresi. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale zároveň zdůraznila, že do NATO nemůže vstoupit země, která je ve válce. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa by se na summitu nemělo diskutovat ani o časovém plánu vstup Ukrajiny do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na tiskové konferenci v Kyjevě po setkání se svým estonským protějškem Alarem Karisem uvedl, že Ukrajina chápe, že se nestane členem NATO, dokud válka s Ruskem neskončí. Členství v alianci je ale podle něj pro Kyjev tou nejlepší bezpečnostní zárukou.
