Madrid - Již v roce 2009 určila skupina vědců devět milníků, které by lidé neměli překročit, pokud chtějí, aby Země zůstala pro lidstvo obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, ozónová vrstva či změna klimatu. Nová zpráva tvrdí, že sedm z těchto mezníků již bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno, napsal list El País. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.
"Jsme velkou součástí problému a musíme být velkou součástí řešení," uvedla spoluautorka studie Noelia Zafraová. Někteří lidé však podle ní ke klimatické krizi přispívají více, zatímco jiní čelí jejím důsledkům.
To je například případ emisí. Jejich nárůst se datuje od počátku průmyslové revoluce a jsou za něj zodpovědní její hlavní protagonisté - Evropa a Severní Amerika. Dokonce i nyní, kdy začínají velký podíl odpovědnosti přebírat rozvíjející se země, jako je Čína, pochází polovina emisí skleníkových plynů od deseti procent nejbohatší světové populace.
Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila přijatelný nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně. Pokud tuto hranici lidstvo překročí, rizika jsou velmi vysoká. Vědci odhadují, že teplota již vzrostla v průměru o 1,2 stupně.
Dalším z mezníků je ten, který se týká části planety, jež si ještě zachovává svůj původní stav. Vědci tvrdí, že 50 až 60 procent povrchu Země by mělo zůstat bez chovu dobytka, bez zemědělství, bez těžby nebo jakýchkoli jiných lidských zásahů. "V současné době se pohybujeme na 45 až 50 procentech. Tedy těsně pod touto hranicí," poznamenal spoluautor zprávy David Obura.
Podle studie již nyní dochází na třetině planety k nadměrnému čerpání povrchových vodních zdrojů. Pokud jde o znečištění ovzduší způsobené emisemi například ze spalovacích motorů či průmyslu limit ještě není v celosvětovém měřítku překročen. V různých oblastech planety, například v jihovýchodní Asii, však překonán již byl.
Zpráva přiznává, že opomíjí problémy, jako je okyselování oceánů, hromadění plastů a mikroplastů, dlouhodobě působící chemické látky nebo antibiotika. Autoři tvrdí, že se jedná o hrozby, které dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
"Sedm z devíti ukazatelů, které jsme hodnotili, se nachází mimo spravedlivý a bezpečný prostor. Vidíme také, že existuje okno (příležitosti), což znamená, že transformace, která obnoví zmíněný bezpečný prostor, je stále možná. Vyžaduje to však velmi, velmi rychlou akci. A nebude stačit pouhá dekarbonizace globálního energetického systému," uvedla Zafraová.
