Nesnesitelnému vedru budou na konci století čelit dvě miliardy lidí, varuje studie

V některých oblastech světa začíná být takové horko, že tam přestanou být vhodné podmínky pro lidský život. V nové studii zveřejněné na konci května v časopise Nature Sustainability vědci popsali, že do začátku příštího století budou extrémním horkem ohroženy přibližně dvě miliardy lidí.

Míst, odkud změna klimatu vytlačí člověka, bude podle mezinárodního výzkumu v blízké budoucnosti přibývat. Autoři studie se zabývali regiony, které jsou v současnosti obyvatelné, ale hrozí jim, že se to změní. 

Většina lidstva žije v takzvané klimatické nice, tedy v místech, kde je stabilní počasí a teploty se nemění příliš často na extrémní. Tato studie pracovala s oblastí, kde je průměrná teplota 13 stupňů Celsia; právě tam je totiž z historického hlediska pravděpodobnější stabilní hospodářský růst, udržitelné zemědělství a výnosný chov hospodářských zvířat. A všechny tyto faktory společně jsou pak zodpovědné za stabilní společenství.

Jakmile ale teplota stoupne příliš vysoko, stabilita se sníží. Podle studie se v současné době už asi devět procent světa, asi 600 milionů lidí, dostalo mimo tuto niku – právě v důsledku změny klimatu.

Pokud se nic nezmění a lidstvo bude pokračovat dál ve svém současném životním stylu, dojde podle modelů v příštích 80 letech k oteplení o 2,7 °C. Studie v Nature Sustainability tvrdí, že 22 procent lidí (tedy asi dvě miliardy osob) se pak bude nacházet v oblastech, kde panuje nebezpečné horko. Udržení oteplení na 1,5 stupních Celsia by přitom výrazně snížilo počet obyvatel vystavených těmto alarmujícím teplotám.

„Náklady na globální oteplování se často vyjadřují ve finanční rovině, ale naše studie poukazuje na lidské náklady spojené s neřešením klimatické nouze,“ uvedl Tim Lenton, ředitel Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a spoluautor studie. „Každé oteplení o 0,1 °C nad současnou úroveň způsobí, že bude nebezpečnému horku vystaveno o 140 milionů lidí více,“ dodal.

Výzkum zdůrazňuje, že každá desetina stupně Celsia, o kterou se podaří změnu klimatu snížit, má smysl – a pomůže desítkám milionů lidí.

Poražení

Země, které budou nejvíce postiženy nárůstem teplot, se budou nacházet v tropických oblastech, kde dnes žije asi čtyřicet procent světové populace. Největší problémy zasáhnou státy s už dnes vysokým počtem obyvatel a již nyní horkým podnebím: typickým příkladem jsou Indie a Nigérie. 

Pokud tam průměrné denní teploty dosáhnou 29 stupňů Celsia, způsobí to celou řadu problémů v oblasti veřejného zdraví. Mohou se rychleji šířit infekční nemoci, ohrozí to zdraví rodiček a v nejvíc postižených regionech se výrazně sníží výnosy hospodářských plodin.

Při růstu teploty o více než 2,7 °C bude téměř celé území některých zemí včetně Burkiny Faso a Mali pro člověka nebezpečně horké. Největší plochu vystavenou nebezpečnému horku bude mít Brazílie. Přitom při navýšení teploty „pouze“ o 1,5 °C nebude nebezpečné vedro téměř nikde v Brazílii.

Plocha území, která budou postižena nesnesitelnými vedry, se bude rychle zvětšovat také v Austrálii.

Autoři proto zdůraznili, že světoví lídři by měli usilovat o výrazné snížení emisí skleníkových plynů, aby se zabránilo hrozícímu oteplení o 2,7 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úsvit atomového věku předpověděl otec science fiction

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.
před 3 hhodinami

Divte se jako malé děti, doporučují vědci. Odbourává to stres i depresi

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.
před 21 hhodinami

Nebezpečné látky z lesních požárů pronikaly dle studie do domů miliardy lidí

Toxické látky z lesních požárů pronikly za posledních dvacet let do domů více než miliardy lidí, tvrdí studie publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances. Tyto miniaturní částice, které dokáží překonat tisícikilometrové vzdálenosti, jsou nebezpečnější než znečištěné ovzduší ve městě, protože obsahují větší koncentraci potenciálně rizikových chemikálií.
před 23 hhodinami

AI může mít svobodnou vůli, míní finský vědec

Podle nové studie finského filozofa Franka Martely by některé modely současných umělých inteligencí (AI) mohly mít svobodnou vůli. A to by podle něj mohlo mít závažné dopady na spoustu dalších oblastí lidského života.
19. 5. 2025

Čeští vědci objevili zatím nepopsaný fyzikální jev

Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR zjistil, že během přechodu kapaliny z nekovového do kovového stavu vzniká nový fyzikální jev, který věda zatím nezná. Teď se vědci snaží dokázat správnost svých výpočtů pomocí experimentu.
19. 5. 2025

Brněnští vědci popsali, jak koronavirus proniká do mozku

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.
19. 5. 2025

Říp je podle vědců pozůstatkem lávového jezera vzniklého při erupci vulkánu

Jedna z nejznámějších českých hor, Říp, je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony let při erupci vulkánu. Na základě podrobného průzkumu vnitřní stavby hory k tomu dospěl výzkumný tým vedený Filipem Tomkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd. Horu zkoumal pomocí geofyzikálních měření, analýzy magnetických vlastností hornin a terénního mapování.
18. 5. 2025

Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.
17. 5. 2025
Načítání...