Uplynulo více než 15 let od chvíle, kdy se více než stovka zemí z celého světa, včetně České republiky, na konferenci v irském Dublinu dohodla na přijetí Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Důvod, proč se v centru pozornosti ocitl tento typ zbraní, který do okolí rozptyluje velké množství menších náloží, spočívá v ničivých dopadech jejich užití na civilisty, vysvětluje profesorka Veronika Bílková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že navzdory rychlému sjednání a přijetí dohody zůstávají stranou hlavní vojenské mocnosti, což představuje hlavní důvod, proč je kazetová munice nadále používána v ozbrojených konfliktech, včetně toho na Ukrajině, kde ji masivně využívá ruská armáda.
Co bylo hlavním hnacím motorem snah zakázat použití kazetové munice? Šlo o obecnou snahu chránit civilisty před dlouhotrvajícím nebezpečím pramenícím z boje vedeného těmito prostředky, nebo vidíte nějaký konkrétní moment a zkušenost, které lze označit za klíčový impulz k cestě, na jejímž konci stálo přijetí úmluvy 28. května 2008?
Přijetí Úmluvy bylo výsledkem takzvaného procesu z Osla, který zahájila konference v norském hlavním městě konaná v únoru 2007. Na této konferenci se téměř padesát států, včetně České republiky, vyjádřilo pro nutnost přijmout závazný instrument, který by zakázal používání, vývoj, výrobu, skladování, držení a přesuny kazetové munice. Takovým instrumentem se o téměř dva roky později, v prosince 2008, stala Úmluva o kazetové munici. Důvod, proč se státy zaměřily právě na tento typ zbraní, spočívá v dopadech jejich použití na civilní obyvatelstvo – ať už v důsledku nerozlišujících účinků těchto zbraní, nebo v důsledku poměrně velkého množství nevybuchlých kusů, jež zůstávají v oblastech konfliktů.
Jak obtížné bylo úmluvu uzavřít? Ovlivnila počet signatářských zemí skutečnost, že proti ní vystupovaly největší vojenské mocnosti světa, v čele se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Izraelem či Indií?
Jak jsem již uvedla, úmluva byla sjednána poměrně rychle, za necelé dva roky. To ukazuje, že mezi státy, jež přijetí instrumentu podporovaly, existovala poměrně široká shoda na tom, co má být předmětem úpravy. To, že se na vzniku a fungování Úmluvy nepodílejí vojenské velmoci, bohužel není v oblasti mezinárodního humanitárního práva, respektive mezinárodního práva obecněji nic neobvyklého. Postačí si srovnat výčet států, jež zůstávají stranou Úmluvy, s výčtem smluvních stran třeba Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. I tam zůstávají Spojené státy, Rusko, Čína, Indie či Izrael stranou. Mezinárodní právo se primárně opírá o souhlas států, je tedy velmi obtížné – a u stálých členů Rady bezpečnosti OSN či jejich blízkých spojenců prakticky nemožné – přimět státy akceptovat závazky, jež se na sebe z různých důvodů vzít nechtějí.
Úmluva, která byla přijata na konferenci v Dublinu za podpory 107 zemí, zavazuje nejen k nepoužívání kazetové munice, ale také k likvidaci jejích zásob. Některé státy, které se k úmluvě připojily, disponovaly značnými arzenály těchto zbraní. Dá se říci, do jaké míry byl závazek jejich zničení splněn?
Článek 3 Úmluvy skutečně předpokládá, že v průběhu osmi let od chvíle, kdy se určitý stát stane smluvní stranou Úmluvy, zajistí tento stát zničení veškeré kazetové munice, kterou má k dispozici. Lhůtu lze prodloužit o další čtyři a v opravdu výjimečných případech o osm let. Státy si mohou ponechat omezené množství kazetové munice pro účely vývoje a výcviku. Podle údajů z loňského roku deklarovalo vlastnictví kazetové munice 42 ze 111 smluvních států. Sedmatřicet z nich již munici zničilo, další – patří mezi ně mj. Bulharsko a Slovensko – na tom pracují. Jedenáct států deklarovalo, že využije možnosti určité množství kazetové munice si ponechat. Jde například o Německo, Francii či Nizozemí.
Lze se jednoznačně určit v jakém konfliktu či konfliktech a jakou zemí, případně zeměmi byla kazetová munice nasazena v největším množství?
Koalice Cluster Munition Coalition (CMC, pozn. redaktora), která sdružuje nevládní organizace zaměřující se na humanitární dopady použití kazetové munice, uvádí, že tato munice byla nasazena dvaceti státy v rámci pětatřiceti konfliktů. První nasazení se datuje již do období druhé světové války, poslední je pak spojeno se současným konfliktem na Ukrajině. Podle dat CMC patři k nejaktivnějším uživatelům kazetové munice Spojené státy, Izrael a Ruská federace, vedle nich kazetovou munici použily například Thajsko, Libye či Sýrie. Masivně byla kazetová munice nasazena například během války v Iráku v roce 2003-2006, konkrétně ze strany Spojených států a Velké Británie, a nyní během konfliktu na Ukrajině.
Jeden z argumentů zastánců kazetové munice zní, že v případě jejího zákazu by k eliminaci některých cílů bylo nezbytné nasadit mnohem silnější jednotnou nálož, což zvyšuje riziko pro civilisty v okolí. Jak na taková tvrzení nahlížíte z pohledu expertky na mezinárodní humanitární právo?
Státy přistoupily k zákazu kazetové munice právě proto, že se ukázalo, jak velké riziko pro civilisty nasazení této munice představuje. Z pohledu mezinárodního humanitárního práva je tedy věc jasná, kazetovou munici lze zřídka užít tak, aby byly dodrženy zásady rozlišování mezi civilisty a kombatanty a přiměřenosti civilních ztrát, takzvané dovolené vedlejší škody, na nichž mezinárodní humanitární právo stojí. Bojující strany proto musejí využít jiné prostředky vedení války, které jim ostatně nabízí i Úmluva v článku 1(2), kde vymezuje, co se kazetovou municí nerozumí, to jest které zbraně kazetové munici svou povahou či účinky v určitém ohledu podobné nejsou Úmluvou zakázány.
Používání kazetové munice je často zmiňováno i v souvislosti s aktuálně probíhající válkou na Ukrajině. Obě válčící strany nejsou signatáři úmluvy o jejím zákazu. Nakolik je nasazení tohoto typu zbraní v konfliktu frekventované? Existují odhady, kolik životů si kazetová munice na Ukrajině vyžádala, především pokud jde o civilisty?
V konfliktu na Ukrajině byla kazetová munice bojujícími stranami využita již v letech 2014 až 2015, k opravdu masivnímu nasazení ale dochází až od února 2022. Přesný počet obětí není znám, odhaduje se ale, že v letech 2014 až 2015 se jednalo o několik desítek obětí, zatímco od února 2022 jde řádově o stovky obětí, velkou měrou z řad civilistů. K nejznámějším incidentům patří zásah vlakového nádraží v městě Kramatorsk ruskou balistickou raketou Točka-U vybavenou kazetovou muniční hlavicí, k němuž došlo dne 8. dubna 2022 a který si vyžádal před padesát civilních obětí.
Domníváte se, že by právě válka na Ukrajině mohla vytvořit tlak na země, které úmluvu o zákazu použití kazetové munice nepodepsaly, aby se dodatečně připojily?
Obávám, že efekt by mohl být spíše opačný. Kromě Japonska není mezi smluvními stranami Úmluvy v této chvíli žádný ze států sousedících s Ruskou federací. Masivní nasazení kazetové munice Ruskem během konfliktu na Ukrajině – a v minulosti třeba během konfliktu v Čečensku či v Gruzii – tyto státy zrovna nemotivuje k tomu, aby se samy kazetové munice zřekly.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
rozhovor , zbraně , Veronika Bílková
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 30 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 56 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 5 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 6 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 7 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 7 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 8 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května.
Zdroj: Jan Hrabě