Praha - Konspirační weby by podle nové metodiky ministerstva pro místní rozvoj neměly dosáhnout na veřejné peníze. Metodika pro zadávání on-line reklamy má pomoct k tomu, aby se reklamy veřejných institucí nezobrazovaly na dezinformačních a konspiračních webech. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
"Různé hoaxy a fake news neslouží jen propagandě diktátorských států. Přitahují velkou pozornost a s tím spojenou reklamu, pro dezinformační weby jsou proto velmi dobrým zdrojem příjmů. Metodika přispěje k tomu, aby mezi nimi nebyly peníze daňových poplatníků," uvedl Bartoš. Dodal, že je on-line prostředí pro zadavatele reklamy klíčové, zároveň tam však mají nejmenší míru kontroly toho, kde se jejich nakoupená reklama zobrazí.
Metodické doporučení by podle ministerstva mělo zajistit, že se inzerce veřejných institucí zobrazí pouze v médiích, která dostatečně splňují etické nebo žurnalistické standardy. V textu samotného metodického doporučení pak ministerstvo zmiňuje několik způsobů, jak vyhodnotit důvěryhodnost webu.
Podle materiálů ministerstva si zadavatelé reklamy mohou ve formě obchodní podmínky při zadávání veřejné zakázky stanovit konkrétní pravidla, kde se jejich reklama zobrazí. Doporučují k tomu použít projekty monitorující oblast dezinformační scény, hodnotící kvalitu novinářské práce a projekty poskytující přehled návštěvnosti a konzumace médií. Konkrétně materiály ministerstva zmiňují například projekt MediaRating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, výstupy spolku Nelež a projekty na měření návštěvnosti NetMonitor, MediaProjekt či RadioProjekt.
Zamezit umisťování inzerce veřejných institucí na konspiračních webech je podle ministerstva také důležité kvůli zachování reputace. "Zadavateli by mělo záležet na tom, v jakém prostoru a kontextu se jeho obchodní značka či název nebo jeho produkt prostřednictvím reklamního sdělení zveřejňují," stojí v doporučení.
Podle spoluzakladatele spolku Nelež Romana Číhalíka je důležité potlačovat možnost vydělávat peníze na šíření strachu. "Vždyť největší české dezinformační weby si vydělají nižší jednotky statisíců za měsíc právě na reklamě, velmi často díky nevědomosti inzerentů. Ti tak podstupují nejen finanční, ale i reputační rizika,” uvedl spoluzakladatel spolku Nelež Roman Číhalík. Zmínil, že mezi státními společnostmi, jejichž reklama se někdy zobrazovala na konspiračních webech, byly například České dráhy, Česká pošta nebo Český rozhlas (ČRo).
"Jsme si vědomi rizik, která přináší inzerce na internetu v podobě možného zobrazení reklamy na takzvaných dezinformačních webech. Už před časem jsme přijali opatření s cílem tomu předcházet a průběžně si aktualizujeme seznam webů s tímto toxickým obsahem. Můžeme tedy garantovat, že se inzerce Českých drah s naším vědomím na dezinformačních webech neobjevuje," reagoval mluvčí dopravce Petr Šťáhlavský.
"Netušíme, jaké období ve své citaci pan Číhalík komentuje a jaké zdroje do něj zahrnuje. Můžeme ale s jistotou říci, že Český rozhlas za současného vedení nebyl nikdy zadavatelem reklamy na webech, které by mohly být označeny za dezinformační a nikdy s nimi neuzavřel žádnou smlouvu o své propagaci," uvedl pro ČTK mluvčí ČRo Jiří Hošna.
Rozhlas podle něj naopak spustil projekt Ověřovna, který vyvrací dezinformace ve veřejném prostoru, a pracuje v současné době také na rozsáhlém výzkumu Mapa dezinformací, jež se mimo jiné zabývá postoji české společnosti k nejrůznějším dezinformačním narativům.
V roce 2022 podle Bezpečnostního centra Evropské hodnoty čítala česká dezinformační scéna 39 aktivních a relevantních dezinformačních webů, tedy o sedm méně než v roce 2021. Sledované weby dohromady vydaly za rok 126.826 článků, oproti roku 2021 je to pokles o zhruba 70.000. Pokles podle autorů způsobil ústup koronavirové pandemie a dočasná blokace dezinformačních webů po začátku invaze Ruska na Ukrajinu.
