Po historickém titulu basketbalistů Opavy si Martin Gniadek může rozšířit svoji pracovní vizitku. Už není jen expert na světelnou a tepelnou energii. Ukázal, že umí dodat i mistrovskou energii. Ve dvaatřiceti letech se coby obchodně technický zástupce pro fotovoltaiku a tepelná čerpadla vrátil na basketbalové palubovky a dva dny po 33. narozeninách s Opavou oslavil senzační titul. „Oslavy stále průběžně jedeme tak nějak po vlastní ose a dnes ještě máme na náměstí akci s fanoušky. Neříkám, že poslední...“ usmívá se Gniadek.
Bezbřehá euforie se dá pochopit. Opavané získali titul po dvaceti letech. Navíc v sezoně, která byla hodně kostrbatá a kdy se s nimi vůbec nepočítalo. Vždyť po nadstavbové části byli až sedmí. Právě návrat Martina Gniadka na hřiště byl jedním z klíčových obratů.
Po loňském finále s Nymburkem se 203 centimetrů vysoký pivot, který začínal v ostravském klubu Snakes, nečekaně rozhodl ukončit kariéru. Po čtrnácti letech. Trenéra Petra Czudka to překvapilo, Gniadek se totiž definitivně rozhodl těsně před startem ligy.
Máte zájem o solární panely?
„Dostal jsem nabídku dělat obchodního zástupce přes fotovoltaiku a tepelná čerpadla,“ líčí Martin Gniadek pro iSport.cz. „V té době to byl boom a pořád ještě je. Mám vystudovanou vysokou školu, sice s ekonomickým zaměřením, ale mám inženýrské vzdělání, což mi pomohlo. Nedělá mi problém se naučit hodně nových věcí za krátkou dobu a prezentovat je tak, aby to lidi pochopili.“
Z pozice obchodně technického zástupce Gniadek objížděl zájemce o solární panely a tepelná čerpadla. „Musím vyhodnotit, jestli je na ně objekt připravený, zda a kam se dá fotovoltaika umístit. To je moje práce. Domluvíme si schůzku v domě, projdeme si to všechno spolu, vystavím cenovou nabídku a vše pak zkonzultujeme, jestli zájemce panely chce, nebo ne.“
Že při své výšce nepotřebuje k obhlídce střech žebřík? Nad tím se Gniadek jen usmál. „Naštěstí se to už všechno dělá dronem.“ V nové práci se chytil, basketbal vypustil z hlavy. Čtyři měsíce neměl míč v ruce. Během zimní dovolené na Bali však přišel zlom.
„Teprve na dovolené jsem měl možnost pořádně sledovat basket,“ popisuje. „A kluci tehdy zrovna prohráli s NH Ostrava! Doma. To pro mě bylo dost hořké, protože když jsem z enháčka v roce 2013 odcházel do Opavy, vždycky jsem ho pak chtěl porazit. Aby nebyly nějaké pochyby, že jsem udělal dobrý krok. A teď měli kluci s enháčkem bilanci 0:2 a byli v křeči. Projížděl jsem si sociální sítě a ty komentáře lidí... Na rovinu, většina z nich jsou fanoušci úspěchu. Ti samí pak po titulu píšou, jak je to je všechno super a jak klukům věřili.“
Gniadek připouští, že k návratu na hřiště ho přiměly i výčitky svědomí. „Mrzelo mě to vůči klukům, protože i já jsem je do téhle pozice dostal. S tím, že končím, jsem přišel prvního srpna. Klub neměl šanci na to nějak zareagovat, takže jsem na jejich trápení viděl i část své viny. To byl jeden z důvodů, kdy jsem si řekl – ty jo, ještě to zkusím!“
Po návratu z dovolené se Gniadek hned spojil s trenérem Petrem Czudkem. Ten byl okamžitě pro. „Martin mi zavolal a přišel s návrhem, že nám chce pomoci, že si to v práci zařídí,“ popisoval Petr Czudek. „Neváhali jsme ani minutu.“
Gniadek se do tréninku vrátil na přelomu kalendářního roku. V základní části stihnul jeden zápas. Hrál se 4. února a shodou okolností to bylo proti Děčínu (97:80). Ze čtyř trojkových pokusů se trefil třikrát, nasázel 11 bodů.
„Herně basket jen tak nezapomenete,“ usmívá se Gniadek. „Navíc mě po čtyřech měsících bez basketu kluci a brácha přemluvili, ať s nimi hraju oblastní přebor. To mě bavilo, byla tam parta kluků, co jsme spolu s basketem začínali. Náročnější spíš bylo připravit tělo. Tak, aby zvládalo extrémní zátěž profi sportu. To chvíli trvalo. Ale upřímně jsem čekal, že to bude horší.“
Připomíná, že pauza zase tak dlouhá nebyla. A říká, že kdyby se vracel po těžkém zranění, bylo by to náročnější. „Já zraněný nikdy nebyl, i když tak možná vypadám, takže pro mě byl návrat jednodušší. Chtělo to dva tři týdny, pak už to zase šlapalo v zajetých kolejích.“
V nadstavbové části odehrál Martin Gniadek 14 zápasů (8 bodů a 4,1 doskoků na zápas), v play off včetně předkola dalších 20 zápasů (7,25 bodu a 4,5 doskoků na zápas). Znovu patřil ke klíčovým borcům v senzační jízdě Opavy za titulem. K tomu zvládal i civilní zaměstnání.
„V práci jsem pokračoval, nebylo jednoduché to vše skloubit,“ přitakává. „A rodinu k tomu. Máme dvě malé děti, manželka taky pracuje. Celkem to bylo, nebo vlastně pořád je, docela náročné to všechno skloubit tak, aby byli všichni spokojení.“
Grepl? Nemám slušný výraz
V předkole za sebou Opavané nechali Slavii Praha (2:1), ve čtvrtfinále Brno (4:2), v semifinále dvacet let neporažený Nymburk (4:3) a ve finále Děčín (3:1). Ve finálové sérii se právě na adresu důrazného podkošového bijce Martina Gniadka snesla kritika děčínského trenéra Tomáše Grepla. Podle něj jim zranil dva klíčové hráče – Waltona (kotník) a Pomikálka (koleno).
„Tomáš Grepl je v mých očích...nemám slušný výraz,“ reaguje Gniadek. „Když se podíváte na video, tak to tam vidíte. Walton byl absolutně nezaviněný střet, šlápli jsme si na nohu. S Tomášem Pomikálkem se znám strašně dlouho. Hned na hřišti jsem mu říkal, že mě do něj strčil jeho spoluhráč Nichols. Kdyby to byl někdo od nás, pochopím, že bude mít Grepl kecy. Vypadalo to, že jsem nějaký Demolition Man a můj úkol byl zranit dva nejlepší hráče Děčína. Jenže to tak nebylo a důrazně se proti tomu ohrazuju.“
Oslavy si tím Martin Gniadek kazit nenechá. Premiérového titulu si váží o to víc, že Opava v přímé bitvě skolila i osmnáctinásobné šampiony z Nymburka. „Celou dobu, co hraju basket, byl titul nedosažitelná meta,“ říká pivot. „Vždy se hrálo jen o druhé místo. To už pak slýcháte i ze svého okolí, proč to vlastně děláte, když nemůžete dosáhnout na nejvyšší cíl?“
Sám vnímal, že Nymburk letos neměl tak našlapaný tým. „Měnil se v průběhu sezony, což bylo nakonec pro diváky daleko zajímavější. Bavilo je to. Když se třítisícová hala v Opavě vyprodá za čtyři minuty!? To je obrovský zájem, dělalo nám to radost. Atmosféra byla znovu úžasná a jsem rád, že jsem u toho mohl být. Už jsem říkal, že jsem si tady něco zapomněl. Tak jsem si to vyzvedl. Možná by se mi i líbilo skončit na vrcholu. Ale uvidíme, jestli by mi basket zase nechyběl.“
