Převážil odpor k Dvořákovi a obava ze zablokované volby. Příštím šéfem ČT bude „muž z Brna“

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Pokud jsem opakovaně psal, že je Rada ČT už nějaký čas rozdělená na tři skupiny, při volbě nového generálního ředitele ČT se to potvrdilo. A ti, kteří podporovali Petra Dvořáka, zůstali osamoceni. Také proto byl ve třetím kole jedenácti hlasy zvolen dosavadní ředitel brněnského studia ČT Jan Souček.

Když jsem si v posledních dnech před volbou generálního ředitele detailně mapoval situaci v Radě ČT, vyšlo mi z toho, že má Petr Dvořák jistých pět nebo šest hlasů – přesně tolik jich také dostal v prvním a druhém kole volby. Nejdřív pět, následně šest. Což mu zajistilo postup do dalšího kola. Otázkou ovšem bylo, zda se mu podaří na svou stranu přetáhnout někoho dalšího, anebo zda spíše převáží nechuť radních dát mu už třetí mandát ve vedení ČT v řadě, případně jejich obava ze zablokované volby a nezvolení nového šéfa ČT.

Kontext a důsledky případného nezvolení generálního ředitele jsem popsal tady. Druhým klíčovým momentem, a pro mne největším překvapením, byla slabá podpora Martina Konráda – v prvním kole dostal jen jeden hlas – de facto pohořel. V ten moment začala dynamika volby hovořit ve prospěch Jana Součka, který bral v prvním kole osm hlasů, a tudíž mu ke zvolení stačilo přetáhnout dva váhavé radní. Což se nakonec také stalo – ve druhém kole dostal devět hlasů, v tom třetím slušných jedenáct.

A tady je dobré připomenout rozložení sil v Radě ČT. Okolo místopředsedy Pavla Matochy se vytvořila relativně silná skupina radních, o nichž lze říct, že by Dvořákovi svůj hlas nedali za žádné situace. Jejich pozici ve středu naprosto bez skrupulí demaskoval Petr Šafařík, který pravil, že Dvořák nyní nejen že neměl na post generálního ředitele kandidovat, ale že jím už dávno neměl ani být. „Kandidovat potřetí neodpovídá roku 2023,“ řekl s tím, že se to děje leda tak v diktátorských režimech.

sinfin.digital