Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi.
Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.
„V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová.
Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ upozornil.
Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Poláci jsou extrémní případ například oproti Němcům. Ti se podle Rasmussena bojí zajít příliš daleko kvůli obavám z provokace Ruska.
„Je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO,“ přiblížil Rasmussen. Měly by zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinské armády, zvýšenou výrobu munice, součinnost NATO v těchto otázkách a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku. „Po pomalém začátku se tyto myšlenky prosazují, a to i ve Francii,“ doplnil.
Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, které bývalý generální tajemník avizoval, by působilo jako seriózní narušení Ruskem vytyčených červených linií. Stanice BBC připomněla, že prvotní záminkou k ruské invazi proti Ukrajině byla takzvaná „denacifikace a demilitarizace“ ukrajinského území. Nikoliv její obsazení silou.
Putin sliboval, že ochrání lidi, kteří po osm let trpěli „ukrajinskou šikanou a genocidou“. „Je to ruské propagandistické tvrzení, které nemá oporu v realitě,“ píše BBC. Hovořil také právě o zabránění NATO v uchycení na Ukrajině. Jako další cíl uvedl zajištění neutrálního statusu této zemi.
Putin ale nikdy neřekl nahlas, že na programu bylo svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepřítel mě označil za cíl číslo jedna, moje rodina je cílem číslo dvě,“ popsal Zelenskyj poté, co se ruské jednotky dle jeho poradce pokusily dvakrát vtrhnout do prezidentského sídla.
Putin několikrát pohrozil Západu, že v případě pokusu o angažování proti „speciální vojenské operaci“ zažije následky, které nepamatuje. Od loňského roku opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní nejen proti cílům na Ukrajině, ale zejména na Západě.
V posledních týdnech navíc Kreml podepsal dohodu s Minskem o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Diktátor Alexandr Lukašenko následně nabídnul zbraně hromadného ničení všem národům „ochotným připojit se k Unii Ruska a Běloruska“, o čemž informovala stanice CNN.
Související
Rasmussen: Putin nepoleví a Scholz není vůdce, je váhavý a pomalý. Nechápu, proč nedáte Ukrajině rakety
Ukrajina by měla vstoupit do NATO bez Ruskem okupovaných území, říká Anders Fogh Rasmussen
Anders Fogh Rasmussen , Ukrajina , Polsko , armáda Polsko , NATO , Jens Stoltenberg , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 7 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 1 hodinou
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 2 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 3 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
Slovenská policie po středečním atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD) eviduje a vyšetřuje asi 40 případů šíření nenávisti na sociálních sítích. V pěti případech již zasahovala. Ve vysílání televize TA3 to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD).
Zdroj: Jan Hrabě