Rozmisťování jaderných zbraní v Bělorusku začne v červenci, oznámil Putin

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

„Pokud jde o nejcitlivější otázky, na kterých jsme se domlouvali, vše jde podle plánu. Jak víte, 7. či 8. července skončí příprava příslušných zařízení a hned poté zahájíme kroky související s rozmístěním příslušných druhů zbraní na vašem území. Vše tedy postupuje podle plánu, vše je stabilní,“ řekl Putin, kterého citovala ruská státní agentura TASS. „Celkově je situace stabilní, a dokonce bych řekl, že dobrá. Spolehlivě spolupracujeme v této oblasti,“ dodal.

Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní ve spřátelené zemi.

Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu nicméně při této příležitosti upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl i Putin a potvrdilo to také běloruské ministerstvo zahraničí.

Běloruský opoziční server Zerkalo připomněl, že za sovětských dob se jaderná munice uchovávala ve speciálním krytu u letecké základny Bobroviči na východě Běloruska, ale někteří experti pochybují, že se v termínu ohlášeném Putinem podaří sklad zrekonstruovat či postavit nový.

Skutečné rozmístění je nepravděpodobné, míní experti

Další experti, například Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), předpokládají, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou.

Z politických důvodů je totiž důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluh jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci. NATO má totiž program, v jehož rámci mají USA své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku by tak nemuselo být realizováno.

Navíc lze předpokládat, že jaderné zbraně by se v Bělorusku ocitly jen krátce před rozhodnutím o jejich použití. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jámy plné utraceného skotu trápí Maďary i Slováky, lidé se bojí znečištění vod

Maďarské úřady čelí otázkám kvůli opatření proti slintavce a kulhavce. Z jam, do kterých zakopávají utracený skot, unikaly na povrch plyny i tekutina připomínající krev. Podle hygieniků jde o bezpečný proces, obyvatelé blízkých vesnic ale protestují. Obavy to zvýšilo i na sousedním Slovensku – a to v oblastech, kde stát rovněž dobytek ukládá pod zem.
před 14 mminutami

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvedl. Dohoda bude s každým, věří

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francouzští vinaři se obávají cel z USA. Reagují na ně i inovacemi

Americká cla zasáhnou Francii především u vína a lihovin. Postiženy mohou být například rozsáhlé oblasti krajů Champagne a Bordeaux. Do velkých potíží se mohou dostat právě výrobci lihovin, kterým hrozí dvojnásobné tarify. Podle odborů má s výrobou destilátů přímé spojení sedmdesát tisíc lidí. Katastrofální situace by nastala, kdyby se k americkým clům přidala ještě ta z Číny. Producenti soudí, že často jediná možnost, jak na nepříznivou situaci reagovat, jsou inovace.
před 8 hhodinami

Investoři utíkají od klíčových amerických dluhopisů

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Dominikánské republice po zřícení střechy diskotéky zemřelo přes sto lidí

Počet obětí po zřícení střechy v nočním klubu v Dominikánské republice vzrostl na 124 mrtvých, informovali podle agentur místní záchranáři. Dalších nejméně 150 lidí utrpělo zranění. Zármutek a soustrast v souvislosti s neštěstím vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Němečtí konzervativci a sociální demokraté se dohodli na vládě

Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína výrazně zvýší cla vůči USA, doma intervenuje

Čína zvýší od čtvrtka reciproční cla vůči USA na 84 procent. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo financí. Původně je Peking avizoval pouze ve výši 34 procent. Americký prezident Donald Trump nastavil cla vůči Číně nově na 104 procenta. Ministr financí USA Scott Bessent označil čínskou odvetu za nešťastnou. Evropské trhy se v reakci na krok asijské velmoci opět propadly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...