Praha - Prezident Petr Pavel se setká s kandidátem na ministra zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) 20. června. Potvrdil, že ho do funkce jmenuje 29. června. Pavel to řekl v rozhovoru CNN Prima News. Prezident také uvedl, že vývoj státního rozpočtu ho znepokojuje. Zkritizoval, jak byl sestaven letošní rozpočet, i způsob komunikace vlády.
Pavel řekl, že důvody odchodu současného ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) jsou osobní. Poznamenal, že nemá důvod je přezkoumávat. Podstatné pro něj je, že premiér s takovým řešením souhlasí. Nekula ve středu oznámil svou rezignaci ke konci června. Odchod z funkce zdůvodnil tím, že v posledních týdnech necítil podporu vedení lidové strany.
Ke kritice, že Výborný není odborníkem na zemědělství, Pavel řekl, že by bylo dobré, aby měli ministři o resortu povědomost. Znamenalo by to ale, že by politické strany musely mít zásobárnu odborníků, kteří jsou zároveň jejími politiky, poznamenal. To považuje za nedosažitelné. Výborného ocenil, že v minulosti některými svými kroky prokázal, že má hodnoty a srdce na správném místě. To podle Pavla dává jistou záruku, že bude resort řídit zodpovědně. "A k tomu, aby se poradil s odborníky, tam má celé ministerstvo," doplnil.
Pavel v rozhovoru řekl, že ho znepokojuje vývoj letošního rozpočtu. Nelíbí se mu, že není výhled, že by rozpočet na příští rok mohl být lepší. Zkritizoval také způsob přípravy letošního rozpočtu. Poznamenal, že "nebyl zrovna tím nejlepším rozpočtem, který byl zpracován". Ministerstvo financí podle něj k záležitosti přistoupilo tak, že podhodnocovalo výdaje a nadhodnocovalo příjmy, což se dělo i v minulosti. V současné situaci to ale má mnohem větší dopady, poznamenal.
Za největší problém označil "zmatečnost celého toho obrazu", kdy dnes ani odborníci pořádně nevědí, z jakých údajů vycházet. Podle prezidenta se objevují rozdílná čísla pro příjmy, výdaje nebo deficit v různých materiálech. Těžko se tak připravují potřebná opatření. Proto by podle něj nyní měla být zpracována reálná sada čísel na základě ověřitelných dat, která nebudou "nic lakovat narůžovo". Z této pozice pak mohou být formulovány konkrétní návrhy na možná řešení, a to ve spolupráci vlády a opozice,
Ohledně vládního konsolidačního balíčku uvedl, že bude asi třeba současný návrh vzít jako nutný a přijmout ho případně s drobnými úpravami a začít jednat o druhém a případně třetím úsporném balíčku, které by byly dlouhodobější. K tomu je nutné, aby se na jeho přípravě podílela i opozice. Zdůraznil, že konsolidace veřejných financí není záležitostí vlády Petra Fialy (ODS), ale věcí státu. Řekl, že balíček způsobí škody, pokud ale mají být napraveny veřejné finance, bude to bolet.
Opětovně za problém vlády označil její komunikaci. Podotkl, že částečně je to způsobeno tím, že ve vládě je pět stran. Bez dobré komunikace návrhů ale podle něj není možné pro ně sehnat podporu.
Schůzku k důchodové reformě chce Pavel svolat na podzim.
Pavel odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana v ČR
Prezident Pavel v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News odmítl, že by vyzýval ke sledování každého ruského občana na území České republiky. Bezpečnostní složky by podle něj měly sledovat, co se v ruské komunitě děje. Pavel nutnost přísnějšího sledování Rusů zmínil v rozhovoru, který Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) publikovalo ve čtvrtek. Situaci Pavel přirovnal k "přísnému dohledovému režimu", v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech.
"Já jsem použil termín monitorování zpravodajskými službami a možná bych ho měl vysvětlit. Monitorování neznamená sledování každého jednotlivého ruského občana. Znamená to plošné sledování toho, co se v komunitě děje a reagování na rizikové faktory chování, protože to je opatření, které má za cíl sledovat bezpečnost našich občanů," řekl Pavel. Zmínil výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.
Pavel také zopakoval, že Rusko vede agresivní válku a "otevřeně popírá platnost mezinárodních pravidel a práva". "Je zemí, která nás označuje za svého nepřítele. Zemí, která ústy svých nejvyšších představitelů vyhrožuje ostatním zemím vojenskými údery včetně použití jaderných zbraní. Je zemí, která u nás spáchala teroristický akt. A to jsou všechno důvody, které by nás měly vést k tomu, abychom byli obezřetní k ruským občanům žijícím na našem území," uvedl prezident.
Pavlova mluvčí Markéta Řeháková už v pátek pro (RFE/RL) odmítla, že by prezident vyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování. Přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou "rizikové faktory", uvedla v prohlášení.
Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že "restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem", napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě "neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování", dodala mluvčí.
