Ruska se bát nemusíme, demokratické společenství je silnější, řekl Pavel na bezpečnostní konferenci

„Celý dosavadní průběh ruské agrese na Ukrajině i moje nedávná návštěva v zemi mě utvrzují v tom, že jsme se jako součást demokratického Západu v posledních letech velice mýlili,“ sdělil prezident. „Mysleli jsme si, že válka vedená mezi státy těžkými konvenčními zbraněmi 20. století již v Evropě 21. století nebude možná. Mysleli jsme si, že hrozby použití jaderných zbraní zůstaly v rétorice studené války,“ poznamenal.

Je to respekt k mezinárodnímu právu, který nás dělí od chaosu a barbarství, řekl prezident. „Mysleli jsme si, že když s Moskvou budeme mít fungující ekonomické vztahy, tak nás to přiblíží. Nikdo nebude mít důvod škodit druhému, protože by stejnou měrou poškodil sám sebe,“ uvedl s tím, že toto pravidlo dlouho a dobře fungovalo.

Samotná myšlenka sdílené bezpečnosti a prosperity není dle Pavla chybná. „Chyba byla v tom, že jsme našim tehdejším partnerům věřili, že to myslí stejně upřímně jako my, že na vývoj nahlíží podobně, jako my,“ upozornil. Ruský vládce Vladimir Putin svět z této iluze dle prezidenta rychle vyvedl.

Putin spoléhá na únavu z války, míní Pavel

Ale jsou zde i dobré zprávy, soudí Pavel. Ukrajinci jsou odhodláni nevzdat se své suverenity, porazit ruské okupační síly a obnovit kontrolu nad svým územím, vyjmenoval. „A stejně tak země podporující Ukrajinu — některé po počátečním váhání — jsou odhodlány ruským hrozbám neustoupit a ve vlastním zájmu hájit obranu hodnot, na kterých bezpečnost v Evropě i ve světě stojí,“ sdělil.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb,“ myslí si prezident. „Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ uvedl s tím, že obavu má jen z toho, aby demokratické země vytrvaly a zůstaly jednotné. Na únavu z války totiž spoléhá Putin. „Je to logický kalkul, každý konflikt časem ztrácí na naléhavosti a v životech lidí ho zastiňují každodenní starosti,“ poznamenal.

V tomto ohledu je hrdý na Česko a jeho občany. „Stále ve velké většině v naší podpoře nepolevujeme — nehledě na krize, inflaci nebo rozpočtové problémy,“ poznamenal. Ocenil i to, že vláda průběžně posílá na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc. „A také to, že se naši politici dokázali dohodnout na zafixování výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.“

„Naším společným úkolem nyní je, abychom pod tlakem zhoršené ekonomické a sociální situace, pod tlakem některých populistických gest, nezapomněli, že naše bezpečnost není samozřejmost,“ doplnil.

Nutné je podle něj brát vážně i mocenské ambice Číny. „Věřím, že k ozbrojenému konfliktu mezi Západem a Čínou v blízké době nedojde. To ale rozhodně neznamená, že máme opakovat chyby nečinnosti a víry, že když zavřeme oči, nic se nám nestane,“ řekl. Za existenční zájem v té souvislosti označil utužování vztahů se všemi demokratickými státy na světě.

Rusko je na Ukrajině ochotné překročit všechny meze, míní Fiala

Na konferenci vystoupil rovněž premiér Fiala. Rusko podle něj za poslední rok ukázalo, že v rámci své agrese na Ukrajině je ochotné překročit veškeré meze, včetně lidskosti. Seznam válečných zločinů spáchaných na Ukrajině se podle něj rozrůstá a jejich krutost se stupňuje. 

Ruskou krutost na Ukrajině podle Fialy dokládají útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, mučení, bombardování nemocnic, dlouhodobé ohrožování bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny či nedávné zničení Kachovské přehrady a s tím související humanitární a ekologická katastrofa.

Fiala označil za optimistické zprávy o ukrajinském postupu, ale nezdá se podle něj, že by válka skončila v nejbližší době. „Naopak nám hrozí scénář zamrzlého konfliktu, který by znamenal vytvoření centra trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě,“ dodal. To podle něj znamená hrozbu, že se vyčerpají ukrajinské síly, ale i možnosti podpory Ukrajiny a hlavně pozornost v západních zemích. Proto je tento scénář nutné odvrátit, což premiér považuje za zásadní úkol západních vlád. 

Stojíme na Prahu globální konfrontace, tvrdí Lipavský

„Bezpečnost nemůže existovat ve vzduchoprázdnu. Stojíme na prahu globální konfrontace, nevíme, jakou podobu tato konfrontace bude mít,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Stejně jako obranu musí Česká republika posilovat i diplomacii k omezení vlivu Ruska a Číny. Odolnost závisí i na vysvětlení postoje Africe a Asii,“ doplnil.

Členství v NATO má podle Lipavského pro Česko životní význam. „Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit bude záviset i na tom, zda budeme schopni své postoje vysvětlit zemím Afriky či Asie. Zda je získáme na svoji stranu. Zda budeme schopni zabránit Rusku a Číně, aby oslabovaly naše vazby se zeměmi západního Balkánu, Východního partnerství a jinde,“ řekl ministr.

Šéf Černínského paláce připojil, že k odklonu od izolace Ruska nebude stačit jen změna ruského vedení. „Jedině hlubší proměna ruské společnosti a rezignace na konfrontaci se svými sousedy a Západem nám umožní vystavět s Ruskem nový, přátelský vztah a nastolit v Evropě bezpečnostní architekturu založenou na spolupráci a vzájemné důvěře. Do té doby bude Rusko přímou hrozbou pro celou Evropu,“ uvedl Lipavský.

Černochová: Naše rychlost byla vzorem pro ostatní

„Nikdy nesmíme zapomínat na to, že Ukrajina bojuje i za nás a za naše bezpečí. Byli jsme první, kdo Ukrajině dodal munici, tanky, bojová vozidla pěchoty, vrtulníky, houfnice či raketomety,“ zmínila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Naše rychlost byla vzorem pro ostatní,“ dodala.

Ministryně obrany následně uvedla, že se dohodla s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou na revizi seznamu materiálu, který lze poslat na pomoc Ukrajině tak, aby nebyla ohrožena česká bezpečnost. „Co můžeme poslat, pošleme,“ vysvětlila ministryně.

Česko podle ní Ukrajině na pomoc posílá, co může, aby současně dokázalo zajistit svou vlastní bezpečnost. Příslušný seznam materiálu, který lze a nelze poslat, projednává se Řehkou. „Dohodli jsme se, že ten seznam, který máme a podle kterého postupujeme, budeme revidovat. A to, co můžeme poslat, tak pošleme,“ zdůraznila Černochová.

Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu, varuje Řehka

„Nereagovali jsme na budíček z Krymu, mysleli jsme si, že v Evropě nám nehrozí nebezpečí, bylo pohodlné o tom nemluvit,“ sdělil náčelník generálního štábu Řehka. „Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu a musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašovat,“ připojil.

Vedle vystoupení vrcholných politiků budou na konferenci v Míčovně Pražského hradu hovořit vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, ředitel bezpečnostní sekce ministerstva zahraničí Martin Povejšil či šéf sekce obranné politiky na ministerstvu obrany Jan Jireš.

Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá od roku 2014 spolek Jagello 2000, jehož spoluzakladatel Zbyněk Pavlačík obdržel minulý týden z rukou premiéra Fialy Cenu Bezpečnostní rady státu za významný přínos pro bezpečnostní politiku České republiky. Spolek pořádání pravidelných konferencí zahájil u příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO.