Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec tvrdí, že zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny představuje nejhorší ekologickou katastrofu od doby ruské invaze na Ukrajinu. Následné záplavy způsobily nenávratné poškození některých ekosystémů. Ministr podle Reuters také varoval, že odplavené miny by mohly dosáhnout černomořských břehů dalších zemí.
"Existují věci, které nelze nikdy obnovit. Mluvíme o ekosystémech, které voda odplavila do Černého moře," prohlásil ministr životního prostředí Ruslan Strilec během své účasti na jednáních s ministry životního prostředí zemí Evropské unie, ke kterým se připojil na dálku.
Ukrajinská média předtím informovala o devastaci Nyžňodniprovského národního parku v deltě řeky Dněpr, který zahrnoval lužní lesy, louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. Podle serveru Fakty.ua v parku zahynulo mnoho savců, včetně vyder a bobrů, a také bylo zničeno veškeré potomstvo hnízdících ptáků, včetně pelikánů.
Strilec upozornil, že katastrofální následky se netýkají pouze Ukrajiny. "Evropa najde na svých plážích ruské miny," cituje ho agentura Reuters. Kromě Ukrajiny a Ruska zahrnuje pobřeží Černého moře také Rumunsko, Bulharsko, Turecko a Gruzie.
Záplavy způsobené zničením obrovské přehrady Kachovské přehrady si na obou březích řeky Dněpr vyžádaly nejméně 50 lidských životů, další lidi připravily o domovy a zničily zemědělskou půdu. Ministr životního prostředí Ukrajiny rovněž uvedl, že povodně připravily miliony lidí o pitnou vodu. Sničení přehrady, jejíž hráz se protrhla v noci na 6. června, si navzájem vyčítaly Ukrajina a Rusko, přičemž přehrada byla po měsíce okupována ruskými silami.
Podle serveru The New Voice of Ukraine je v současné době největší hrozbou znečištění vody, ke kterému došlo kvůli palivovým a dalším materiálům a chemikáliím, které se dostaly do vody a dále proudily do Černého moře.
Dopady zničené Kachovské přehrady se na Ukrajině projevují stále více. Na pobřeží Černého moře je vyplavován odpad, nábytek, mrtvá zvířata i domácí spotřebiče. Ty pochází z oblastí, které po explozi přehrady vzala následná povodeň.
Serhij Bratčuk, mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Pivden, zveřejnil na Telegramu video zobrazující odpadky a nepořádek, který moře vyplavilo. Mezi spotřebiči se povaluje například lednice či plynová nádrž, ale i sklo.
Podle serveru Ukrajinska pravda je pobřeží zavřené. V důsledku zničení přehrady uhynulo jen v obci Marianske více než 850 kilogramů vodních organismů, zejména ryb. Mrtvá zvířata pak moře vyplavuje na pobřeží, k nalezení jsou ale i další pozůstatky lidské činnosti. Někteří svědci hlásí, že v moři viděli například střechu.
K protržení přehrady došlo následkem výbuchu v úterý v časných ranních hodinách. Rusko a Ukrajina se ze zničení Kachovské přehrady a vodní elektrárny navzájem obviňují. Povodeň způsobená zničením Kachovské přehrady ohrožuje desítky tisíc lidí, na místě probíhají evakuace a tisíce domů byly odplaveny.
Záběry z dronů prezentované agenturou AP, které ukazují zhroucení ukrajinské přehrady a zatopení okolních vesnic, ale nepodporují ruské tvrzení o útoku shora. Podle Kremlu přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Kyjev ale tvrdí, že přehradu s elektrárnou zničily ruské jednotky výbuchem ve strojovně.
Agentura uvádí, že ačkoliv je převážná část samotné přehrady je ponořená pod vodou, její části, které jsou stále viditelné, nenesou žádné stopy po spáleninách nebo jizvy po šrapnelech typické pro bombardování, z jehož provedení Rusko obvinilo Ukrajinu.
Od té doby hladina vody v Kachovské přehradě v důsledku zničení hráze klesla o několik metrů. Také se zhoršuje poškození přelivné hráze a zemní vložky mezi staniční budovou a stavidlem. Telegramový účet vodohospodářské státní společnosti Ukrhydroenergo upozornil na nebezpečné chemické a jiné infekční látky, které se uvolňují ze hřbitovů, toalet a skládek: "Mohou se dostat do studní a otevřených vod v oblasti zaplavené Rusy po výbuchu vodní elektrárny Kachovka."
Odpadky ale dokazují, že zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít dlouhodobé a katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.
Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.
Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.
"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.
Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.
Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.
"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.
Související

Byl summit s Putinem naprostý propadák? Změna Trumpovy rétoriky vůči Ukrajině vyvolává pochybnosti

Trumpovo selhání na Ukrajině: Jediná cesta k příměří vede přes tvrdý tlak na Putina
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Online Volby do Sněmovny 2025 mají za sebou první den. Provázely ho problémy s eDoklady
včera

Zemřela vědecká ikona Jane Goodallová. Truchlí i známé osobnosti
včera

Policista v Českém Těšíně zastřelil muže, který nožem zranil jeho kolegu
Aktualizováno včera

Poplach na pražském letišti. Anonym tvrdí, že se do prostoru blíží drony
včera

Zeman dorazil k urně s Bobošíkovou. Volby jsou i o odvaze, vzkázal lidem
včera

Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
včera

OBRAZEM: Premiér Fiala odevzdal hlas v Brně. Přijďte volit, vyzval občany
včera

Metro zastavila srážka s člověkem. Jezdily náhradní autobusy
včera

Lidé rozhodují v rámci voleb i v referendech. V Kladně se volič pohádal s komisařem
včera

Nefunkční eDoklady rozčílily u voleb Pekarovou Adamovou
včera

Občané mohou u voleb poprvé využít eDoklady. Některé ale přestaly fungovat
včera

OBRAZEM: Volby v plném proudu: Pavel očekává krušná vyjednávání, Babiš volil v Ostravě
včera

Jak poznám svou volební místnost?
včera

Proč došlo k shutdownu americké vlády? Za vším stojí Obamův "pozoruhodně nezdolatelný" zákon
včera

Volby jako hra o menší zlo. Propadlé hlasy a izolace stran přetvářejí českou demokracii
včera

Ruské plány v Záporoží: Jak by Moskva mohla využít blackout pro získání největší evropské jaderné elektrárny?
včera

Volby 2025: Průvodce hlasováním pro ty, kdo nemohou přijít osobně
včera

Možné volební vítězství Andreje Babiše děsí Evropu, píše německý tisk
včera

Kdo se uchází o naše hlasy? Velký přehled všech 26 kandidujících subjektů
včera
Jak chce Moravské Zemské Hnutí zvrátit trend: Bytová krize, inflace a ochrana přírody na první místě
Jak by strana Moravské zemské hnutí řešila bytovou krizi? S jakou další stranou by nikdy nespolupracovala? A jak chce řešit problémy v oblasti životního prostředí? Na otázky serveru EuroZprávy.cz odpovídal předseda strany Pavel Trčala, kandidující v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Tereza Marešová